Svatá Flašinetálie

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Svatá Flašinetálie, zvaná též Sv. Flashinetalia (c. 360, malá vesnice v Itálii – c. 400, při pronásledování) byla stavitelka varhan a flašinetů, řeholnice a zakladatelka žebravého řádu. Dnes je uctívanou patronkou pouličních umělců. Její označení "flašinet" pro drobný píšťalový hudební nástroj je s oblibou užíváno dodnes.[1]

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Poutní obraz sv. Flašinetálie

Svatí jsou uctívanými postavami v katolické církvi, o nichž se věří, že žili životy velké zbožnosti, služby a oddanosti Bohu. Jednou z takových světic je svatá Flashinetalia (Flašinetálie), která je známá svou nezištností, pokorou a četnými zázraky. Poznejte s námi život, cestu ke svatosti a odkaz svaté Flašinetálie.

Vzácně dochovaná fotografie s patronkou flašinetářů

Svatá Flašinetálie, ačkoliv jako patronka méně známá v akademických kruzích, představuje fascinující a unikátní fenomén v oblasti hudebního folkloru a duchovního života. Tato světice, která je spojována především s flašinety a dalšími pouličními hudebními nástroji, promítá do oblíbených poutí a festivalů duchovní a společenské prvky, které jsou spojeny s užíváním flašinetu v kontextu náboženských obřadů a svátků. Studium Svaté Flašinetálie nám poskytuje hlubší vhled do kulturních praktik a vzájemného porozumění ve světě pouličních umělců.

Život sv. Flašinetálie[editovat | editovat zdroj]

Svatá Flashinetalie se narodila v malé vesnici v Itálii, kde vyrůstala v oddané katolické rodině. Od mládí projevovala známky zbožnosti a oddanosti Bohu. Byla známá tím, že trávila hodiny modlitbami a svou laskavostí k druhým. Jak rostla, její víra se jen prohlubovala a cítila se povolána zasvětit svůj život službě Bohu.

O její ruku požádal Organetto, mladý stavitel hracích strojů s nejlepší pověstí. Flašinetálie prosila anděly o přímluvu, aby si uchovala panenství i přesto, že vstoupí do stavu manželského. Po svatbě oznámila manželovi, že jejím vyvoleným chotěm je Ježíš Kristus a ten jí dal za strážce anděla, který střeží její tělo. Pokud by snad chtěl její panenství porušit, bude andělem zahuben.

Historik umění Patrik Pařízek a Christa Hohnhauser při odhalení restaurovaného obrazu Sv. Flašinetálie

Svatá Flashinetalia vstoupila do řeholního řádu a strávila svůj život službou Bohu prostřednictvím skutků lásky a nezištnosti. Žila po boku Organetta a společně se věnovali stavbě varhan a hracímu nástroji s válcek a píšťalami, který označili jako „flašinet“.[2]

Podle jiné legendy má tento název původ v situaci, kdy se opilý sovětský voják dožadoval v jejich dílně vodky, domníval se že varhanní píšťaly jsou lahve s alkoholem, načež jej Flašinetálie s Organettenm odmítli slovy „flaši nět“.

Legenda o Svaté Flašinetálii a její duchovní hodnota[editovat | editovat zdroj]

Při svém putování a hraní na flašinet způsobovala v různých krajinách četné zázraky, včetně uzdravování nemocných a krmení hladových. Zůstala v prostředí pouličních umělců, kteří si hrou na hudební nástroje vydělávali na živobytí. Flašinet doprovázela zpěvem náboženských písní nebo vlastními texty na motivy známých legend. Její pověst a její četné zázraky se brzy rozšířily a stala se známou jako světice. Navzdory své rostoucí pověsti zůstala svatá Flašinetálie pokorná a oddaná své víře.

Společně s Organettem pak zahynuli mučednickou smrtí při pronásledování křesťanů. Oba byli sťati mečem, přičemž hned po exekuci začal jejich píšťalový flašinet hrát takovou silou jako varhany, což hluboce zasáhlo velitele stráže. Přijal také víru a byl utlučen palicí. Jejich dílnu stačili uchránit před konfiskací a zničením tím, že ji věnovali chudým hudebníkům.

Život a cesta svaté Flashinetalie ke svatosti slouží jako inspirace pro katolíky a věřící v celém světě. svět. Její nezištnost, oddanost a četné zázraky jí vynesly místo mezi nejuctívanějšími osobnostmi katolické církve. Její odkaz nás nadále inspiruje k tomu, abychom žili životy víry, služby a pokory a abychom se snažili pozitivně ovlivňovat svět kolem nás.

Odkaz učení svaté Flašinetálie nadále inspiruje mnohé, aby žili život ve zbožnosti. Její nezištnost a pokora dodnes ovlivňuje nejen katolickou církev a její následovníky, ale i okruh umělců, kteří život zasvětili rozdávání radosti. Legenda o sv. Flašinetálii je svědectvím o síle víry a dopadu příkladných skutků, které může mít jeden člověk na svět.

Vliv Svaté Flašinetálie na umění a společnost[editovat | editovat zdroj]

Bezesporu se s ním můžeme setkat na četných příkladech, jež jsou nadále podrobovány hlubší analýze a syntéze.[3][4]

Restaurování originálu obrazu Sv. Flašinetálie[editovat | editovat zdroj]

U příležitosti slavnostního koncertu 14. ročníku Libereckého flašinetáře byl společně s kunsthistorikem Mgr. Patrikem Pařízkem, Ph.D, a kunsthistorikin Christou Hohnhäuser, Jubel-Jette, odhalen restaurovaný obraz sv. Flašinetálie. Náročný několikadenní výzkum přinesl své ovoce. Obraz méně známé patronky vstal z hlubin vědeckého zapomnění, aby se stal majákem následujícího bádání.[5][6]

Zadní strana restaurovaného obrazu

V rámci průzkumu byla provedena prohlídka v UV luminiscenci, průzkum rentgenologický a prohlídka obrazu při různém zvětšení (optiVISOR, stereo-mikroskop).

UV LUMINISCENCE: Povrch obrazu září stejnoměrnou vrstvou laku. Pod ní jsou obtížně čitelné malířské zásahy.

RENTGENOLOGICKÝ PRŮZKUM: V rámci tohoto průzkumu bylo provedeno celoplošné snímkování formátu. Na rentgenogramu se vedle velkého poškození objevuje záznam výstavby obrazu. Je zřejmé, že jde o malbu dle předlohy. Malba je nekomplikovaná a sleduje předem danou kompozici. Malíř se zabývá pouze partiemi v nejvyšším osvětlení, na rentgenogramu se stíny a polostíny téměř neprojevují. Objemy jsou tvořeny umírněným, ale zručným přidáváním bělob.

PRŮBĚH RESTAUROVÁNÍ: Obraz byl nejprve zdokumentován, a pak byl proveden průzkum staré rentoaláže, provedené na voskovo–pryskyřičnou směs. Mezi plátny byla objevena papírová mezivložka. Lep je tvrdý a značně zkřehlý (velký obsah pryskyřice), takže již neplní svoji stabilizační funkci. Rentoaláž byla tedy odstraněna a rub obrazu byl očištěn. Poté byl obraz nažehlen na nové plátno za pomoci perforované papírové mezivrstvy a napnut na nový silnější, klínový vypínací rám. Sondážní průzkum do vrstev povrchových nečistot laků a přemaleb ukázal rozsah druhotných zásahů. Ty především v levé dolní polovině mají charakter plošných malířských přemaleb hutnou pastou, zakrývající hrubě přetmelenou trhlinu. Je navíc evidentní, že předchozí restaurátorský zásah se zaměřil na stabilizaci plátna, ale k čištění malby nedošlo. Po očištění povrchu a odstranění nevyhovujících tmelů byly defekty nově dotmeleny pružným tmelem tak, aby jejich povrch odpovídal charakteru okolí, a malba byla opatřena pracovní lakovou mezivrstvou. Poté byla provedena scelovací retuš olejo–pryskyřičnými barvami. Na závěr byl obraz nalakován finálním damarovým lakem s příměsí vosku a polymerovaného oleje. Doporučujeme revizi obrazu po cca 8–10 měsících.[7][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Prameny a literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flašinetář Petr Ladra ze Suchdola u Kutné Hory se spíše přiklání k názvu "cimprkaslík"
  2. Určitě je to někde dohledatelné
  3. K výzkumu byly použity některé aktuální studie, ale čerpáno bylo i z literatury původní.
  4. Pařízek, Patrik. Svatá Flašinetálie ve výtvarném umění, in: Art 1/2023, s. 68-74.
  5. FESTIVALOVÉ MINUTY: Liberecké hraní z čirého nadšení
  6. FESTIVALOVÉ MINUTY: Úspěchy i karamboly v Praze
  7. Kunsthistorikin Christa Hohnhäuser, Jubel-Jette, 10. 4. 2023
  8. PAŘÍZEK, Patrik; HOHNHÄUSER, Christa. Svatá Flašinetálie: Příspěvek k restaurování obrazu François-Josepha Naveze (dostupné on-line)

Související[editovat | editovat zdroj]