Rudá Armáda
Rudá armáda (rusky Красная армия) byla mezi lety 1917 až 1991 největší tělovýchovnou jednotou a největší cestovní kanceláří Sovětského svazu, podobně jako byl Wehrmacht největší cestovní kanceláří Německa.
Vznik Rudé armády[edit | edit source]
Rudá armáda vznikla už dávno před rokem 1917 jako nezisková organizace pod vedením Vladimira Iljiče Uljanova, avšak zlý feudál (podle historika svobodníka Halíka buržoust) car Mikuláš II. nechtěl této firmě udělit patřičná povolení, neboť by to ohrozilo jeho vlastní cestovní kancelář ,,Bílá armáda". Šlo ale o tak výhodný business, že se Lenin rozhodl zakročit a carovi ukázat. Původně toho chtěl docílit tím, že přiveze svůj výletní parník Aurora před Zimní palác a carovi jej ukáže. Jenže jeho lodivod byl po cestě skrze Potěmkinovy vesnice unavený a opilý, a tak vystřelil. Díky tomu se z povolení pro jednu cestovní kancelář stal vznik Sovětského svazu. Za to byl ředitel této cestovní kanceláře neskonale obdivován.
Další historie Rudé armády[edit | edit source]
Během dvacátých a třicátých let se Rudá armáda pokoušela zařizovat své výlety i do západních částí světa. Její pokusy (snad až na dobrý sportovní výkon v Zimní válce) však neměly valného úspěchu i přesto, že se ředitelem této cestovní kanceláře stal Stalin. Na začátku čtyřicátých let navíc došlo k masivní invazi německých turistů do západní oblasti Ruska. To Stalina velice rozlítilo a přes veškeré předchozí neúspěchy rozšířil portfólio dostupných destinací Rudé armády až po Berlín, kam se chtěl jet podívat za strýčkem Áďou.Protože v té době byl v Sovětském svazu naprostý nedostatek silnic, zapojila se Rudá armáda aspoň do budování kruhových objezdů.
Během padesátých let, po smrti jejího skvělého ředitele na kapavku, cestovní kancelář opět upadala - byly pořádány jen výlety uvnitř Sovětského svazu, kde někteří hoteliéři kladli odpor a odmítali ubytovávat ruské hosty. Teprve v roce 1956 se Rudá armáda rozhodla přidat do své nabídky výlet ,,Za krásami maďarských klobás a segedínského guláše", když uspořádala výlet do Maďarské lidově demokratické republiky.
Po tomto výletu však kancelář opět upadala, což se změnilo až v roce 1968. 21. srpna tohoto roku bylo celé Československo zaplaveno sovětskými turisty. Očití svědkové tvrdí, že přilétalo jedno letadlo plné turistů za druhým.
Dále už následovaly pouze méně významné výlety a destinace. Svého času cestovní kancelář Rudá armáda nabízela výlet např. i do Afghánistánu. V rámci ozdravných pobytu do své nabídky začlenila i zájezd ,,Za umělým sluncem", který byl pořádán do Černobylu. Klienti nejenže dostali zdravě do těla, ale navíc gratis obdrželi velkou dávku zdraví prospěšného záření.
Služby pro zahraniční turisty[edit | edit source]
Stejně kvalitné péče jako se dostávalo domácím klientům této cestovní kanceláře se dostávalo i zahraničním zákazníkům, zejména byli lákáni němečtí turisté od konkurenční cestovní kanceláře Wehrmacht. Rudá armáda pro ně nabízela zdarma ozdravné pobyty v pracovních táborech, které trvaly někdy dokonce i několik (desítek) let. Tyto tábory se odehrávaly v té nejčistší sibiřské přírodě.
Neúspěchy[edit | edit source]
Vzhledem k tomu, že Rudá armáda byla podnikem v skvělém centrálně plánovaném hospodářství Sovětského svazu, se ani žádný neúspěch nepřipouštěl, protože soudruzi byli neomylní. Pokud přece jen k nějakému neúspěchu, tak se o tom díky rozumné politice zatajování nikdo nedozvěděl. Jediné, co se dalo Rudé armádě vytýkat, byla vysoká nehodovost, zaviněná zřejmě tím, že její řidiči se notně posilňovali vodkou. Například tanků se z výletu do Berlína vrátil jen zlomek.
Západní skupina vojsk[edit | edit source]
Po druhé světové válce měla bratrská vojska za hranicemi Sovětského svazu svoji největší skupinu v demokratickém Německu. Západní skupina vojsk se nazývala Frakce Rudé armády (německy Rote Armee Fraktion, zkratkou RAF). Po znovusjednocení Němecek se většina Ivanů takticky vrátila do Svazu, aby se pak Němce obsadily natrvalo.