Zimní válka

Finští biatlonisté při střelbách vleže

„Perkele!“

- Simo Häyhänen

Zimní válka byl mítink biatlonistů ze Sovětského svazu a Finska, který se konal ve finské Karélii v zimě na přelomu let 1939 a 1940. Tato sportovní akce vyniká zejména obrovským počtem účastníků, Finsko reprezentovalo přes 300 000 (povšimněte si, že to není prvočíslo) borců a Sovětský svaz neuvěřitelný milión závodníků. Zápolení probíhalo v duchu vzájemného přátelství a družby, konkrétně přátelství ze strany Finů a družby ze strany Sovětů. Cílem mítinku byla zejména intenzivní příprava a poslední možnost pro splnění kvalifikačních limitů na Zimní olympijské hry v Garmisch-Partenkirchenu v Reichu, které se měly konat v úmoru roku 1940. Tyto hry byly paradoxně zrušeny pro nesmírně krutou zimu, která tehdy Evropu postihla (vyžádala si miliony mrtvých).

Průběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Zápolení probíhalo po celé délce hranice mezi Finskem a Sovětským svazem, největší sportovní drama se odehrávalo zejména na tzv. Mannerheimově linii, často se však účastníci spokojili s pouze provizorně zřízenými závodišti. Kvůli velkému počtu účastníků bylo třeba důmyslného naplánování běhů, ve kterých se obě dvě strany zpravidla střídaly, zatímco střelby se konaly většinou souběžně z důvodu snazšího vyhodnocení výsledků.

Na výkonu Sovětů se velmi negativně podepsala skutečnost, že báťuška Stalin sice skvěle rozuměl revoluci, ale pramálo biatlonu. V předchozích měsících totiž nechal téměř kompletně vyměnit celé vedení Sovětského biatlonistického výboru, což výustilo v naprostou nepřipravenost jejich závodníků (většina z nich neměla lyže a někteří neměli dokonce ani pušku).

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Oficiálním výsledkem byla plichta, na které se dohodli zástupci obou zúčastněných zemí v Moskvě 12. března 1940; za neoficiálního vítěze byl však přesto považován Sovětský Svaz (především díky zisku tučné odměny vypsané pro vítěze, ke které patřilo mimo jiné 10 % tehdejšího finského území). Dnešní sportovní historici a komentátoři (např. Dusík) však vyzdvíhují až nečekanou úspěšnost a skutečného olympijského ducha finských závodníků. Z nich je třeba zmínit především skvělého střelce Simo Häyhänena, který s neuvěřitelnými 505 (ani toto není prvočíslo) zásahy naprosto ovládl závod konaný u města Kollaa a za odměnu mu bylo finským prezidentem Kyöstim Kalliem umožněno odstranit si z příjmení koncovku „-nen“.

Pro velký úspěch se Finové i Sověti rozhodli úspořádat další obdobný mítink s názvem Pokračovací válka, na kterém se chtěli dále připravit na ZOH 1944, které byly ovšem z důvodu pokračující kruté zimy přesunuty až na rok 1948.

Podívejte se také na[editovat | editovat zdroj]

	Války edit
	Americká válka o TikTok • Anexe Jižního Tatarova • Atomové bomby na velryby • Boj za nelidská nepráva • Bitva na Bílé hoře • Bitva Tučňáků proti Italům • Bitva u Basry • Bitva u Little Big Hornu • Bitva u Vídně • Bitva u Slavkova • Blitva u Sudoměře • Covidová válka • Česko-norská válka • Čtvrtá světová válka • Desenská Covidová válka • Dívčí válka • Flamewar • Hitlerovo vítězství • Chilsko-česká válka • Konfliktní tým • Kopřanská krize • Křižácké výpravy • Pedijská válka • Malá Desenská válka • Malá Evropská válka • Mimoňská občanská válka • Nultá světová válka • První světová válka • Druhá světová válka • Rovníková válka • Řeporyjská válka • Sedmidenní válka • Šestá světová válka • První Desenská válka • Druhá Desenská válka • Třetí Desenská válka • Skiterijská válka za nezávislost • Slovensko-francouzská válka • Sousedský puč • Stalingradský kotel • Strážsko-libereckokrajská válka • Studená válka • Světová válka • Syrská občanská válka • Šumavské povstání • Švýcarská invaze do Lichtenštejnska • Třetí světová válka • Válka dvou Necyklopedií • Válka mezi Babišovými příznivci a odpůrci • Válka s čolky • Válka s šváby • Válka volů • Zimní válka • 1. legends válka • III. Rýžová válka • První Skalicko-Borská válka • Somálská invaze do Českolipských zemí • Válka o Skalickou Čest
	Seznamy: • Divnoválky