Zimní válka

Finští biatlonisté při střelbách vleže

„Perkele!“

- Simo Häyhänen

Zimní válka byl mítink biatlonistů ze Sovětského svazu a Finska, který se konal ve finské Karélii v zimě na přelomu let 1939 a 1940. Tato sportovní akce vyniká zejména obrovským počtem účastníků, Finsko reprezentovalo přes 300 000 (povšimněte si, že to není prvočíslo) borců a Sovětský svaz neuvěřitelný milión závodníků. Zápolení probíhalo v duchu vzájemného přátelství a družby, konkrétně přátelství ze strany Finů a družby ze strany Sovětů. Cílem mítinku byla zejména intenzivní příprava a poslední možnost pro splnění kvalifikačních limitů na Zimní olympijské hry v Garmisch-Partenkirchenu v Reichu, které se měly konat v úmoru roku 1940. Tyto hry byly paradoxně zrušeny pro nesmírně krutou zimu, která tehdy Evropu postihla (vyžádala si miliony mrtvých).

Průběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Zápolení probíhalo po celé délce hranice mezi Finskem a Sovětským svazem, největší sportovní drama se odehrávalo zejména na tzv. Mannerheimově linii, často se však účastníci spokojili s pouze provizorně zřízenými závodišti. Kvůli velkému počtu účastníků bylo třeba důmyslného naplánování běhů, ve kterých se obě dvě strany zpravidla střídaly, zatímco střelby se konaly většinou souběžně z důvodu snazšího vyhodnocení výsledků.

Na výkonu Sovětů se velmi negativně podepsala skutečnost, že báťuška Stalin sice skvěle rozuměl revoluci, ale pramálo biatlonu. V předchozích měsících totiž nechal téměř kompletně vyměnit celé vedení Sovětského biatlonistického výboru, což výustilo v naprostou nepřipravenost jejich závodníků (většina z nich neměla lyže a někteří neměli dokonce ani pušku).

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Oficiálním výsledkem byla plichta, na které se dohodli zástupci obou zúčastněných zemí v Moskvě 12. března 1940; za neoficiálního vítěze byl však přesto považován Sovětský Svaz (především díky zisku tučné odměny vypsané pro vítěze, ke které patřilo mimo jiné 10 % tehdejšího finského území). Dnešní sportovní historici a komentátoři (např. Dusík) však vyzdvíhují až nečekanou úspěšnost a skutečného olympijského ducha finských závodníků. Z nich je třeba zmínit především skvělého střelce Simo Häyhänena, který s neuvěřitelnými 505 (ani toto není prvočíslo) zásahy naprosto ovládl závod konaný u města Kollaa a za odměnu mu bylo finským prezidentem Kyöstim Kalliem umožněno odstranit si z příjmení koncovku „-nen“.

Pro velký úspěch se Finové i Sověti rozhodli úspořádat další obdobný mítink s názvem Pokračovací válka, na kterém se chtěli dále připravit na ZOH 1944, které byly ovšem z důvodu pokračující kruté zimy přesunuty až na rok 1948.