Ledoborec

„Ledoborec kupředu pluje
pan kapitán je opilý
růžové prsty ohňostroje
půjčte mi pušku na chvíli“

- Mňága a Žďorp - Ledoborec

Ledoborec, staroslověnsky Eisbrecher, britsky icebreaker, je borec, který je doopravdy cool. Nebo záchranná věta, která rozproudí konverzaci, když není k dispozici alkohol. Anebo loď. Přijde na to, o čem se mluví.

Etymologie

Označení ledoborec je typicky české a pochází Břeclavska. Tamější gangstas byli ve svém hoodu tak cool, že jim šel kouř od huby už v době, kdy Kryštof Kolumbus teprve přemýšlel, jak si postavit svoje vejce na špičku a o tabáku se vůbec nevědělo. Protože místní obecní policie trpěla chronickým podstavem a samospráva měla spoustu práce s rozkrádáním státního majetku, ledoborci převzali postupně role státu - jmenujme např. redistribuci peněz a movitého majetku, distribuci léčiv a sběr druhotných surovin. Když lid viděl, že dílo je dobré, označení postupně ztratilo svůj pyjorativní nádech a začalo se používat jako kompliment.

Ekologický ledoborec Ivan při rutinní práci. Tanker Naděžda je v těsném závěsu mimo záběr.

Loď

Mluvíme-li o ledoborci lodi, máme na mysli věc, která se pohybuje na hladině kapalného dihydrogenmonoxidu za účelem destrukce dihydrogenmonoxidu ve skupenství pevném. Tento udělátor umožňuje lámat ledy a tím dělat cestičky pro jiné lodi, které toto neumí. Dodnes nikdo pořádně nevysvětlil, proč si každá loď neprošlapává cestičku sama, ale musí se za tímto účelem otravovat někdo jiný, když za ledoborcem ta díra stejně ihned zaroste a ledoborec musí ledoborcovat znovu. Zdánlivě to připomíná činnost Správy silnic a dál nic, ale jedná se o to samé.

Inspiraci při postavení ledoborce našlo lidstvo v tlustých tuleních. Tlustý tuleň se vysune na kru, kterou svou vahou rozlomí. Má se za to, že by tuleň byl radši, kdyby kru nerozlomil a mohl si na ní dát šlofíka nebo smotnout brčko, ale všichni oslovení tuleni přešli přímou otázku mlčením. Narozdíl od tuleně je ledoborec je zpravidla z kovu a má komínek, což je rozdíl, protože tuleni komínky nemají. Ledoborec má výrazně loďoidní tvar a vepředu takové těžké udělátko, kterým po tulením vzoru najíždí na kru.

Ledoborci jsou zpravidla poháněni párou. Když nemá ledoborec ani páru, je obřadně degradován na zamrzlou loď a to je ostuda. Proto je třeba ledoborce pravidelně krmit. Dříve byli ledoborci krmeni uhlím či dřevem, které se kácelo po cestě, dnes ledoborce pohání atomový redaktor. Námořníky na ledoborci pohání alkohol a anatomické časopisy, protože v Arktidě nemají ani internet. Se světem komunikuje posádka pomocí praporků, přičemž se používá kombinace komprimačních metod, aby praporkující rek nebyl zbytečně dlouho na čerstvém povětří a nemuseli ho od zábradlí odtrhávat s letlampou.

Asi nejznámějším ledoborcem je samozřejmě ruský ledoborec Plenin. Jednalo se o tak vachrlatou kocábku, že její osádka trpěla chronickou inkontinencí v důsledku obav o její torzní tuhost. Plenin při své činnosti opakovaně skřípal a vrzal a tak byli přilehlí lední medvědi již z dálky svoláváni k večeři jako když na táboře mlátí hluchá kuchařka tyčí do kolejnice. Plenin vykonával svou činnost svědomitě a byl za to náležitě místním obyvatelstvem oceňován. Když však moc v Rusku uchvátil Vladimír Uljanov, ledoborec dostal nový nátěr, vlaječku a topič větší lopatku, aby už nemusel používat zastaralé čtyřhroté vidle a první písmeno bylo preventivně seškrábáno, protože nikdo nechce jít do vyhnanství na Sibiř.

Konverzační pomůcka

V dnešní, hektické a uspěchané době se člověk nevyhne styku s jinými člověky a ač to zní podivně, je nucen kolikrát i konverzovat namísto poslání textovky. Zejména v práci, zaměstnání, v rodině na úřadě a při jiných příležitostech. Našinec se zpravidla snaží konverzaci ze slušnosti minimalizovat a zastávat tzv. pasivní roli, tedy pouze jednoslovně odpovídat, je-li tázán, ale někdy je okolnostmi donucen konverzaci i začít. Zejména jedná-li se o konverzaci pre-koitální, tedy o namlouvací fázi.

Označení ledoborec používáme u takových vět či souvětí, které prolamují ledy a urychlují poznávání konverzačního partnera. Jedná se zpravidla o jednoduché věty, která otvírají témata, která mluvčího zajímají. Typickým ledoborcem je například následující věta "Stejně si myslím, že by třisedmtrojku udělali v Krnově lépe bez těch Indů". Po pronesení teze je protějšek konsternován a okamžitě odpadá trapné zjišťování, kdo je jak velký debil. I další vývoj konverzace je zcela nasnadě - dokáže-li dáma na toto téma konverzovat nebo alespoň odpovědět, okamžitě tasíme připravený snubní prsten a žádáme ji o ruku a orgán o půl metru níže, protože nic lepšího už nenajdeme.

Zajímavou alternativou je konverzace o počasí, což má v našich luzích a hájích tradici. Konverzovat o počasí je možné dlouho, prakticky až do té doby, kdy si jeden z konverzačních partnerů nepotřebuje odskočit na toaletu nebo si nevzpomene, že nechal doma zapnutou žehličku. Zde se uplatní vyladěný ledoborec "Vypadá to, že bude pršet, ale ani horší počasí nezabránilo KOS Krnov vyrobit takovou krásu, jakou je elektrická lokomotiva řady 173.". Odpoví-li konverzační partnerka ve stylu "A což teprve třisedmtrojku.", normálně ihned na place sundaváme trenky, protože není nač čekat a naše děti budou chytré a krásné.

Počasový icebreaker zásadně nepoužíváme ve styku s pouštními národy. Nikoho nezajímá, že u nich je už pět tisíc let slunečno.