Antarktida

Tento článek na téma "Antarktida"

pojednává o opačném tématu než článek Arktida.

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Antarktická říše. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Scenérie Antarktidy. Dechberoucí. HDR fotografie, citlivě upraven kontrast.

Antarktida je světadíl v nejjižnější části Země. Vznikl před 420,69 miliony let odtržením od Gondwany, která se předtím odtrhla od superkontinentu Pangejtu. Tehdy se z původně polárního kraje pohybem desek stal přechodně tropický ráj, ale stejně jako ostatní dobré věci to nevydrželo navždy.

Objevitel Antonio Arcticelli při druhé návštěvě kontinentu r. 1585. Při první s sebou neměl foťák.

Historie a politické zřízení

Antarktidu objevil Antonio Arcticelli v létě roku 1582 a kontinent je po něm pojmenován. Rodák z Benátek byl zvídavé a velmi prchlivé dítě s podprůměrným prospěchem zejména v Zeměpisu, což se nikdy nezlepšilo. Po vystudování základní školy se stal gondoliérem a následně horským průvodcem, takže měl dobrou fyzičku a byl vyhledávaným modelem sochám starců. Toho dne původně vyrazil po hádce s manželkou s košem a pak se stavil na panáka v nedalekém baru. Protože ho zlost nepřešla a myšlenky na neustálé peskování kvůli zvednutému prkénku na toaletě a vousům na umyvadle jej neopouštěly, rozhodl se ještě pro procházku. Zhruba kolem Neapole byl stále ještě tak šíleně naštvaný, že se nalodil na obchodní loď jako uklízečka a pokračoval do Afriky. V Egyptě krátce zaváhal, zda-li není jeho reakce přehnaná, ale vzpomněl si na tchyni a její neustálé sekýrování a pak ještě krátce zaváhal u Drakeova průlivu, ale to si vzpomněl ještě na své pubertální děti se všemi těmi jejich vrtochy a tak naskočil na pramici a o čtrnáct dnů později dorazil na zcela nový, neobydlený kontinent.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Antarktida na české Wikipedii.

Articelli s sebou neměl vlajku, kterou by tam vztyčil a tak byl postaven před obrovské dilema. Nakonec to příroda vyřešila za něj a tak tam v těch -40°C vztyčil exkrement. Po návratu do civlizace a naprášení nového objevu se setkal se stejným nepochopením, jako svého času Kryštof Kolumbus. Proto musel nevěřícím Tomášům ukázat alespoň tučňáka, kterého tam zcizil ještě jako vejce a vlastnoručně po cestě vylíhnul mezi faldama na břiše. Tučňáka doté doby v Itálii neviděli, takže si jej nechali na Benátském dvoře jako atrakci a Articelliho povýšili do baronského stavu.

Toho samozřejmě vzápětí využila jeho žena, zažádala o rozvod, s přispěním své tchýně a milence právníka stáhli barona o všechny chechtáky a on musel jít o žebrácké holi. Do přístavu, kde na něj čekala dóžecí loď a ta jej po mnoha strastech dopravila zpět na jím objevený kontinent. Díky stále ještě trčícímu důkazu se zjistilo, že Antonio nelhal, jeho objev byl všeobecně uznán, území nakrátko připojeno k Benátskému knížectví a přepsány teplotní škály. Od [[Anglie|anglické] Královské učené společnosti získal titur sir a svolení psát své jméno po anglicku, aby to znělo víc cool. V publikacích se proto můžeme setkat se jménem sir Anthony Arctielli, což není chyba.

Roku 1959 (není prvočíslo) byla uzavřeta smlouva, která prohlásila Antarktidu za nadosmrti smrťoucí neutrální území a tudíž si z ní jednotlivé státy nemohou legálně ukrajovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o panenskou přírodu s endemickou flórou a faunou, je zde zakázáno lovit. A protože platí pravidlo, že co si na Antarktidu dovezete, to si také musíte odvézt, Articelliho hovno je poslední hovno, které tam zůstalo. Čistě jako připomínka faktu, že kam člověk vstoupí, tam zanechá bordel.

Mezinárodně uznaná neutralita umožnila vznik nového státního utvaru s názvem Antarktická republika. Protože ale každá republika potřebuje parlament, senát a prezidenta a nikdo z místních tučňáků nechtěl převzít zodpovědnost a jezdit po světě na státní návštěvy, změnila zřízení na Antarktickou říši. Nejvyšším bossem říše je Nejvyšší tučňák - Tučňák Imperátor, zbytek tučňáků jsou tučňáci císařští a pak ostatní tučňáci, kteří proti uzurpátorovi pořádají demonstrace a revoltují. Demokratická opozice je podporována Australsko-Argentinskou koalicí a autoritářský režim pak tradičně nedemokratickými zeměmi, jako je např. USA. Na to, jak chladné místo to je, to tam docela vře.

Přírodní nepoměry

Antarktida se rozkládá na samém jihu Země a proto je tropickým kontinentem. Všecko je tam úplně trop. Ačkoli kolem kontinentu jsou četné proudy a moře plné ryb, tuleňů, krilu a ostatních potvor, na kontinentu samotném neprší a proto se jedná o poušť. Nepočítáme-li vědce, kteří tam provozují výzkumy sněhu a predátory, kteří nahánějí vetřelce v pyramidě pod ledem, není tam s výjimkou ukrytých nacistů zhola nikdo. Nacisté navíc s příchodem zimy odlétají na Měsíc, takže ani jejich osídlení není trvalé.

Celý kontinent je plochý jako hrudník korejské ženy a proto je tam dobrá viditelnost a přehlednost terénu. I to je důvod, proč světové mocnosti nemají o kontinent vojenský zájem, protože je tam jen obtížně možné se schovat. Protože tam neprší a půl roku je tam den, uvažuje se o vysazení solárních lišek a instalaci fotovoltaických elektráren. Zveřejněné projekty počítají s tím, že nachytané mluno by se balilo do mlunočlánků a posílalo do Evropy poštou pro potřeby výrobců mlunomobilů. Smělý plán tak nabízí naději, že by Starý kontinent konečně alespoň trošku dohnal Asii.

Hospodářství

Podstatou místní ekonomiky je turismus postavený na školních zájezdech. Mladí náckové, fascinováni bílou barvou se jezdí dívat, jak vypadá země zaslíbená. Kromě turismu se zde pěstuje i rybolov a chlad pro použití v mrazničkách. Opotřebovaný chlad poté slouží ještě v ledničkách a poté je ekologicky zrecyklován vyhozením do větru. Nicméně kdyby bylo možné kutat pod ledem, našli bychom tam uran, ropu, uhlí a všelijaké kamení.

Toto přírodní bohatství bude možné těžit ihned, jak konečně postoupí Globální oteplování a moře budem mít až někde u Děčína. Pak bude na širých pláních Antarktidy možné pěstovat hopsinky, mandarinky, kukuřici, rýži a možná i okrasné erteple a exotickou cibuli.