Děčín

Děčín (německy "Tetschen") místními mladistvými chuligány zvaný jako "DC" (vyslovuj DýSí) je město ležící na soutoku Vltavy s Máchčnicí a Jílovským potokem v Sudetech. Jedná se o poslední větší vesnici na Vltavě. Pro Skopčáky je to zase první město, o které zakopnou pokud se vydají moc na jihovýchod.

Studená válka s Ústím nad Vltavou

Podobně jako Pražáci nesnáší Brňáky nebo Bratislavané nesnáší domorodce z Košic, tak i Děčíňáci se navzájem nesnáší s Ústečáky. Obě města si konkurují v mnoha oblastech a odvětvích, ale největší boje vedou sami občané. Většinou se jedná o slovní přestřelky, občas rvačku a sem tam i vraždu. Děčíňákům vadí hlavně ústečácká povýšenost, tendence se nadřazovat a pomlouvání Děčína. Ústečáci argumentují děčínským buranstvím, malostí a údajně jakýmisi předpoklady pro idiocii. Obě města se nachází v tak hlubokém, do pískovce zaříznutém údolí, že se do nich dá dostat téměř výhradně jen lodní dopravou. Tím jsou do jisté míry izolovaná od zbytku Sudet a Českého státu (podobně jako Japonsko před 18. století), takže se u zdejších obyvatel objevuje jistá známka kulturní a informační degenerace. Od té doby, co se Masaryk rozhodl postavit pod hradem Střekov přehradu, se na lodní dopravu již nedá spoléhat.

Pasivně vedená válka se projevuje i ve vzdělávacím systému. Ačkoliv je Ústí 2x větší, není schopno financováním školství konkurovat svému oponentovi. Patrné je to hlavně na středních školách. Stavebka v Ústí stojí za houby a proto musí ústečtí studenti poníženě dojíždět na prestižnější děčínskou. Pokud jde o vysoké školy, tvrdí o sobě Ústí, že je univerzitní město. Všichni, ale víme, že tamní univerzita ÚJEB stojí za hovno a studují na ní pouze přistěhovalci z Moravstánu. Děčín oproti tomu je sídlem nejlepších hájtek kateder ČVUT.

Železnice do Reichenbergu

Vzhledem k diletanství Ústečáků a prezidenta Masaříka není možné spojení do Práglu, Štatlu ani do Mníšku pod Brdy. Tuto situaci se Děčínští vždy pokoušeli vyřešit, neboť jinak by jedinou skupinou s níž by se dalo družit, byli Ústečáci. Jakékoliv spojenectví s Němci je komplikováno jednak neprostupností divočiny Krušných hor, jednak divokými kmeny z východu, kteří obsadily průsmyky. Proto byly roku 1547 (všimněme si, že je to prvočíslo) objeveny a posléze obnoveny pravěké železniční koleje vedoucí do Reichenbergu (v děčínštině nazýváného "Tam jak furt leje" někdy vulgárně "Liberec"). Ti chuligáni, co říkají Děčínu "DC" toto sídlo Chucka Norise často nazývají "LBC" (vyslovuj eLBýSí) a zpravidla za to dostávají přes hubu. Trať umožňuje spojení Děčína s něčím za Libercem i Liptákovem. Díky tomu mohl roku 1910 Děčín navštívit i největší génius českých dějin. V současnosti je trať využívána koňskými povozy, které provozuje Sudetská retro-rychlodráha a to celkem sedmi (ano, je to prvočíslo) potahy v obou směrech denně, každý druhý (rovněž prvočíslo) potah, pak ze solidarity pokračuje až do Ústí. To se stalo v minulých letech předmětem svárů, neboť ústečáci odmítali přispívat na oves a ustájení potahových zvířat.

Bitva o Děčín

Tradiční kratochvílí na Děčínsku bylo odjakživa odpalování ohňostrojů, tuto kratochvíli vždy podporovali zejména pejskaři, kteří si se svými psy vždy velice užívali silvestrovského veselí. Pár let nazpět však děčínští ohňostrojaři hrubě podcenili přípravu na silvestra a zklamaní pejskaři vytáhli do boje za lepší ohňostroj. Po prvotních výzvách poslaných přes poštovní holuby, které ohňostrojaři nevyslyšeli, rozhodli se pejskaři podle heslem "za pořádnej fajrung" zaútočit se svými hafany na jejich sídlo. Jakýsi pejskař Novotný z Tyršovy ulice, č.p. 26, však přeběhl a ohňostrojaře varoval. Ti tak stanuli proti pejskařům už na předmostí Tyršova mostu a za výkřiků typu "tak si to odpalujete sami, když jste tak chytrý!!" zahájili útok římskými svícemi od Vietnamců. Poté pejskaři vypustili hafany, mluví se dokonce o nasazení bojových hafanů, ale nebylo to však nikdy prokázáno. Bitevní vřava trvala až do druhého ledna. Bitvou poničený Děčín se ten den pokusila anektovat vojska složená převážně z ústeckých kokotů a nájemných žoldáků z vltavského kaňonu. Ihned, jak si obě bojující strany všimly těchto jednotek využívající jejich zaneprázdnění, vysraly se na bitvu a daly ústečákům přes držku. Na summitu poválečné obnovy v děčínském kongresovém centru bylo rozhodnuto, že veškeré náklady budou uhrazeny ústeckým agresorem. Ihned poté však ústecký atašé celý zápis z jednání snědl, následně dojedl i svého utopence a odešel. Tyto reparace stále nebyly uhrazeny a Ústí je tak stále dluží děčínským pejskařům a ohňostrojařům. Tento fakt je v současnosti asi největší překážkou ve sbližování obou měst.

Zajímavosti

• Kdysi v minulosti projížděl DC korejský guru a absolutní vládce, Kim Ir-sen. Do cesty se mu avšak dostal železniční most přes Vltavu a jeho evropská tůra skončila. Oficiálně bylo oznámeno, že pancéřový vlak je příliš těžký na mostní konstrukci. Neoficiálně za to může Kimova nadváha, jelikož jeho břich nebyla mostní konstrukce schopná ustát. Existuje konspirační teorie, že pokud by se namáhal vystoupil a nechal by přejet vlak přes Vltavu bez sebe, tak by mnohonásobně lehčí vlak most bezpečně projel.
• 2002 a 2013 postihli město zničující povodně v důsledku neodborného zacházení s opuštěním Lipenské, Orlické a Slapské přehrady, kdy málem došlo ke zničení spojnice mezi oběma břehy. Doteď je to považováno za atentát ČEZu.