Dolní Vlkýš

Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to.

Dolní Vlkýš (východňársky a středočesky (Dolní) Vakovlkýš, známý rovněž pod vulgárními výrazy Dolní Měkkýš, Dolní Vlkodlakýš, Dolní Slepýš, Dole Vyliž aj.) je bývalá osada, od 1. ledna 2003 údajně část Plzně ležící asi 8 kilometrů od centra nejzápadnější slovanské metropole. Nikdo neví, zda je název Vlkýš rodu mužského či ženského. V češtině mají muži výjimečně přednost, tudíž operujme s názvem „ten“ Vlkýš. Jedná se zřejmě o nejzapadlejší vísku v ČR, neboť ji Němci za války neměli ani na mapách. Úředním jazykem je zde plzenština, respektive její severozápadní dialekt občas nazývaný vlkýština. Žije zde něco mezi 5 a 55 obyvatel a díky tomu pozbývá práva být samostatným plzeňským obvodem. Proto se Dolnovlkýšané domluvili, že se stanou částí devátého velkoplzeňského obvodu Plzeň-Malesice (neplést s pražskými Malešicemi, v místní hospodě by jste za případnou záměnu mohli dostat přes hubu!). O Dolním Vlkýši je pro jeho provinčnost jen velmi málo známo. Informace o něm jsou tudíž částečné a velice přibližné. Mnohdy toliko údajné.

Historie

Historie Dolního Vlkýše a jeho název se datuje do poloviny 15. století, kdy v dobových mapách na tomto území bylo poprvé možno nalézt kartografický údaj „zde jsou vlci“. Tento údaj na mapách setrval až do roku 1998. Teprve v té době existence Dolního (Vako)Vlkýše vešla v obecnou známost. Do té doby se o něm pouze tradovalo. V roce 1945 byl Dolní Vlkýš podobně jako celá Plzeň osvobozen Mossadem, třebaže většina obyvatel si až do objevení osady v roce 1998 myslela, že je stále válka. Z moderní historie osady stojí za zmínku výše již uvedené přičlenění k Plzni-Malesicím z roku 2003. Pro připojení se po notné ideologické masáži a zejména díky četným imigrantům z Plzně v plebiscitu z podzimu 2002 vyjádřilo 53 % Dolnovlkýšanů.

Kurvník

Bitva o Dolní Vlkýš

Jedna z největších bitev, které se odehrály v raném středověku na území současné České republiky, byla bitva o Dolní Vlkýš. V krvavém střetu se zde střetla armáda Sámovy říše s armádou Francké říše.

Důvodem střetu byla strategicky umístěná mocná ves Dolní Vlkýš, která tehdy z vrchu kontrolovala celé údolí řeky Mže. V roce 631 obsadila franská armáda sousední ves Újezd nad Temží a střet byl neodvratný.

Bitva začala útokem franské jízdy na dvounohých koních, jižně od Vlkýše však Frankové narazili na hlubokou strž a koryto potoka. Při výstupu do svahu se projevila nevýhoda dvounohých koní - nedalo se na nich sedět a jízda dále postupovala korytem pěšky ke vsi. Od severu se blížily franské pěší jednotky podporovány smečkou psohoutů. Češi na nic nečekali, Vlkýš vypálili a ustoupili na východ.

Frankové tehdy vyhráli a Češi si museli Dolní Vlkýš nechat.

Je možné, že se jedná o bájnou bitvu u Wogastisburgu - Vlkastisburg. Dalších 900 let nejsou o Dolním Vlkýši žádné historické zmínky. Válečné škody jsou však ve vsi patrné dodnes.

Důsledky bitvy

Zmatku během bitvy využila nedaleká ves Bdeněves k zabrání části území nic netušící vsi Kozolupy. Bdeněveské vojsko pomocí pontonových mostů a vyloďovacích plavidel vytvořilo několik předmostí na pravém břehu toku Myslinka. Postupně zde bdeněveští obsadili 200 metrů pobřeží, které udrželi až do 21. století, kdy zde umístili trvalou posádku ubytovanou v několika rodiných domech jejichž udusané cesty navazují přímo na kozolupské dlážděné ulice. Mnohé cesty jsou však dodnes nelogicky přehrazeny hromadami štěrku z důvodu nejasných majetkových vztahů a dá se do budoucna očekávat pohyb frontové linie.

Celkové oslabení Kozolup využila v roce 1998 ves Dolní Vlkýš k vyplacení jednorázového tributu ve formě kozolupské kaple sv. Jiří, která byla rozebrána do poslední cihly, převezena do Vlkýše a zde z materiálu postavena kaple o trochu menší, neboť některé cihly byly po cestě zabaveny v Malesicích pro stavbu hospody.

Geografie

Dolní Vlkýš se rozkládá (doslova) na návětrném svahu vrchu Stráž. Vlkýší protéká bezejmenný tok Lachytka, jehož název je odvozený od zde se vyskytujících lachtanů. Přes ves také prochází zelená turistiská trasa z Malesic do Komberka, protože to jinudy nešlo. Do Vlkýše v historii vedlo mnoho dalších polních cest, ty však byly přeorány, protože, kdo by tam chodil. Průměrná teplota ve Vlkýši nebyla nikdy změřena - Malesicemi instalované lihové teploměry byly do druhého dne vypity a rtuťové rozbity, neboť obyvatelstvo fascinují kuličky. Ačkoli byla Dolní Vlkýš objevena při kolonizaci západního Plzeňska již roku 1998, ves Horní Vlkýš na své objevení stále čeká. Rozsáhlý etymologický výzkum se rámcově shodne na tezi, že Horní Vlkýš bude v terénu položena o něco výše než Dolní Vlkýš.

Pamětihodnosti

V Dolním Vlkýši nic není a nikdy nic nebylo (a zřejmě také nic nebude). Za zmínku stojí snad jen kaplička sv. Jiří do Vlkýše importovaná v roce 1998 z nedalekých Kozolup. Údajně se zde nachází rovněž autolakovna a několik novostaveb, které vyrostly nedaleko vlkýšské návsi, mezi kterými svou impozantností dominuje rozměrný kurník.

Současnost

Ač je součástí Plzně, nezajíždí do Dolní(ho) Vlkýše městská doprava. V zimě se sem údajně po nezpevněné cestě od Malesic dostanete ledva na sněžném skůtru, pokud je ovšem sníh. Pokud není dostatek sněhu, nedostanete se do Dolního Vlkýše vůbec. Proto doporučujeme případným zimním návštěvníkům horolezeckou výbavu. Dobrou noc Dolnovlkýšanům dávají výhradně lišky.

Pověsti a pověry

• Princezna z Dolního Vlkýše neexistuje. Tak zní nejnovější stanovisko badatelů ze Západočeské univerzity v Plzni. Přesto však stále po okolí kolují zvěsti o tom, že v Dolním Vlkýši žije poslední skutečná (snad zakletá) princezna. Komu se ji podaří objevit a vysvobodit z jejích utkvělých představ, získá půl princezny a království k tomu. Ona nikdy nespí...
• O Dolním Vlkýši se praví, že se zde nachází jakýsi mechanismus, který je schopen předpovídat budoucnost. Přesněji řečeno Dolnovlkýšané mají podle dohadů ve své osadě již odedávna křišťálovou kouli, delfskou věštírnu, kněžnu Libuši či něco obdobného, neboť někteří z nich přesně vědí, co se stane v budoucnosti, tudíž se snaží nepříjemnostem i příjemným věcem, které by nemusely skončit zle, ihned vyvarovat. Zda se to ovšem naplní, neví nikdo.

Slavní rodáci

O Karlu Gottovi se praví, že pochází z Plzně. Zlatý slavík však sám již za minulého režimu tvrdil, že je původem z Dolního Vlkýše. Protože Dolní Vlkýš v té době dosud nebyl objeven, nikdo mu logicky nevěřil. Proto se raději, snad aby neztrácel popularitu, přihlásil ke svému plzeňství. Dalším slavným rodákem je například kocour Pišta nebo Václav Klaus (on to alespoň tvrdil). V těchto letech jsou po plzeňsku velice známí sourozenci Čáslavovi a jsou považováni za nejznámější teenagerské hypebeast osobnosti Plzně a okolí.

Popírání existence Dolního Vlkýše

Jak již bylo řečeno, Dolní Vlkýš byl objeven teprve v roce 1998. Přesto se i dnes stále ozývají hlasy, které jeho existenci popírají. Popírači existence Dolního Vlkýše se nazývají „dolnovlkýšští revizionisté“. Jejich názory se opírají o fakt, že Dolní Vlkýš navštívilo jen velmi málo Čechů a přes 90 % obyvatel samotné Plzně o jeho existenci dosud nemá sebemenší potuchy.

Dolní Vlkýš v několika cizích jazycích

• Plzeňsky a oficiálně - Dolní Vlkýš
• Česky, východňársky - (Dolní) Vakovlkýš, Dolní Měkkýš, Dolní Slepýš...
• Německy - Unterwilkischen či Unter Wilkischen
• Anglicky - Under Wilkins (název firmy Wilkinson vyrábějící holící strojky je odvozen od anglického názvu Dolního *Vlkýše)
• Chorvatsky - Donji Vukiš
• Polsky - Dolny Wilkysz
• Slovensky - Dolný Vlkíš
• Hokejisticky – HC Rybník Dolní Vlkýš