Bludimíra

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jedna z mála dochovaných kreseb

Bludimíra (zastarale též Bludička) je zvláštní, endemitní druh živočicha (zřejmě rodu Homo) vyskytující se v jediném exempláři v oblasti západních Čech. Je to jediný ryze český endemit. Setkat se s ní vyžaduje velikou trpělivost, neboť je velice plachá. Nedožívá se podle vlastních slov zpravidla ani 22 let. V roce 1996 se v televizní pohádce Kouzelný měšec objevila čarodějnice Bludimíra, což vyvolalo velikou kontroverzi, neboť Bludimíra je podle vlastní deklarace takzvaná neprincezna (z vědeckého hlediska podobný vztah k princezně asi jako kovu k nekovu). Podle všeho se však mělo jednat o první a dosud jediné filmové ztvárnění této bájemi a mýty opředené bytosti. Je pravděpodobné, že Bludimíra vlastní křišťálovou kouli, ze které věští budoucnost. Výhradně pro vlastní potřeby.

Život a návyky[edit | edit source]

Bludimíra se po většinu života vyskytuje kdesi v západních Čechách. Dodnes se neví přesně kde. V loňském roce byla podniknuta expedice na Plzeňsko za účelem nafocení Bludimíry, avšak v místě jejího předpokládaného výskytu nebyla zastižena, což velmi komplikuje vědeckou činnost. Dodnes se neví, kde je Bludimíra bytem. Zřejmě je to někde mezi Domažlicemi a Karlovými Vary. Bludimíra je zejména noční živočich. V určité fázi jejího životního cyklu i takzvaně čtyřiadvacetihodinový.

Je vesměs býložravá, živočišnou stravu pojídá pouze zřídka, avšak ve velkém množství. Někdy nepřijímá potravu vůbec. Přesto je podle očitých svědků poměrně statné postavy. Zajímavou věcí v životě Bludimíry je zejména cyklické střídání dvou období: Období mentální anorexie a mentální retardace. V prvním období téměř nepřijímá potravu a prakticky nekomunikuje s okolím. Ztratí až 75 % tělesné hmotnosti a na veřejnosti se ukáže jen zřídka. V období mentální retardace začne přijímat potravu (obvykle rostlinnou). Že začalo Bludimíře období mentální retardace se pozná podle toho, že na mnohých stromech v Plzeňském kraji jsou ožrané listy. Při mentální retardaci sice Bludimíra nabere zpět ztracenou hmotnost, ale ztratí 75 % své inteligence. V této době je velice agresivní. Není radno se jí vůbec přibližovat a o čemkoli s ní hovořit. Mluví sprostě, píše nenávistné dopisy, páchá suicidiální pokusy a žere malé děti. To je vůbec jediná masitá strava, kterou Bludimíra přijímá.

Klasifikace Bludimíry[edit | edit source]

Bludimíra je podle staršího výkladu posledním zástupcem druhu Homo Erectus na světě. To se v poslední době ukázalo jako vysoce nepravděpodobné, neboť její IQ je poměrně vysoké. V době mentální anorexie asi 120, přičemž v období mentální retardace klesne na nějakých 30, což by právě přibližně odpovídalo druhu Homo Erectus (člověk vzpřímený, nikoli jinak!!!). Bludimíra není ani člověk vlkýšský (Homo Wilkischensis), ani člověk neandrtálský (Homo Sapiens Neanderthalensis). Je to prostě Bludimíra, což je v současné době jediné, mezinárodně uznávané označení tohoto druhu. Tato skutečnost vede k jednomu zavádějícímu tvrzení, že Bludimíra není lidská bytost, což se opravdu podobně jako opačnou možnost neodvažuji s jistotou říci. Pokud by nebyla člověkem, musela by být právoplatně nazývána zrůdou, což by bylo opět velice odvážné tvrzení.

Alternativní teorie a pověry[edit | edit source]

  • Jedna z nejrozšířenějších alternativních teorií je ta, že Bludimíra žije v Hracholuské přehradě jako kříženec vodníka (či něčeho podobně zeleného) a bludičky.
  • Tvrdívá se i, že Bludimíra žije v lese, neboť právě zde byla nesčetněkrát spatřena.
  • Na západě Čech se Bludimíra stala součástí místního folklóru. V této části republiky supluje klekánici či polednici (ke stolu se plíží tiše, Bludimíra jako stín. Z Plzně nebo od Vlkýše či z Kumberských rozvalin – Karel Bludimír Hřeben).
  • Namísto vynášení smrtky se na Chodsku již od pradávna vynášela z vesnice Bludimíra.
  • 30. dubna se na Chodsku, Plzeňsku i Karlovarsku koná tradiční „pálení Bludimír“.
  • Tato část republiky má i další zvláštnosti. Například 5. prosince nadělují dětem dárky Mikuláš, Bludimíra a anděl.
  • V západních Čechách se již od pradávna malé děti straší Bludimírou. Na rozdíl od čerta, jezinek či polednice pro ně Bludimíra opravdu představuje reálné nebezpečí, neboť se jimi živí.
  • Podle staroslovanské tradice je Bludimíra bohyní nicoty a totální zkázy.
  • Ve středověku se místo honu na čarodějnice pořádaly hony na Bludimíru. Nebyla nikdy dopadena.
  • Tvrdí se, že je Bludimíra nesmrtelná.
  • Když se něco nedaří, můžou za to vždy komunisti, Židi nebo Bludimíra.
  • Říká se, že Bludimíra nám zabila Ferdinanda.
  • Rovněž se tvrdí, že Bludimíra zavraždila kmotra Mrázka.
  • Praví se i, že Bludimíra vytunelovala Harvardské fondy.
  • Když jde člověk spát, podívá se pod postel, jestli tam není bubák. Když jde bubák spát, podívá se pod postel, jestli tam není Chuck Norris. Když jde Chuck Norris spát, podívá se pod postel, jestli tam není Věra Tydlitátová a když jde Věra Tydlitátová spát, podívá se pod postel, jestli tam není Bludimíra.

Bludimíra válečnice[edit | edit source]

Podle starokopřanské tradice je Bludimíra poslem tzv. "poslední války". Válka se řekne "raq". Válečník či bojovník raqi a válečnice raqs. Poslední válka (obdoba svaté války – taraq) je bojem Kopřanů proti tzv. "nečistým" národům. Těmi jsou míněni všichni ostatní. Jedním ze symbolů této války je rovněž postava Bludimíry v žoldu Khani Tehsultana.