Kopřan

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Exploding-head.gif Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Kopřan je slovo, které do budoucna kompletně ovládne český jazyk i moravský jazyk, neboť neustále vznikají nové a nové jeho významy:

  1. Obyvatel Kopřivnice (Kopřivnice je hlavním městem národa Kopřanů, který se snaží o vyhlášení nezávislosti na Moravstánu)
  2. V širším smyslu je kopřan každý, kdo má něco společného s "Koprem". Třeba tam má původ a podobné.
  3. Ten, kdo takzvaně "kopří" - 1.provozuje erotické hrátky (nejčastěji spojené s koprofilií a koprofagií) 2. nehorázně se fláká
  4. Zoufalec, který je úplně v kopru, nebo je ve stavu permanentního "kopru" - ultrasplínu
  5. Nadávka - hanlivé označení jakéhokoliv člověka (podle bodu 2)
  6. Ochlasta - kdo je imrvére zkopřený jak...

Jinak lze toto slovo použít asi v 523 případech, které nastanou při hovoru příklady:

  • Ta sparta, kamaráde, nejsou žádní kopřani
  • Zátopek je rodilý kopřan,
  • Marta Gottwaldová má být Kopřanka (a taky je)
  • To je ale kopřan, už zase prohrál
  • Koukaly jsme na toho kopřana v tom pornu

Slova odvozená: kopřanský, kopřanka, kopřit, kopřánek, kopřanstvo, kopřanovina, zakopřený, zkopřený, kopřanismus...

Slova, která jsou a mohou být nahrazena slovem kopřan: Kopřivničan, Kopřivjan (v moravském povědomí), Tatroš, Tatrovkář, kretén, magor, blbec, blbeček, koprofil, koprofág, hovado, zoufalec, lazar, nuzák, nihilista, dobytek, chudák, pitomec, bábovka...

Kopřané[editovat | editovat zdroj]

'Kopřané jsou národ, žijící převážně v severním Moravstánu. O jejich původů se vedou spory, ale pravděpodobně se jedná o potomky turkotatarských kmenů, které tuto oblast před staletími často ohrožovaly. Indoevropský původ Kopřanů je dnes téměř vyloučen. Jsou o nich zmínky od pol. 13. století, kdy se vedle původního německého obyvatelstva v této oblasti objevuje i další, dosud neznámé etnikum. Tito se vyznačovali sice evropskými rysy, ale předci dnešních Kopřanů měli lehce sešikmené oči (kdysi byl u nich možná přítomen epikantus). Kopřané žijí v počtu do 27.000 osob převážně ve městě Kopřivnice a jeho okolí. s menšími kopřanskými komunitami se můžeme setkat i v jiných částech Moravy a Čech.

  • Kopřané jsou nesmírní nacionalisté, jsou však trnem v oku různých extrémistických skupin, např. LPP (Liga proti požidosrbšťování - chorvatsky: Liga protiv propasti) z níž se vyčlenila skupina LPK (Liga proti Kopřanům - chorvatsky Liga protiv Koprana), obě skupiny (Kopřané i LPP/LPK) si však nemusejí nic vyčítat, protože jsou jedna k druhé záškodnické přibližně stejně. Nic na tom nezměnil ani pokus o příměří ze strany LPP.
  • Kopřané pečou se Srby, dokonce je po nich pojmenováno město Koprani Mahala v jižním Srbsku a vesnice Kopran taktéž v Srbsku.
  • Kopřané se řídí nepsaným heslem "kam kdy vstoupila kopřanská noha, tam je kopřanská země"
  • Pýchou kopřanského národa je automobilka Tatra (její zavádějící název zřejmě vychází z původního turkotatarského jazyka, Slováci jistě prominou).
  • Za svoje hlavní město považují Kopřané Kopřivnici, která se jeví na první pohled jako zcela obyčejné město v Moravistánu, avšak zdání klame.
  • I sebeslušnější a sebeinteligentnější Kopřan (i když jich moc není) má na naše zeměpisné podmínky neobvyklé chování. Je to zapříčiněno kopřanskou mentalitou. Některá jednání Kopřanů můžou vyhlížet pro nás Moravany a Čechy naprosto nelogicky. Udám příklad. Jdete vy a váš kopřanský kamarád. Přijdete ke kamenné zdi, hradbě. Vy si na požádání necháte otevřít bránu, Kopřan se podhrabe... Kopřané naprosto ignorují tradiční hodnoty člověka. Nedoporučoval bych uzavírat manželské ani jiné partnerské svazky s Kopřany. Je zde stoprocentní naděje, že se vám to zle vymstí.
  • Jedním z nejslavnějších kopřanů je Jan Kozohorský, který v Kopřivnici založil Ústav jazyka Moravského (Jan Kozohorský, Ústav jazyka moravského, o.s., Obránců míru 991, 742 21 Kopřivnice, Morava, Česká republika).

Slavní a čestní Kopřané[editovat | editovat zdroj]

  • Prof. T.G. Masaryk - od r. 1909 čestný Kopřan
  • Emil Zátopek - světový rekordman, olympijský vítěz v běhu a čestný Kopřan s manželkou od r.1992
  • Dana Zátopková - jeho manželka a čestná Kopřanka
  • Marta Žitníková-Gottwaldová - nejelegantnější první dáma a čestná Kopřanka v dějinách naší "modré planety"
  • Zdeněk Burian - malíř pravěkých obrů a Marty Gottwaldové
  • Konrad Henlein - sudetoněmecký politik a čestný Kopřan (až do r. 2000)
  • Edvard Beneš - slovutný prezident "budovatel" a stejně tak slovutný čestný Kopřan od r. 1938
  • Jan Masaryk - čestný Kopřan
  • Antonín Zápotocký - druhý dělnický čestně-kopřanský prezident
  • Ing. Jiří Hanzelka - Cestovatel kolem světa a nejkosmopolitnější Kopřan vůbec
  • Ing. Miroslav Zikmund - Souputník Jiřího Hanzelky a importér pomerančů, banánů, mandarinek a skvrnitého tyfu do Kopřivnice
  • plk. Arnold Tamay Mendéz - kubánský kosmonaut a naturalizovaný čestný Kopřan
  • prof. PhDr. Géza Bábovka, DrSc. - Kopřanolog a čestný Kopřan
  • Otto Wichterle sen. & jun. - čestní Kopřané
  • Zdeněk Nejedlý - čestný Kopřan
  • Prof. Ing. Václav Klaus, Csc - prezident České republiky (a Velkých Čech) a od 2004 čestný Kopřan
  • Ignác Š(o)ustala - továrník, zakladatel Tatry Kopr a od r. 1991 čestný Kopřan
  • Jan Kozohorský - zakladatel Ústavu jazyka Moravského
  • Zdeněk Petr - hudební skladatel a autor hudby ke kopřanské hymně (slova a překlad do Češtiny, Moravštiny a Chorvatštiny jeden nejmenovaný fanoušek klubu 1. FC Slovácko, pozn. red.)
  • Msgr. Jan Šrámek - čestný Kopřan
  • Dr. techn. Ing. Hans Ledwinka H.C. - slovutný konstruktér a zaměstnanec Tatry, nikoliv Kopřan
  • René Formánek - prvoligový fotbalista SK Sigmy Olomouc
  • Václav Varaďa - slavný hokejista mj. i z NHL a kopřanský patriot
  • Libor Pivko - extraligový hokejista
  • Tomáš Demel - bývalý hráč hokejového Vsetína
  • Joder Jákob - židovský podnikatel z Kopru a bývalý fotbalista pražské Slavie a mnohonásobný izraelský reprezentant. Dne 1.1. 2007 mu bylo uděleno dvojí občanství.
  • Prof. Ing. MUDr. Gen. VC snajp PhDr. - též známý jako učitel národa, vynálezce, uznávaný doktor, SAMP administrátor, CoH generalleutnant Wehrmachtu a British Army general, britského původu

Kopřanologie[editovat | editovat zdroj]

Je věda o 'Kopřanech. Je to nauka na rozmezí psychologie, antropologie, sociologie, historie a dalších věd. Kopřané jsou natolik složité etnikum, že se mu musí věnovat samostatná vědní disciplína. Ta se ještě dělí na několik částí. Zakladatelé této vědy jsou lidé z týmu vědců Moravského národního vzdělávacího institutu se sídlem v Brně, pobočky Nový Jičín. Cílem této části je poukázat na to málo, které jsme o Kopřanech zatím zjistili. Jestli se chcete zabývat Kopřany a studovat je, dejte se k nám. Kopřanologové "svoje" Kopřany velice milují a udělali by pro ně vše. Chtějí jim pomoc, ale nevědí jak. Pomozte nám "vědět jak" ( prof. Géza Bábovka, otec kopřanologie).

  • V úvodu tohoto pojednání by bylo dobré zmínit se o nejuznávanějším člověku z oblasti psychoanalýzy panu Sigmundu Freudovi. Freud mezi Kopřany v podstatě vyrůstal (pochází z Příbora). Podařilo se mu doslova zmapovat lidskou mysl. Ani on však nedokázal rozluštit tu kopřanskou. Kopřané z hlediska psychologie jednají doslova nepředvídatelně, zdálo by se až nelogicky. Podle předních moravských kopřanologů (nejuznávanější v tomto oboru na světě) neexistuje přesný model, který by mapoval chování Kopřanů. Kopřan na identickou situaci pravděpodobně zareaguje pokaždé jinak. Modelová situace. Kopřan se doví, že v Japonsku prodávají oblek, který chce. Rozhodne se pro něj příštího dne na kolečkových bruslích do "Země vycházejícího slunce" zajet. Daného dne ráno se na autobusové zastávce od přítele dovídá, že ten samý oblek prodávají v sousedním městě za poloviční cenu a autobus, který má právě přijet, do onoho města míří. Kopřan přesto trvá na svém, že odpoledne si obuje kolečkové brusle a vydá se do Japonska. Nedbá na přemlouvání přítele a ujišťuje ho, že už se tak rozhodl a "že už je prostě takový". Druhý den se kamarád dozvídá, že Kopřan nikam nejel...
  • Pro Kopřany typické je zejména absolutní neexistence mnohých věcí, které nás činí lidmi. Nikdo neví, jak cítí Kopřan svět. Jestli vnímá své blízké jinak než ostatní lidi, jestli pozná snahu druhého pomoct mu a ocenit ji, jestli dokáže milovat, jestli dokáže žít rodinným životem... Vědci se domnívají, že ne. Je však dokázáno, že Kopřané jsou navzdory tomuto všemu vysoce hypersexuální. Nikdy se nevážou na jednu osobu, nenavazují zpravidla partnerský vztah. Sexuální hyperaktivita Kopřanů nemá zřejmě ve světě obdoby. S kýmkoli a kdekoli a v kolika je slabé slovo. Nejde však o promiskuitu. Kopřané to zkrátka vnímají jinak.
  • Kopřané zřejmě nedokáží vnímat snahu jiného člověka pomoct. Slova soucitu a nabídky pomoci zpravidla vnímají jako nepřátelská gesta a dávají to výrazně najevo. Proto je potřeba si Kopřany držet v tomto ohledu více od těla a zamezit tak tomu, že Kopřan přestane spolupracovat ve výzkumu.
  • Dosud nebylo zjištěno, že by si Kopřana nekopřan něčím získal. Můžete mu hrát na city, pochlebovat mu "jaký je to hodný a šikovný Kopřánek", obdarovávat ho čím chcete, stejně si ho nezískáte. Kopřan podle dostupných poznatků neocení, že na něm někomu záleží a že někomu není jen tak lhostejný.
  • S Kopřanem se můžete, pokud jste dobrý kopřanolog, bavit o čemkoli. Kopřané mají v národní povaze na první pohled málomluvnost až apatičnost. Mnohdy se může v partě lidí rozhovořit, ale jde jen o tzv. mlácení prázdné slámy, aby naoko "držel basu" s partou. Nic konkrétního. Když však s Kopřanem hovoří vědec mezi čtyřma očima, rozhovoří se vám. Nejčastěji o jiných Kopřanech nebo i o obyčejných věcech. Směje se tomu, mnohdy rozkládá rukama a zdá se, že jste si ho získali. Po poklidném rozhovoru, kdy je Kopřan naprosto otevřený, však následuje zpravidla šok. Nejde specifikovat, ale je to moment překvapení, který sebezkušenější kopřanolog nemůže vůbec předpokládat. Jeden z mnoha dosud zažitých příkladů. Kopřan může mluvit o intimních věcech a najednou se zdráhá říct něco, co vy považujete za naprosto přirozené. Třeba co měl k obědu nebo jestli sledoval v daný den televizi. To vše z naprosto neznámých důvodů. Znovu nebyl pozorován a zjištěn systém, proč Kopřané takhle zvláštně reagují.

Kopřivnice ve světových jazycích[editovat | editovat zdroj]

Kopr
  • Maďarsky: Csalánvár
  • Mongolsky:Xaлгайгорад(Chalgajgorad)
  • Německy: Nesselsdorf
  • Anglicky: Nettletown
  • Chorvatsky: Koprivnica
  • Slovensky: Žihľavnica
  • Polsky: Koprzywnica
  • Švédsky: Nässlasby
  • Finsky: Nokkonenkapunki
  • Italsky: Citta di Cittaortica
  • Japonsky: Toshi Irakusa
  • Španělsky: Ciudad de Ortigas

...a bonbónek na závěr

  • Svahilsky: Kiwavimji

Koprová omáčka[editovat | editovat zdroj]

Koprová omáčka, hovězí plátek, vajíčko na tvrdo
Baloun.jpg „...Rád jíš koprovou omáčku? Vidíš, kvůli tej bejval kravál a dnes bych ji pil jako kafe“
Baloun, III/4 - Marschieren marsch!

Kopr přebereme, opereme, osušíme a nasekáme nadrobno.

V hrnci rozehřejeme máslo, zaprášíme jej moukou a orestujeme dorůžova. Růžovou jíšku zalijeme vývarem nebo vodou a povaříme. Stačí 15 - 20 minut, než se rozvaří případné hrudky. Přidáme kopr a trochu mléka a omáčku necháme přejít varem. Koprovou omáčku ochutíme octem, osolíme a nakonec vmícháme smetanu.

Hotovou koprovou omáčku podáváme s hovězím masem nebo vejcem a jako příloha se hodí houskové knedlíky nebo brambory.

Škromachova varianta[editovat | editovat zdroj]

Jestliže máme kopr a zaplacené vodné a stočné, opereme a osušíme jej.

V co největším hrnci (aby nám omáčka vydržela alespoň na 3 dny) rozehřejeme margarýn, vydatně jej zaprášíme moukou a orestujeme do růžovoučka, až do ruda. Rudou jíšku zalijeme vodou a povaříme. Stačí 60 - 90 minut, než se rozvaří případné modré hrudky. Přidáme kopr, trochu odstředěného mléka a omáčku necháme přejít varem. Koprovou omáčku ochutíme octem, osolíme.

Jestliže máme vejce, hotovou koprovou omáčku podáváme s vejcem. Jako příloha se hodí houskové knedlíky nebo brambory.

Kopřanská varianta[editovat | editovat zdroj]

Nejprve musíme, aby nás pokud možno nikdo neviděl, přijít do zeleniny a nakoupit deset kilo švestek. Ze švestek si necháme vypálit slivovici a vyměníme ji u souseda za kopr. Vybouráme střechu stodoly, abychom nemuseli otevírat vrata a pomocí autojeřábu Tatra vyndáme cirkulárku. Kopr nakrájíme na drobno. Nakoupíme mléko a natlučeme máslo. To pak rozehřejeme v hrnci nad autogenem (strejda ukradne v Tatrovce), aby to bylo vtipné a byli jsme zajímaví. Hrnec zaprášíme moukou a orestujeme do růžova. Zalijeme vodou a povaříme. Vaříme tak dlouho, dokud pára nad hrncem nebude viditelná až v Ostravě. Přidáme kopr a podojíme sousedovu krávu. Její mléko rovněž přidáme. Zajedeme do nejbližší chemičky pro kyselinu octovou, vyrobíme její 8% roztok a ochutíme jím omáčku. Přestaneme na chvíli vařit a počkáme, až se vrátí člen rodiny od moře s mořskou vodou. Vodu necháme odpařit a tím, co nám zbyde, dochutíme omáčku. Upečete housky a vyrobíte z nich houskové knedlíky. Je možno podávat kopřanské národní jídlo i s bramborami.