UHO

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem UHK.

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Uho.jpg

„Kdo nepotkal UHO, jako by nebyl.“

- šéfkuchař Hlad

„Proč UHO? No i sám velký Mahátma říkal, že jíst se musí! A hlavně nezapomínejme na to co dávají do pití.“

- číšník Žízeň

„UHO je mor!“

- Zdeněk Pohlreich

UHO (univerzální hnědá omáčka) je chemický polotovar pro přípravu omáček vyrobený převážně z ropy.

Historie[edit]

Na princip výroby UHO se přišlo náhodou při nehodě v ropné rafinerii v Ázerbájdžánu, kdy při poruše destilační kolony vytekla jedna z frakcí až do kuchyně místní jídelny, kde si nikdo ničeho nevšimnul. Poté, co se látka osvědčila v tubách jako strava kosmonautů, byly know-how a technologie vyvezeny v pytlíkách do různých zemí RVHP, zejména NDR, Polska a Československa, kde se staly stálou součástí místní výživy.

Výroba[edit]

Základní surovinou je ropa, která se destiluje a na výrobu UHO se používají lehčí frakce. Chuť dodává česnekové aroma a barvu umělé barvivo.

V Česku se UHO vyrábí centrálně v chemičce Paramo (Potraviny a Ropa + Amoniak) v Pardubicích u Hradce, odkud se cisternami dopravuje do jednotlivých vývařoven.

Pokrmy z UHO[edit]

UHO se na finální pokrm přetváří ohřátím, přidáním masa, ochucením a dodáním vhodné přílohy. Pro vytváření názvů jídel existuje oficiální normalizovaná převodní tabulka:

V případě absence oficiálního pojmenování je možné jídlo nazvat podle místa vzniku receptu nebo úplně nesouvisející osobnosti.

Mimo oficiálních názvů se lze mezi konzumenty jídel založených na UHO setkat i s dalšími označeními, blíže reflektujícími povahu daného jídla. Příkladem může být například UHO s rýží, UHO s bramborem, UHO s hranolkami a podobně. Skutečný majstrštyk pak tvoří pro náročnost přípravy nepříliš rozšířené UHO s UHO.

UHOŘ[edit]

Další možnou variací je UHOŘ (univerzální hnědá omáčka ředěná), která vznikne zředěním původního ropného produktu vhodným rozpouštědlem (např. dihydrogenmonoxid nebo voda).

Za největší zajímavost lze považovat téměř neomezenou ředitelnost. Pokusy s ředěním prokázaly, že UHO lze naředit až do poměru 1:48 (což není prvočíslo, takových 47 by bylo) bez možnosti laicky poznat rozdíl mezi původním UHem a takto naředěným UHOŘem. V případě nouze lze UHO naředit až do poměru 1:96 (což také není prvočíslo, ale 97 by bylo), přičemž si zachová stále svoji chuť.

UHO naředěné natolik, že ztrácí původní aroma i konzistenci (koncentrace 1:233, což konečně je prvočíslo) je velmi často využíváno jako levná a chutná nahrážka čaje.

Takové UHO se obvykle ještě dochutí cukrem a je nebohým strávníkům předkládáno jako vybraná specialita.

Výhody UHO[edit]

UHO není zdraví škodlivá a snižuje kalorie. Dusí bakterie. Snižuje podíl cholesterolu ve vaší kuchyni. UHO je protizánětlivá. Při poraněních lze použít i jako desinfekce. Známé jsou i účinky UHO jako přírodního antibiotika. UHO byla vyhlášena pokrmem Milénia. UHO se netýká datum spotřeby.[1]

Výskyt[edit]

Nejčastěji lze UHO nalézt ve školních jídelnách, kde se cíleně nasazuje jako nástroj pro posilování imunitního systému dorostu. Pro své nízké výrobní náklady se UHO těší veliké oblíbě v menzách, kde plní trakty zoufalých vysokoškoláků a kde plní další národohospodářky prospěšné úkoly. S UHO se stále častěji setkáváme v motorestech, nádražních restauracích a v hotelích, kde kuchaři neumějí uvařit normální omáčku či guláš. UHO se nevyhýbá ani závodním jídelnám a jídelnám v domovech důchodců.

Z tohoto výčtu vyplývá, že UHO provází strávníky po celý život.

Reference[edit]

Související odkazy[edit]

Google uncyc.jpg UHO na googleTohle je nejlepší článek na téma „UHO“ na celým internetu.