Psíčková

„

Co takhle dát si pejska, pe-pe-pe-pe-pe pejska? Králem zvířat je pejsek, ten chlupaťoučký pejsek. —Jiří Schelinger

“

Psíčková je tradiční pokrm českého a moravského venkova. Připravuje se o svátcích místních bůžků (Perun, Persil, Perlinka, Ježíš apod.) nebo na slavná výročí (obsazení země fašisty, obsazení země komunisty, obsazení země oportunisty, obsazení země jehovisty apod.).

Postup přípravy

Vezmi tučného psa, zařízni ho, vyvrhni a stáhni z kůže. Na dva a čtvrt dne s andělikou lékařskou a česnekem ho do mléka nalož.

Pak psa omyj, osuš, osol, opepři, potři česnekovou pastou, do dutiny břišní, řádně vypláchnuté, vlož cibuli, česnek, bazalku, čerstvé snítky koriandru a ksvrmbrhel. Peč psa v kuthanu zakrytém, polévaje ho hojně pivem černým nebo světlým dle chuti a libosti strávníků. Odebírej sádlo a pečlivě uschovej v chladnu, pomáháť ono proti souchoti, asthmě i rozličným jiným neduhům plicním.

Po upečení na kousky do úst vhodné jest maso pokrájeti, sósem vypečeným, chlebovou strouhankou zahuštěným přelíti a na talíř umně položiti třeba. Zdobíme cibulí červenou.

Psa podáváme s knedlikem zemákovým, zelím červeným a klikvovou marmeládou pak dáme na talíř a dobrou chuť vám přeji.

Vhodné rasy

Nejvhodnější rasou psa na pečení jest taková, jež velikosti přílišné nedosahuje, neboť pro rasy přerostlé, nadměrné, nesnadno pekáč veliký či i troubu rozměrnou sehnati jest. Avšak pes rasy malé, zakrslé nejvhodnější rovněž nebývá, málo masa a sádla maje a kostí mnoho, radost hodovní strávníkům neskýtá. Také psi malí neurothičtí bývají, rozčilujíce se, a zuříce při každém zvuku vnějším, pak přemnoho žluči v těle mají, což maso jejich nahořklým činí. Tedy pes velikosti střední povaze české, která též cestu střední (mnohdy za zbabělost zaměňovanou) v životě ráda volí, nejvhodnější jest.

Rasy azijatské, čau-čau lidově zvané, ku pečení též vhodné jsou, recepisu jiného však třeba použít, neb rasa ta, cizí lidu našemu, přípravu orientální sobě žádá. Ovšem divoký pes africký ze zemí neggerských pro přípravu vhodný není. Ten, antilopy v povětří horkém honíc, savanou celý den běhá, pročež sádla nižádného nemaje a masa jako podešev tuhého, ku kostem pevně přisedlého, pro jídlo za nechutného považován jest.

Bóbika!

Potraviny