Bonbón

Barevné, poměrně tvrdé bonbóny.

Slovo bonbón pochází z japonského slova キャンディ [bon-bhuong]. Je to vysoce návyková uklidňující droga kyselé až sladké chuti, vyvinutá během druhé světové války v Japonsku.

歴史

Barevné bonbóny rosolovité konzistence.

Jak už bylo řečeno, Bonbón vznikl v době druhé světové války, v Japonském císařství. Vyvinul je chemik-psychiatr Pe-N'drek. Původně šlo o uklidňující drogu pro japonské vojáky, především pak pro letce kamikaze (特別攻撃隊), kterým údajně přinášely ledový klid a smrtelné odhodlání.

Císařský dvorní chemik tuto látku vyrobil víceméně náhodně, když se snažil vyrobit pro císaře nějakou černou tyčkovitou cukrovinku. Když smíchal cukr s kyselinou citronovou a začal vařit na mírném plameni, stalo se, že musel odběhnout kamsi. Když se vrátil, aparatura byla vyhaslá a pokusná substance ztvrdlá do malých kulovitých kousků. Protože neměl po ruce meč, jímž by mohl za svůj neúspěch spáchat sebevraždu, několik jich pozřel v doufání, že jsou jedovaté. Nebyly, Pe-N'drekovi dokonce velice zachutnaly. Jeho mysli navíc přinesly neskutečný klid, ve kterém zanikly veškeré vzbuzené emoce. Pojmenoval svůj výplod Bon-bhuong (pes-netřeba-postel-vidím – nepřesný překlad zprostředkovaný polskými necyklopedisty) a začal s testováním vlivu na vojáky.

Na Pe-N'drekovy výzkumy navázali po válce francouzští a rakouští cukráři. Výsledkem byly bonbóny různých chutí, konsistencí a barev, od červených sladkých, po kyselé jedovatě zelené, které slouží jako palivo pro ruské jaderné ponorky.

プロパティ

Cukrové pěnové bonbóny.

První bonbóny se od těch současných příliš neliší. Pomineme-li sladkost, lze najít vlastnsoti jak pozitivní, tak negativní.

• Klady bonbónů
  • Pamlsek – bonbóny zaútočí na vaše chuťové pohárky a zcela si je podmani, praví reklama.
  • Chuťové uspokojení – celkem levné a nepříliš kalorické bonbóny mohou kdykoli uspokojit nenasytné touhy a chutě.
  • Pozornost – cucání bonbónů stimuluje mozková centra bdělosti a pozornosti.
  • Klid – rytmické pohyby bonbónu v ústech působí antistresově, harmonizují osobnost a dle některých mohou vést až k dosažení nirvány.
  • Posilování mysli – věčné pokušení, zda si dát, či nedát bonbón, údajně velice posiluje mysl a může vést až k získání paranormálních schopností.

• Negativa bonbónů
  • Návykovost – bonbóny jsou velice návykové. Při nejvyšším stupni závislosti je nutné mít v ústech vždy alespoň jeden.
  • Přetrvávající cucání – bylo zaznamenáno, že oběti bonbónového šílenství pohybují ústy v rtmu cucání, i když žádný bonbón v ústech nemají. Co je příčinou, nevíme. Po odhalení této problematiky vyvinul Pe-N'drek tzv. žv'eka-čku, která odolá v ústní dutině mnohem déle, tedy dokud ji konzument v nestřeženém okamžiku či náhlém pohnutí mysli nespolkne; ani pak ale není se zábavou konec - po několika hodinách lze (s trochou trainingu) se žvýkáním pokračovat na opačném konci trávícího traktu.
  • Tiky ve tvářích – pokud oběti netrpí neustálým cucáním, mívají alespoň cukání ve tvářích při spatření cukru či jiných sladkých věcí.

賞キャンディ

Růžové bonbóny neurčitého složení.

• Roku 1958 byl Pe-N'drek odměněn Světovou unií cukrářů Cukrovou lžičkou (nejprestižnější cukrářské vyznamenání) a 100 000 barmskými palmongy.
• V roce 1862 získal vynálezce bonbónů Nobelovu cenu míru. Není zcela jasné, proč. Tak už to ale u této ceny obvykle bývá.
• Léta Páně devatenáctistého osmaosmdesátého vyhlásil papež Jan Pavel II. bonbóny za oficiální cukrovinku katolické církve.
• Bonbóny se v roce 2008 probojovaly do finále výběru Pěti největších vynálezů světa.
• Roku 2038 byly bonbóny prohlášeny za njelepší sladkost ve sluneční soustavě, ačkoli obyvatelé Uranu tuto volbu bojkotovali.

もにかむ

• Cukr – primární surovina pro výrobu bonbónů
• Skorotekutina – přirozená forma většiny složek bonbónů
• Obžerství – až ke smrtelnému hříchu může vést nadužívání bonbónů
• Bomboniéra – nemůžete-le se zbavit bonbónů, pošlete je na nepřítele

Potraviny