Polské potraviny

„

Dánská zelenina ta mě nezajímá; polské potraviny – to je trochu jiný. —Znouzecnost

“

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Polské skleníky. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

Polské kuchařky vycházejí i v českém překladu.

Polské potraviny (zkráceně Polonium) jsou v Česku velice oblíbené, protože polští zemědělci i zpracovatelé používají při jejich výrobě netradičních surovin a postupů. To byl také jeden z hlavních důvodů přenášet tradiční českou výrobu do Polska, aby se dosáhlo požadované kvality, například tradiční piškoty Opávia po přenesení výroby do Polska, dosahují již dnes kvality Kaufland, takže to nechtějí žrát ani toulaví psi. Proto jsou tyto potraviny laciné. Například káva Jihlavanka po přenesení výroby do Polska se vyznačuje cenou a univerzálností použití, v případě náledí ji také lze použít na posyp silnic pro přiměřený obsah písku. Další příklad jsou "naše české" slané tyčinky značky Bohemia, které "si vzít nedáme". On nám je jednak nikdo nebere a jednak se tyto "naše" tyčinky (značky Bohemia!) vyrábějí, jak jinak, v Polsku.

Polsko naopak České republice nádavkem vrací světlo produkované v obřích sklenících těsně u české hranice. Rajčata v těchto sklenících vypěstovaná jsou sice polská a jako taková přinášejí zisk polským producentům, avšak světlo, které zkrášluje jinak nudné noci obyvatelům příhraničních okresů na kilometry daleko, je zcela zdarma, a tedy vlastně přátelskou pozorností ze strany polských kapitalistů.

Když vstoupilo Polsko do Evropské unie, řešilo problém, jak se prosadit. Protože tam i v dobách bolševika bylo stále velké množství kulaků, vydali se Poláci cestou rozvoje zemědělství. Klasických potravin bylo však všude hafo, proto se rozhodli vyrábět speciality.

Prvním pokusem bylo používání posypové soli v potravinách, která zbyla silničářům po mírné zimě. Jedná se o revoluční vynález, protože tato sůl obsahuje chuck-norrisium, které posiluje imunitní systém člověka. Dalším vynálezem polských chemiků je používání zkažených sušených vajec na výrobu těstovin, sušenek nebo majonézy, která obsahují zdraví prospěšný necyklomethin. Výborným počinem bylo zavedení nových metod do pěstování žampiónů, které obsahují lidskému organismu prospěšný pesticid potěmkinium.

Při zavádění nových metod došlo k pomluvám, když některá média tvrdila, že prodej starých prošlých ryb je zdraví škodlivý. Ve skutečnosti se jednalo o uleželé maso s jemnou příchutí maggi. Také tvrzení, že polské zelí a okurky obsahují kyselinu mravenčí, se nezakládaly na pravdě, ve skutečnosti šlo o neškodnou kyselinu "finger-dickovou", která má široké uplatnění.

Dalším polským vynálezem byla rýže, doplněná o olovo a hliník. Tyto vzácné kovy v potravinách mají za následek, že nedochází k vzniku zubního kamene a lidé jsou po jejich konzumaci jako z ocele. Chemikálie na hubení vší a blech, které Poláci přidávali do zmrzliny, zlepšovaly zejména u vanilkové zmrzliny její chuť a vůni. Jed na potkany, přidávaný do sušenek, zvyšoval trvanlivost těchto výrobků až na dobu deseti let.

Když se projevil přechodný nedostatek masa a Poláci nestačili vyrábět ani drůbeží separát, začali užívat do salámů a párků maso z uhynulých zvířat. Polští vědci zjistili, že je jedno, jestli zvíře bylo zabito, nebo uhynulo. Proto bylo v Polsku povoleno i užívání masokostní moučky ze zdechlin. Později Poláci přišli i na to, že je možné do masa přidávat analgetika a antibiotika, protože tím zákazník ušetří za léky.

Polské potraviny lehké, dobře stravitelné a málo kalorické a jsou sehnání zejména v řetězcích Kaufland, TESCO a Lídl, ale také u všech dobrých vietnamských obchodech. Dovozci polských potravin sponzorují televizní pořad Babicovy dobroty.

Konkurence

Česká republika nemá tu výhodu přímořského subtropického klimatu jako Polsko, ale přesto mu domácí producenti potravin leckdy směle konkurují. Zmiňme například klasickou výběrovou pochoutku Pomazánkové máslo. Bylo tak úspěšné, že ho zřejmě na popud zahraniční máslové lobby komisaři z EU zakázali. Dalším čestným příkladem jsou naše likérky. Alkoholické nápoje ochucené vzácným methylalkoholem měly celosvětový ohlas.

Srovnáváme-li polský a český trh s potravinami, můžeme podotknout ještě toto: Polsko je a) zemí doširoka rozevřených společenských "nůžek" a b) zemí podnikavých lidí, kteří se v těžkých podmínkách živí, jak mohou. S bodem a) souvisí velké rozdíly v kvalitě potravin. Některé jsou velmi low-endové, jiné špičkové. Odpovídá to i velkému rozdílu mezi bohatými a chudými, mezi městem a venkovem atd. Vše je vyhrocenější než v malé, intimní ČR. S bodem b) souvisí ochota vyrobit cokoli, co si kdo objedná. Výsledkem jsou mizerné potraviny objednané českými (nadnárodnimi) obchodními řetězci pro český trh. To, že je polské firmy vyrobí na přání českých supermarketů, neznamená, že se tyto potraviny prodávají i v Polsku. Polské uzeniny, mléčné výrobky, rajčata, domácí divocí lososi, houby, pečivo, to vše se v Polsku běžně prodává ve špičkové kvalitě, o jaké si čeští konzumenti mohou nechat jen zdát, pokud nejezdí na nákupy za hranice.

Na štěstí je Česká republika tak malá a tak příjemně položená, že většina obyvatelstva má relativně blízko k dispozici civilizovanější země s vyšší kulturou prodeje. Sever a západ tak může utěšeně nakupovat v Němcích, jih v Rakousích, severovýchod v Polsce a zbytek má příležitost se zamyslet nad svým životem - nebo opakuje fráze mainstreamových médií o "otřesné kvalitě polských potravin"...

Čumni taky na..

• Słownik polsko-czechosłowacki
• Polská bábovka
• Polonium
• Čínské výrobky

Potraviny