Propaganda

Hrdá sovětská propaganda

Ekologická propaganda

Hrdá propaganda ČT

Údaje o počtu demonstrantů musí být přesvědčující

Propaganda musí být aktuální

Propaganda je nejrozšířenější způsob, kterým se informuje obyvatelstvo o událostech, které se buď udály nebo neudály. Úkolem propagandy je podávat lidem zprávy tak, aby jim uvěřili bez ohledu na to, jestli je to pravda.

Motto:

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy

Motto:

Dobře srozumitelná lež porazí složitou pravdu.

Petr Dvořák, generální ředitel ČT

Motto:

Naše materiály nazýváme informacemi, zatímco stejné materiály našich nepřátel propagandou.

Jack N. Summe

Z historie propagandy

Propaganda je tak stará, jako lidstvo samo, možná ještě starší. První doložitelné užití propagandy v Česku spadá do období příchodu Slovanů do našich zemí. Prafotr Morava, který se usídlil v brněnské kotlině, nebyl po chuti pragocentristům, kteří v té době ovládali sdělovací prostředky. Ti si tehdy vymysleli, že prafotr Morava byl vlastně praotec Čech, který se neusadil u Pryglu, ale na kopci Říp u Práglu. Toho se chytli pražští historici, takže současní učitelé prakticky dětem ve škole lžou. Tímto způsobem propagandisté ruku v ruce společně s historiky zdeformovali pohled na další historické postavy, jako byli např. kněžna Květuše, Jan Žižka z Trocnova či Kazimír hrabě Badeni.

Propaganda ve 20. století

Významnou osobností, která dala propagandě nový styl, byl člen skupiny amerických komiků židovského původu, působících v divadle, ve filmu, a televizi, Karel Marx. Jeho významným žákem byl Adolf Hitler, zakladatel Sudetopedie. Ten k rozšiřování propadandy zřídil řeholní řád Schutzstaffel, jenž působil nejen v celé Čtvrté říši, ale i v přilehlém okolí. Dalšími významnými žáky Karla Marxe byl soudruzi Vladimír Iljič Lenin, Josif Vissarionovič Stalin a později i Tonny Newotney, který založil Komunistickou stranu Floridy. Rozvoj bolševické propagandy znamenal prudký rozvoj sovětské filozofie a byl oporou pro sovětské a ruské ženy. K vysílání propagandy byla určena sovětská rozhlasová stanice Rádio Jerevan. V Československu se o rozvoj socialistické propagandy postaral zejména Klement Gottwald a po něm Vasil Biľak.

Současné směry propagandy

Ilumináti vědí, že ani v současném světě není potřeba mluvit pravdu. Proto k tomuto účelu zřídili tajný institut, který rozhoduje o tom, jak je třeba podávat informace. Toto se nazývá mainstreamem. V Česku, kde vlastní sdělovací prostředky soukromí vlastníci, se destruktuivní působení propagandy na obyvatelstvo měří dle zvláštní jednotky, která se nazývá SVEN faktor. Mnohdy ani sami novináři nebo televizní a rozhlasoví redaktoři nevědí, co je pravda a co je lež. Díky propagandistům dnes vlastně skoro nikdo neví, jestli je pravdou oficiální zpráva, nebo konspirační teorie.

Příklady vytváření propagandy

U propagandy není ani tak důležité, co se v reálu stalo, ale okolnosti události. Podle toho se podává zpráva.

• Politik jedoucí přes vesnici přejede rozdojeného kozla. Přijede se štáb TV Hovna, který nejprve zjistí, z jaké politické strany politik je. Pokud se jedná o politika ze spřízněné politické strany, pak obviní majitele kozla, že ho neuvázal ke stromu a udělají z toho obsáhlou reportáž. Pokud se jedná o politika z nespřízněné politické strany, pak ho obviní, že jel moc rychle, měl si dávat pozor a že z něho táhne alkohol. Referují o tom tak dlouho, až politik odstoupí ze své funkce.
• Redaktoři České televize se dozvědí, že se někde poprali Češi a Romové a že byl někdo zapíchnut. Když zjistí, že Romy napadli nácci, pak o tom natočí rozsáhlou reportáž a informují to tom obsáhle minimálně třikrát za týden po dobu půl roku. Pokud redaktoři ČT zjistí, že skupina Romů napadla a pobodala Čecha, nic nenatočí, rychle odjedou a místo toho natočí a odvysílají reportáž o slevě v místním supermarketu.
• Pokud se v Evropské unii nebo jiných spřízněných zemích konají mnohatisícové protivládní demonstrace, z českých sdělovacích prostředků se to lidé dozvědí až poté, co o tom týden kolovaly zvěsti na facebooku. Jestliže se sejde třicet aktivistů, kteří demonstrují proti vládě v některé nespřízněné zemi, sdělovací prostředky informují okamžitě a ještě nadsadí počet lidí.
• Jestliže v některé nespřízněné zemi dojde k povstání proti nedemokratickému režimu, jsou tito povstalci označeni jako bojovníci za svobodu a demokracii. Jestliže ke stejnému povstání proti nedemokratickému režimu dojde ve spřízněné zemi, jsou povstalci označeni jako teroristé. Mnohdy dochází k zajímavému paradoxu, kdy bojovníci z Islámského státu jsou v jedné zemi označeni jako bojovníci za svobodu a v sousední zemi jako teroristé.
• Na mezinárodním honu dojde k omylu a myslivci zastřelí vzácnou chráněnou kachnu Pičurinovu. Místo toho, aby agentury ohlásily, že byla omylem sestřelena kachna, ale neví se kdo to udělal, oznámí americké noviny, že to udělal ruský myslivec a ruské noviny oznámí, že to udělal americký myslivec. Česká média po ničem nepátrají a přikloní se na tu správnou stranu.

Jednotka propagandy

Jednotkou soustavy SI pro propagandu je 1 karas, značka $K$ (1 $K$ = 1 C²·n·k·p·60min^-1) Dílčí jednotkou je 1 pazderka, značka $P$. 1 karas má 10 pazderků (1 $K$ = 10 $P$)

Shrnutí za závěr

Propaganda nás provázela, provází a provázet bude. Vždycky se najde hafo lidí, kteří jsou schopni uvěřit všemu tomu, co přináší televize, tisk nebo billboardy.

Ani se nedívej

• Novinář
• Média
• Sdělovací prostředky
• Česká televize
• ČT24
• Rádio Jerevan