Sdělovací prostředky
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Média. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
„Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“
Lidé se odjakživa zajímali o informace. Na tom dodnes fungují sdělovací prostředky. Ovšem doba se změnila, a tak je všechno jinak.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V dávných dobách se informace sdělovaly ústně, ovšem byly silně neaktuální. Než se kočovný kmen setkal s jiným kočovným kmenem, uplynulo drahně času. Postupem doby se informace (důležité) předávaly posly, (pěšími nebo koňmo). Opravdovou revoluci učinil až vynález telegrafu, rádia, televize, satelitů... Pravda, dřívější informace obsahovaly závažná sdělení (válka, mír, nastávající hladomory). To sice lidi občas zajímalo, ale přece jenom, lidská nátura baží po senzacích. Tak vznikaly kramářské písně o tom: kdo, kde a koho zamordoval a další veledůležité věci a události. Konec konců člověka vždy potěší cizí neštěstí, že?
Moderní doba[editovat | editovat zdroj]
Moderní doba má k dispozice nepřebernou škálu prostředků, jak informovat a hlavně jak oblbovat lidi. Cílem však není ani tak informovat, jak vydělat. K tomu je třeba několika věcí:
- redaktora – celebritu,
- být známý v mediálním světě (sledovanost),
- čím větší senzace, tím lepší.
Pak už to jde samo. Lidi pendrek zajímají skutečná fakta, ale spíše to, co jim sdělovatel podsune. Čím větší senzace, tím líp i kdyby to měla být sebevětší hovadina. Příklady z poslední doby: BSE, SARS, ptačí či jiná chřipka, globální oteplování, atd. Zde v plné míře platí: „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej“. Dnes se člověk dozví hlavně co kdo kde ukradl, kde hořelo, kdo s kým spí, kde se srazila auta, a že hyne brouk potemník v Namibijské poušti. Co dodat. Toto by se za socialismu stát nemohlo, tehdy se pamětníci dozvídali pouze o úspěších budování socialismu a o temných vyhrůžkách zákeřných imperialistů a jejich nekalých rejdech podporovaných místními podplacenými živly. Moderní sdělovací prostředky mají obrovskou moc. Z naprostého idiota dokáží udělat génia a naopak, o politicích to pak platí v plné míře.
Chcete pošpinit nebo zlikvidovat nepohodlného souseda, radního, nebo kohokoliv kdo vám není milý? Zavolejte do jakékoliv TV a okamžitě přijede štáb, kecejte si co chcete, pokud to bude jen trochu zavánět senzací, máte vyhráno, a pokud přispějete na nějaký "bohulibý" účel, máte na 100 % úspěch zaručen.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Je dobré být informován, ale člověk nesmí brát všechno doslova, zůstat zdravým skeptikem a zachovat si svůj zdravý úsudek. Selský rozum nakonec vždy přesvědčil svojí genialitou. Sdělovací prostředky mají obrovskou moc, ale neberme je moc vážně a bude se nám lehčeji žít.