Historie

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Hysterie?


Historie ženy je historií nejhorší tyranie, jakou kdy svět poznal: tyranie slabého nad silným.[1]

—Oscar Wilde

Všechny letopočty ze strany 88 musíte do zítřejšího testu umět nazpaměť!

—Dějepisářka

Historie je množinou zcela pravdivých a rozhodně nezkreslených událostí, které se již odehrály. Matematicky to lze zapsat jako: , kdy je označení množiny historie a je současnost. Jak můžete vidět, obě závorky jsou kulaté a tudíž jejich krajní body množině nenáleží. Historii nemusíme interpretovat pouze matematicky, přičemž množinový zápis bývá tím nejméně sporným.

Představte si třeba, že byste se přišli do divadla podívat na hru Historie. Jak by takový děj asi mohl vypadat? Usadili byste se a hned by se začalo – žádná úvodní scénka, vůbec nic. Tato forma tragikomedie by vás však bavila možná tak první půlhodinu. Rychle byste totiž odhalili, že tato tragikomedie lidstva se odehrává na nekonečně opakovaném jevišti světa, často s novými kostýmy, ale naprosto vždy se stejným dějem a samozřejmě bez pauz na protažení v průběhu představení.

Proč je důležitá?[editovat | editovat zdroj]

Dějiny se prý učíme proto, abychom si vážili svých předků a neopakovali historické chyby. Jejich špatných chybse však dopouštíme denně a opakujeme je poctivě s každou generací, ale s větším rozpočtem a lepšími technologiemi.

Císaři, prezidenti, revolucionáři i influenceři se střídají u kormidla, ale loď pořád míří směrem k ledovci. A i když jsme ho už jednou minuli, vracíme se k němu, protože „tentokrát to určitě dopadne jinak“. Historie je také výborná záminka — pro válku, pro mír, pro zavedení daně na okurky. Když něco nevíte, odvolejte se na tradici. Když to chcete změnit, řekněte, že historie volá po reformě. A když nevíte nic, prostě řekněte, že „už za Karla IV.“ to fungovalo.

Jak se ji učíme?[editovat | editovat zdroj]

Historii se učíme ve formě tzv. dějepisu[pozn. 1] už na základní škole. Funguje to jako starý, ale populární seriál — všichni tvrdí, že se z něj dá hodně naučit, ale většina si stejně pamatuje jen to, kdo koho zradil, kdo s kým spal, a kdy to celé vybuchlo.[pozn. 2] Tento seriál (čti učitelky výklad) však téměř výhradně obsahuje přesná data narození a smrtí panovníků a jejich rodokmeny, velikosti armád a místa významných známých bitev.

Co jste si z hodin dějepisu neodnesli?[editovat | editovat zdroj]

Takto se válčí po dánsku

Tyto události se na hodinách dějepisu nedozvíte, přestože si jich budete po jejich přečtení většinu pamatovat.

  • Napoleon prohrál válku s králíky: V roce 1807 Napoleon Bonaparte uspořádal králičí hon, který se rychle zvrtnul a přeměnil na nečekaný útok králíků na něj a na jeho muže.[2] Je však pochopitelné, že se zrovna tuto válku ve škole neučíte, protože byste si ji při memorování všech jeho prohraných válek stejně nezapamatovali.
  • Papež Řehoř IX. nařídil zabíjet kočky a přispěl tím k šíření moru: Jako 178. papež se v první polovině 13. století rozhodl, že kočky nesou satanovu duši, a tak se musí pozabíjet. Krysy však v tu dobu masivně šířily mor, a tak kdyby nepapežoval Řehoř IX., kočky by normálně krysy lovily a k šíření moru by v takové míře nedošlo.[3]
  • Rakouská armáda bojovala sama proti sobě: V bitvě u Karánsebes (1788) kvůli zmatku a opilosti napadli sami sebe a vzájemně se pozabíjeli.[4]
  • USA plánovalo bombardování Měsíce: V 50. letech tam zřejmě chtěli svou účinnou bombardovací taktikou, která skvěle fungovala v Jugoslávii i Jemenu, přinést demokracii a svobodu.[5]
  • Whisky válka: Kanada a Dánsko se desítky let přetahovali o neobydlený ostrov výměnou vlajek a alkoholu mezi Grónskem a Kanadou.[6]
  • Římané jedli jazýčky plameňáků: V antickém Římě byly jazýčky plameňáků považovány za delikatesu pro bohaté.[7]
  • Hitler[pozn. 3] vymyslel revoluci v čištění vojenských uniforem: Kvůli nedostatku financí [zdroj?]­ na čištění vojenských bund ho napadlo vyrobit je z papíru a každého vojáka vybavit jednou gumou, aby si ji mohli snadno v případě potřeby vyčistit.[8]
  • Nizozemsko vyhlásilo válku a na 335 let na ni zapomnělo: Válka mezi Nizozemskem a ostrovy Scilly (1651–1986) proběhla bez jediného výstřelu a mírová smlouva byla podepsána jen tak z nudy.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Články o historii[editovat | editovat zdroj]

Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. či na prvním stupni ve formě vlastivědy
  2. a většinou ještě rok 1212 a Zlatou bulu sicilskou, přestože netušíme, co to bylo
  3. Co by to bylo za článek o historii, kdybychom nacisty úplně vynechali?!