Historie hradu Nístějka
Prapočátek hradu Nístějka je spjat Honíkem z Valdštejna, který v druhé polovině čtrnáctého století zpozoroval jedinečnou příležitost, kterou nabízela náhorní plošina na (straně řeky) břehu Jizery. Skalní ostroh, na kterém se hrad rozhodl postavit, byl stěží dost široký pro dvě budovy a z jedné strany přecházel v příkrý svah jizerského údolí, nicméně benefit jednoduchého přístupu k pozemní komunikaci první třídy číslo 14 převážil tyto nedostatky.
Informace o účelu stavby byly nicméně ztraceny v požáru neznámé knihovny, která svou polohu a účel uchovávala pouze ve svých archívech. Dochovány jsou nicméně dokumenty ze začátku patnáctého století, kde se hrad označuje pouze za "zboží" sestávající ze dvou srubů naproti sobě a zbytečně velké věže ve směru do kopce. Historikové se jednoznačně shodují, že tyto objekty nechal postavit právě Honík z Valdštejna, jelikož se jedná o nejjednodušší vysvětlení.
Nový hrábatem se stává Hynek z Valdštejna, který tam byl odklizen po neúspěšné reformě na Valdštejně. On se tam tehdy pokusil prodloužit otevírací dobu bufetu v podhradí, kde trávil většinu svého času levelováním své postavy, na úkor otevíracího času i vytížení hlavní jídelny, kde nyní nebylo dostatek kuchtíků pro vařbu oblíbených pochoutek ostatních pochoutníků. Následná výměna názorů, kuchtíků a jeho místa dlouhodobého pobytu se Hynka velice dotkla.
Po třech měsících utápění svého žalu v tehdy značně novátorské Coca Cole (tehdy ještě s kokainem) pochopil, že pokud chce dále cítit tu slast z fetu, jako když to bylo jeho poprvé, musí získat lepší matroš. Využil tedy výhodné polohy hradu a začal přepadávat kupce saské a slezské (dnešní Poláky) na místní pozemní komunikaci první třídy číslo 14. Naplno zde využil svůj level rychlosti, obratnosti a houževnatosti, díky kterým neměli pomalí tažní oři kupců žádnou šanci. Přepadeními získanou šunku pak měsíc skladoval v hradní lednici, aby našponoval ceny v koloniálu ve Vysokém, aby ji pak s vysokou marží prodal a mohl si v místním obchodě (který se tváří jako železářství mimochodem) koupit to nejlepší, co místní Vietnamec byl za ten den schopný sehnat. Následná epidemie salmonely a požár Vysokého byly přímé následky jeho činů. Vysočtí ho potom zlynčovali a Hynek zemřel na vnitřní krvácení.
Po něm přebírá "zboží" další vyvrhel: Jindřich. O něm není známo nic víc, než že snědl zbytek polské šunky z Hynkovy lednice a umřel taky.
Hrad tedy konečně získává rod, který si uvědomí potenciál tohoto odlehlého místa. Pánové z Jenštejna, především pak Venca a Miky, kteří začali využívat vlastní patentované technologie pro vyslání tohoto hradu a jejich peněženek na měsíc.
Hrad ve vlastnictví Jenštejnů[editovat | editovat zdroj]
V podobném období jiný asiat z Vysokého, o kterém se z neidentifikovatelného důvodu nedochovalo moc informací, identifikoval potenciál a principy těžby kryptoměn. To tehdy byla technologie, nad kterou si posledních deset let lámaly hlavu ty největší mozky rodu pánů z Jenštejna. Představa, že by tento problém mohl vyřešit někdo jiný byla natolik traumatizující, že si od Valdštejnů koupili údajně prokletý hrad a repatriovali "svůj" výzkum. Díky absolutní dokonalosti tohoto nápadu se jim otevřela jedinečná možnost jedinečného výdělku. Získání patentu byla pak již formalita, jelikož o původním vynálezci již nikdy nikdo neslyšel.
Původní návrh však zahrnuje pouze zařízení na těžbu krypta. Zbylé relevantní technologie, které již svépomocí Jenštejni vynalezli, jsou uvedené níže:
Blockchain[editovat | editovat zdroj]
Před intervencí Jenštejnů žádný blockchain neexistoval. Po intervenci se na tom nic nezměnilo, nicméně stále bylo třeba někde to krypto skladovat. Vytvořili proto speciálně kalibrovanou řadu kamenů (tzv. bloků) spojených ocelovým řetězem z místních hutí. Tento blokový řetězTM byl vhodný pro skladování veškerého natěženého krypta. Takový blockchain zajistil nejen bezpečnost samotné kryptoměny, ale jakýmsi vedlejším produktem byla celkem dobrá ochrana Nístějky před bitcoinchtivými nájezdníky.
Zdroj elektřiny[editovat | editovat zdroj]
Původní návrh šikmookého génia uváděl, že pro těžbu krypta je potřeba hodně elektřiny. Jenštejnům to nedávalo smysl, jelikož předpokládali, že stejně jako se jim ve skříni samo objevuje oblečení, tak i krypto se bude těžit bez vnějšího přísunu energie.
V okolí hradu nicméně nevedla dostatečně výkonná síť a ani tužkové baterie, ani dovoz nabitých powerbank se nezdál jako udržitelné řešení. Jeden z domků v předhradí byl proto přetvořen na uhelnou elektrárnu s výkonem přesně 72.12796 MW, výškou komínu 25,89 m, spotřebou černého uhlí 21 Kg/h, hnědého uhlí 35 Kg/h, lignitu 50.2 Kg/h a rašeliny 35 Kg/h. Dle výzkumu vysoce inteligentních individuí náhodně se vyskytujících v okolí však bylo zjištěno, že rašelina byla tím nejužívanějším palivem.
Bitcoinová krize a opuštění Nístějky[editovat | editovat zdroj]
Problém pro pány z Nístějky nastal roku 1452, kdy se v blízkém Vojákově mlýně přestalo mlít obilí a mlynář John ho přestavěl na hydroelektrárnu napájející rozsáhlou bitcoin farmu. Nenadálý přísun kryptoměny vedl k prudké inflaci, která znehodnotila produkci v porovnání drobné farmičky na Nístějce. Mikuláš z Jenštejna, tehdejší pán na Nístějce, řešil nastalou finanční tíseň tak, že se dal na dráhu loupeživého rytíře. Na blízké pozemní komunikaci první třídy I/14 přepadal kupce ze Saska a Slezka (které olupoval o v Německu ražené a inflací stále neznehodnocené dogecoiny). Brzy proti němu však tvrdě zakročil český král Jiří z Poděbrad, který na něj uvalil pokutu a odebral mu právo razit bitcoiny. V dluzích a připraven o oba své způsoby obživy (bitcoin a loupení) nezbylo Mikulášovi z Jenštejna než se upít k smrti. Brzy mu však Jiří z Poděbrad odebral i právo vařit pivo, čímž mu i jeho poslední záměr narušil.
Další osud Nístějky je neznámý, víme pouze o smrti Mikuláše z Jenštejna roku 1459 a o tom, že Nístějka byla okolo tohoto data zničena a opuštěna (zkáza pravděpodobně nastala požárem). Současná hypotéza je, že po odebrání ražného práva z Nístějky odešli řemeslníci a zoufalý Mikuláš se sám pokusil o nelegální ražbu. Požár pravděpodobně vznikl kvůli neodborné těžbě od špatně chlazeného racku a Mikuláš z Jenštejna, poslední pán na Nístějce, v něm umírá.
Současný stav[editovat | editovat zdroj]
Že by na místě bývalého hradu "nezůstal kámen na kameni" se říci nedá, ale daleko od pravdy to zase není. Kromě toho kamene, co je na tom druhém kameni, tam jsou docela povedené informační tabule a díra v zemi, co prý byla věž, druhá díra v zemi, co prý byla lednice, a třetí díra v zemi, která prý bývala příkopem. Tato poslední jmenovaná díra je ovšem mnohem příkřejší, pokud se chcete dostat z paláce na cestu a v opačném směru je naopak zcela neefektivní.
„Místo vhodné pro lidi s představivostí.“
- Adela Rosensteinova, review na google maps