Elektrárna

Elektrárna, to není jen tak ledajaká věc. Ona umí mluno tvořiti - odsud až do řiti.

Elektrárny dělíme na malé, střední a obří, to podle velikosti. Nejčastěji je však rozdělujeme podle toho, z čeho mluno vyrábí.

Identifikace druhu elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Potřebujeme-li zjistit, na kterou z elektráren jsme napojeni, nejjednodušším způsobem je tzv. kontaktní vidličkotest, který si zde podrobně popíšeme.

1. Ukradneme mamince kovovou vidličku, kterou zasuneme do zásuvky. Trošku to blikne, zasvědí a než se rozptýlí kouř ze sežehnutých vlasů, sledujeme, co se děje.

2. Dostaví-li se kašel, máme jasný důkaz elektřiny z chrchelné elektrárny.

3. Mrkáme-li v legračním tempu a jsme oslněni přívalem energie, jsme buď Dan Nekonečný, nebo proudíky přišly z fotovoltaické elektrárny.

4. Nekašleme-li ani nemrkáme, elektrony v naší zásuvce pocházejí z jaderné elektrárny.

5. Dojde-li ke vznícení nahromaděných střevních plynů a my vesele hoříme uvnitř, jedná se o elektřinu z povětrné elektrárny.

6. Tváříme-li se jako idiot a máme erekci, byla to ňaderná nebo bendostrojová elektrárna. To podle toho, jsme-li na holky, nebo ne.

7. Máme-li na tváři debilní výraz a usmíváme se jako sluníčko na hnůj, jednalo se o elektrárnu sluneční.

8. Brní-li nás prostřední noha a cítíme nutkání si ji třít, je zdrojem liščí elektrárna.

9. A pokud se nestalo nic z výše uvedeného a my přecijen zjistíme, že máme v klíně či v hýžďové rýze vlhko, můžeme s jistotou tvrdit, že se jednalo o energii z elektrárny vodní.

10. Nejnovější vynález ministra Síkely - Závětrná elektrárna.