Kirchhoffovy zákony
|
VĚDA SCHVALUJE |
| Ďábelští vědátoři mají s tímto článkem velké ďábelské plány, protože tento článek je tak děsně íííívl a ukazuje smrtelná fakta pro jejich nepřátele. Who-hahaha! |
|
Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to. |
| Gustav Robert Kirchhoff | |
|---|---|
| Soubor:Placeholder Gustav Kirchhoff na portrétu (bez piva, bohužel) | |
| Rodné jméno | Gustav Robert Kirchhoff |
| Datum narození | 12. března 1824 |
| Místo narození | Königsberg, Prusko (dnes Kaliningrad, Rusko) |
| Datum úmrtí | 17. října 1887 |
| Místo úmrtí | Berlín, Německo |
| Příčina úmrtí | Přirozené (údajně z nedostatku piva) |
| Místo odpočinku | Berlín |
| Bydliště | Berlín |
| Národnost | Německá |
| Jiná jména | Gusta |
| Znám jako | Ten, co v hospodě vymyslel 3 zákony |
| Vzdělání | Albertus-Universität Königsberg |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Heidelbergu, Univerzita v Berlíně |
| Povolání | fyzik, hospodský teoretik |
| Titul | Prof. Dr. |
| Úřady a hodnosti | Profesor fyziky |
| Plat | Málo (proto šel do hospody na sekeru) |
| Majetek | Několik rovnic a krabice křídy |
| Výška | neznámá |
| Váha | neznámá |
| Období | 19. století |
| Předchůdce | Ohm (přinesl odporný zákon) |
| Následovník | Maxwell (ten přitáhl vektory) |
| Politická strana | Žádná (seděl spíš na židli v hospodě) |
| Představenstva | – |
| Nábož. vyznání | pivo |
| Manžel(ka) | Clara Richelot (sňatek 1857) |
| Partner | Pivo |
| Děti | 5 |
| Rodiče | Friedrich Kirchhoff, Johanna Henriette Wittke |
| Příbuzní | žádní významní |
| Website | Českopedie |
| Proslul zejména vynálezem třetího hospodského zákona. | |
Gustav Kirchhoff byl německý fyzik, který se nejvíce proslavil tím, že se jednou večer sešel s Ohmem (tvůrcem velmi známého Ohmova zákona), Ampérem a dalšími chlápky v hospodě. Při nadměrném množství piva a rumů vznikly slavné Kirchhoffovy zákony. V běžných učebnicích se uvádějí jen dva, ale v hospodské verzi existují tři.
Hospodská teorie[editovat | editovat zdroj]
Podle legendy se Kirchhoff, Ohm, Ampér a náhodný dráteník setkali v hospodě U Přepětí. Poté, co si nechali natočit obvod piv, začali zapisovat pravidla hospodského vesmíru na pivní tácek.
1. Kirchhoffův zákon (o uzlech)[editovat | editovat zdroj]
Součet piv přinesených ke stolu se rovná součtu piv vypitých, minus jedno pivo rozlité Ohmem na ubrus.
Zlí matematici nemají rádi češtinu, a proto píší nějakými podivnými klikyháky:
2. Kirchhoffův zákon (o smyčkách)[editovat | editovat zdroj]
Když obejdeš hospodu dokola, součet všech účtů na stolech mínus obsah tvé peněženky (protože to stejně všechno zacvakáš ty) se rovná nule.
Toto tvrzení můžeme vyjádřit i rovnicí:
3. Kirchhoffův zákon (o kocovině)[editovat | editovat zdroj]
Integrál všech vypitých panáků přes noc je přímo úměrný logaritmu hluku, který ráno vydávají tvoje vlastní synapse.
(Zjednodušeně: Když to večer proteče krkem, ráno to bouchne v hlavě. )
Praktické použití[editovat | editovat zdroj]
- Studenti fyziky jej používají jako výmluvu, proč se nedostavili na ranní přednášku.
- Elektrotechnici podle něj měří počet panáků potřebných k opravení pojistek ve starém baráku.
- Hospody jej uznávají jako platný účetní standard.
