Fukušima
Nehněvejte se, pokud už si nepamatujete to, co je zde popsáno.
V roce 1970 dostala japonská vláda nápad vytvořit bezpečnou atomovou elektrárnu v seizmicky nestabilní oblasti. Pro tento náročný úkol zvolila českou firmu ČKD Praha, která byla pověřena stavbou této elektrárny. Jak řekl tehdejší ministerský předseda pan Tadatoshi Akiba: Češi už stavěli Atomový dům čili Genbaku Dome v Hirošimě a vydržel, proto tuto stavbu musí stavět zase Češi!
Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912 až 1915 bylo ale zcela něco jiného, než moderní bezpečná elektrárna. Proto ČKD pověřila vedením celé stavby ing. Šímu.
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
Vcelku zajímavé je, jak elektrárna získala svůj název. V roce 1971 svářeč Vasil Blažek svařoval ochranný obal reaktoru a všiml si díry zhruba 15 cm veliké v plášti reaktoru. Protože byla oficiální polední pauza na oběd od 11.00-12.30 a všichni Češi byli ještě ve 13.45 na svačině, běžel s tím do hlavní budovy, kde právě zasedalo představenstvo společnosti TEP-KO. Na programu bylo zvolit název elektrárny který by vzbuzoval důvěru venkovských obyvatel. Padly návrhy, jako Sněženka, Jarní vítr a podobně.
V tom se do dveří vyřítil Vasil se slovy „v obalu je díra“. Japonci na něj nechápavě hleděli, protože neuměli česky, ani ukrajinsky „No, FUKU , máme tam FUKU u reaktoru“, vysvětloval Vasil. Japoncům se ihned rozzářily obličeje, zajásali: „Oóó FUKU!“ Tím bral Vasil celou věc za vyřízenou. Japonci poté přidali k názvu ještě jméno stavitele ing. Šímy a tak vznikla bezpečná elektrárna FUKU-ŠÍMA.
Existuje však i alternativní teorie, podle které na projektu elektrárny pracoval s inženýrem Šímou také podnikatel Tomáš Fuk a původní název elektrárny byl Fuk-Šíma.
2011[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 postihlo Japonsko silné zemětřesení. Veškeré elekrické vedení bylo přetrháno. Statisíce lidí zůstalo bez světla.
V tu chvíli se ukázala pravá genialita tvůrcú a projektantů elektrárny. Společnost TEP-KO ani minutu neváhala. „Musíme těm lidem nějak pomoci.“ Elekrárna začala vypouštět z reaktoru č. 1 radioaktivní záření, které během chvíle osvítilo celé okolí. „Víc, ještě víc!“, křičeli lidé v Tokiu.
Proto elekrárna zapojila i 2., 3. a 4. reaktor. Během pár týdnů bylo všude krásně vidět. Dokonce i američtí námořníci na letadlové lodi kotvící u východnímu pobřeží si mohli v noci v klidu číst na palubě New York Times.
Na nedostatek pitné vody také společnost myslela. Začala zalévat elektrárnu mořskou vodou, která se změnila v páru. Vydatné deště zaznamenali dokonce i v Evropě. Netřeba připomínat, že elektrárna Fuku-Šíma je naprosto bezpečná a pod kontrolou. Ostatně stejně jako jiné ekologické atomové elekrárny, u nás například Jetelín.
Česko[editovat | editovat zdroj]
Po těchto dobrých zkušenostech firma vyhrála konkurs na stavbu stejné elektrárny v Ostravě, dnes je před dokončením, je ještě mnohem bezpečnější než původní, na místě nehrozí tsunami a navíc je místo poddolované, takže po případné havarii se snadno propadne do starých dolů, kde je dostatek vody k chlazení.
Zatím není jasné, kdo nový projekt povede, protože ing. Šíma zemřel tragicky už v roce 2010. Jeho smrt byla zajisté velkou ztrátou českého stavebnictví. Ing. Šíma byl po roce 1989 dlouhou dobu bez práce. Zkoušel sice chvíli podnikat v cestovním ruchu. Založil známou cestovní kancelář „Fušer“. Reklamy „Létejte s Fušerem“ bylo možno vidět na každém rohu. Škoda jen, že lidé nevěřili vyřazeným ruským letadlům JAK-40. Všechna byla repasovaná a měla veteránské značky. Po krachu cestovní kanceláře ing. Šíma ve svých 71 letech při hledání nové práce na stavbě se píchl do nohy o rezavý hřebík. V té době zrovna probíhala stávka lékařů a proto ho odvezli rovnou k truhlářům, ti sice vytáhli hřebík, ale ránu dostatečně nedesinfikovali.
Video se synem ing. Šímy můžete zhlédnout zde. Je to velmi dojemný příběh chlapce který vyrůstal celé dětství bez otce, který byl vždy moc zaměstnaný svou prací v Japonsku. Malý František na práci otce žárlil a proto se v dospělosti přejmenoval ze Šímy na Fuku, podle nejoblíbenější pracovní zakázky svého otce. Věřil tak, že mu poté otec bude věnovat víc času. Bohužel nestalo se. Stejně tak jako jeho otec, má i on rád Japonsko a také ho pravidelně navštěvuje.
Poznámka[editovat | editovat zdroj]
Fukušima má své jméno skutečně podle fuky (nebo Fuka) a ing. Šímy, je to zaručeně český výrobek. Dohady o tom, že jméno vzniklo, ze slova FUGU, to jest nebezpečná a drahá ryba, která i při malé chybě kuchaře usmrtí okamžitě spoustu lidí, je nepravdivá. Tyto fámy rozšiřují především nepřátelé ekologie z Polska, kteří do Česka mimo jiné dovážejí i účelová polská okna, aby u nás lidi protopili víc polského uhlí. Je to například skupina Greenwar.