Závětrná elektrárna

Závětrná elektrárna je geniální vynález ministra hospodství ČR pana Síkely pro boj s energetickou krizí.

Vědeckotechnicky se jedná o obyčejnou větrnou elektrárnu, ovšem vlivem nešťastných okolností (respektive potřebou splnit dotační nesmyslné podmínky) postavenou "za větrem", tedy na místě, kde nefouká žádný vítr.

Investice by tedy přišla naprosto vniveč, leč geniální autor nápadu (patrně pod vlivem písně "Pod Liščí skálou" od Jana Vyčítala) vymyslel řešení. Není-li vítr, bude elektrárnu pohánět biovítr a to dokonce veganský, čímž se stát vyhne placení emisních povolenek a s přehledem splní emisní normu Euro6 o dva roky dříve. Toto řešení navíc pomůže zaměstnat vegany, kteří jsou obvykle postav neduživých, intelektu chabého a tedy pro nějakou práci nevhodní, tyjí z eráru, přežívají neužitečně toliko na dávkách, či v rámci neziskových organizací, kde páchají dobro a tím otravují život normálním lidem.

Za účelem pohonu elektrárny byl tedy vytvořen "Větrný pluk č.1" s pracovními prapory PRD1, PRD2 a PRD3 (PRapor Dujný) a s výcvikovým praporem PRC (PRapor Cvičný), kde jsou noví rekruti cvičeni v koordinovaném vytváření větru. Vycvičení větrníci jsou ubytováni garnizonním způsobem za účelem tolik potřebné koordinace v příjmu předepsané stravy, následně udržování toku pohonné hmoty a podléhají běžnému služebnímu postupu. V případě ohrožení státu mohou být potulní vegani odchyceni a přinuceni k větrné službě mobilizačním zákonem.

Nábor budoucích větrníků byl sice původně svěřen známé personální agentuře Bobby Sixkiller & Reno Raines GmbH, ale jako efektivnější se ukázala návštěva sociálních sítí. Budoucí pracovníci tam do pár minut o sobě prohlásí, že jsou zastánci bezmasé stravy a po geolokaci na místo vyrážejí náboráři se svěrací kazajkou a počet nezaměstnaných vzápětí dramaticky klesá.