Fotovoltaická elektrárna
Fotovoltaické elektrárny jsou moderní energetická zařízení, která proměňují světlo na tmu. Odpadním produktem je malé množství elektřiny.
Princip[editovat | editovat zdroj]
Fotovoltaická elektrárna se skládá z velkého množství panelů pokrytých destičkami velmi čistého krystalického bursíku. Bursík pohlcuje světlo, čímž vzniká tma. Při této konverzi vzniká určité množství elektrické energie, které elektrárna v sobě kumuluje. Jak se to děje, zjišťuje v těchto dnech Vědecký tým Necyklopedie.
Koloběh tmy[editovat | editovat zdroj]
V létě je světlo intenzivnější a proměna světla na tmu trvá elektrárnám až 16 hodin. V zimě, kdy je světla méně, nastane tma už za 8 hodin. Pozorný čtenář si jistě položí otázku, jestli elektrárna není po pohlcení veškerého světla už zcela zbytečná. Není. Teď přišel čas pro elektřinu, kterou v sobě nahromadila. Tato elektřina je vedena přes důmyslnou síť drátů, transformátorů, stykačů a vypínačů k pohlcovačům tmy, někdy též (opět nesprávně) nazývaným žárovky. V ten okamžik začíná pohlcování tmy a všichni víme, že v zimě trvá déle, než v létě. Tento cyklus střídání světla a tmy se nazývá koloběh tmy, pouze sovětští vědci jej nazývají koloběhem světla (samozřejmě opět nesprávně).
Obnovitelný zdroj[editovat | editovat zdroj]
Protože se světlo pro provoz fotovoltaických elektráren pomocí pohlcovačů tmy cyklicky obnovuje, řadíme tyto elektrárny mezi obnovitelné zdroje a mají tedy v naší zemi zelenou. Nevýhodou, kterou platíme za obnovitelnost tohoto zdroje, je stejnosměrná tma. Chceme-li vyrobit střídavou tmu, je nutno použít tzv. střídač nebo jiný, neobnovitelný zdroj, např. jadernou elektrárnu. Ta dovede vyrobit za určitých okolností tmu plnohodnotnou, totální a dlouhodobou.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Fotovoltaické elektrárny jsou oblíbené pouze u fotografů, kteří nakupují jejich tmu do svých temných komor. Podle posledních zkušeností lze jejich působením vyvolat tmu (BlackOut) také ve dne. Tím se zařadily hned za povětrné elektrárny, které to dokážou i v noci. Žádný další význam, kromě udržování koloběhu tmy, např. ekonomický, fotovoltaická elektrárna nemá.
Perspektivní aplikace[editovat | editovat zdroj]
Vědecký tým Necyklopedie došel k závěru, že by tma produkovaná fotovoltaickou elektrárnou mohla být využita k boji s globálním oteplováním. Proponenti těchto návrhů vycházejí ze skutečnosti, že v noci bývá zpravidla mnohem chladněji, než ve dne. Bohužel se ukázalo, že tma z fotovoltaických elektráren je příliš studená, takže hrozí totální globální ochlazení s příchodem nové doby ledové. Na Necykloverzitě však vyvíjejí černofotovoltaický článek, který by odpadní tmu mohl přeměnit na elektrický proud, tím by se konečně zajistilo že budeme moci vyrábět elektřinu když bude tma nebo světlo, zatím se ještě řeší jak překlenout výpadek obou systémů když bude šero, pokusy s umístěním černofotovoltaického článku do sklepa skončily neúspěchem, nepodařilo se zajistit dostatečný přísun čerstvé tmy.
Podobné projekty[editovat | editovat zdroj]
Fotovoltaickým elektrárnám se nejvíce přibližují povětrné elektrárny, které spolehlivě likvidují přebytky elektřiny v elektrické síti, produkují vítr a také nemají hlubší význam.
Elektrárny | |||||||||
Fotovoltaická |
Jaderná |
Liščí |
Ňaderná |
Povětrná |
Sluneční |
Vodní |
Chrchelná |
Bendostroj |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
[1] Španělští vědci dosáhli významných úspěchů v regulaci koloběhu tmy. Po doplnění fotovoltaické elektrárny dieselovými agregáty se podařilo vyrobit nejen tmu ve dne, ale i světlo v noci.