Lunární elektrárna

Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to.

Lunární elektrárna, anglicky lunar powerplant, německy Monatkraftwerk, francouzsky centrale électrique lunatique, je nejnovější způsob, jak ekologisticky vyrábět mluno a plnit tak emisní normy a jiné výmysly Bruselu.

Historie

Již od dřevních dob lidstvo řeší problém s energiemi, ale až Fialova drahota ukázala, zač je v Koněpůlkách perník. Lidé, těžce zkoušení účty od dodavatelů proudů, hořekovali a naříkali, jak zaplacené plačky na cikánském funusu a nezbylo jim nic jiného, než potmě si třít tyče. Jenže sehnat ebonitový ocas na tření není jednoduchá záležitost, protože kamenné obchody vytlačily e-shopy a pošťáci notoricky doručují jen uloženky, že je balík na poště a kdo by se s těma krámama vláčel přes celou ves.

Ovšem nebyly by to chytré české hlavy a šikovné ručičky mizerně placených nádeníků z Vietnamu, aby nebylo vynalezeno řešení. Zatímco ve dne poskytuje cenné mluno sluneční elektrárna, což je úplně na prd, protože to je světlo a my nemusíme svítit, elektrárna lunární poskytuje ampéry a volty v noci, kdy je mluna opravdu potřeba, abychom si mohli číst knihy, pouštět dámské návštěvě gramofon, vysvětlovat zabržděným diskutujícím politickou situaci na přenosných telegrafech a ve volných chvílích datlovat do Necyklopedie.

Lunární elektrárna byla vynalezena neznámým dobrodincem v 23:11, 9. března někdy okolo roku 2022 a protože je autor zjevně altruista , schéma i s popisem poslal řetězovým e-mailem. I když se hlídací psi demokracie snažili osobu vypátrat, obvolat 237 lidí s e-mailovými adresami na seznam.cz není jednoduchá záležitost a nepomůže ani telefonní seznam. Je třeba tedy neznámému dobrodinci poděkovat a zdarma týt z jeho nápadu.

Popis funkce

Přes všechnu podobnost se sluneční elektrárnou, která emituje mluno dopadem slunečního paprsku na křemíkovou destičku, lunární elektrárna nemá křemíkovou destičku. Solární panely, určené pro sklizeň slunečních paprsků, se umisťují na střechy domů a na ornici, čímž se omezuje zemědělství, aby se mohly zvedat ceny a dosáhlo se hospodářského růstu. Lunární elektrárny se oproti tomu instalují také na střechy domů a zahrádky, čímž se eliminují potřeby instalovat trpaslíky na skalky a ostatní okrasné předměty, například růže. To je rozdíl.

Lunární elektrárna využívá tzv. slapových sil, které pohybují vodou v oceánech a vyrábí příliv a odliv. Tak jako se voda na moři působením Luny vyduje, aby se posléze zase vdula, v lunární elektrárně se vydouvá a vdouvá vodou naředěný dihydrogenmonoxid, který s uvedeným nebeským tělesem interaguje nejlépe. Vdutí a vydutí probíhá v uzavřené, zpravidla ocelové kouli, takže do ní není vidět a elektrárna zdánlivě funguje zcela automatisticky a zázračně sama.

Ve skutečnosti tomu tak samozřejmě není. V souladu s Newtonovými zákony, zákony akce a reakce a vyhláškou o skladování chlévské mrvy na katastru obce Dolní Mrdokleče, mluno nevzniká jen tak samo od sebe, ale do procesu vstupuje rotace Zeměplochy. Zeměplošská rotace je v prudkém nesouladu s rotací Měsíce, protože ten se neotáčí.

Rozdíl hybnosti promíchává rozpuštěný dihydrogenmonoxid a ten mění svůj objem podle výše uvedeného vdutí a vydutí. Tření kapaliny o drobné nerovnosti vnitřního povrchu koule otáčí koulí, která je umístěna na kuličkových ložiscích a ty svým otáčením generují teplo. Emitovaným teplem je zahříván čpavek, který zvětšuje objem a tlačí na lopatky turbíny, která posléze emituje samotné mluno. Po vykonání toče turbíny se čpavek chladem noci ochladí, smrští se a putuje znovu k ložiskům pro ohřev. Genialita, umně skrytá v jednoduchosti stroje je naprosto očividná.