Vězení

„Tak pane Kajínek, tady máte třicet knedlíků ve čtvrtý cenový.“

- Předseda plzeňského soudu, 23.6.1998

„Ještě jsem ve vězení neskončil.“

- ze zpovědního tajemství

„Každý má právo sedět. Vaše vazební věznice.“

- Reklama na věznici

„V Plzni jsou všechny hotely tak drahé. Ale znám jeden, který je zdarma. Jmenuje se hotel Hvězda a je na Borech.“

- Jiří Prima

Vězení je slangový termit pro zdravotnická zařízení, ve kterých se vykonává nucená, státem placená dovolená.

Historie

Nucené dovolenkování má ve světě tradici. Dalo by se říci, že je zde odnepaměti, neboť již každý střevověký hrad choval sobě hladomornu či žalář, jak se tomu tehdá říkalo. První z jmenovaných měla kromě celkového zklidnění organismu jedince též sloužit k boji s obezitou. Bohužel, současné předpisy Evropské unie již nedovolují kombinovat funkci relaxační s odtučňovací, neboť evidence léčebných procedur je posléze chaotická a pojišťovny to nechtějí platit.

Samotné slovo vězení, původně „v jezení“, odkazuje na to, že ve vězení je chovanci zdarma poskytnut dostatek kvalitní výživné stravy.

Někdo se o své právo sedět dokonce intenzivně hlásí.

Bohulibý účel

Vězení jsou společnosti velmi prospěšná a proto se na jejich provoz vynakládá stále více peněz. Investované prostředky se posléze vrací v úsporách ve zdravotnictví a v možnostech poskytnout zaměstnání více státním zaměstnancům.

Relaxace

Hlavním účelem je zbavovat lidi přílišného stresu, který se v nich nahromadil. Vezměte si například obyčejného pouličního mága, který vám na Karlově mostě v Praze dokáže odčarovat peněženku i s mobilem, aniž byste si toho všimli. Vystoupení před tolika lidmi je velmi stresující, a když kouzlo nevyjde úplně přesně, dostaví se stud a stydící člověk by se nejraději rychle někam schoval. Načež utíká, prodírá se davem, za ním utíkají posměváčkové, kteří kouzlo prohlédli a pak též policie, která se zúčastní každé honičky, jež se namane.

Navazování přátelství ve vězení je zpravidla velmi zdrženlivé.

Po proběhnuvší honičce a stresu, okořeněné pár drobnými oděrky od pendreku a policejní služební pistole je dotyčný předveden před soud. A to je další stresující faktor, pouliční kouzelník se chvěje, neví co říci, nezřídka jsou přítomny i televizní kamery a on na sobě kupříkladu nemá ani mejkap, aby mohl zakrýt kruhy pod očima, neboť se v noci nevyspal. Navíc se mu třeba chce i kakat, což není vůbec neobvyklé.

Když ale všechny útrapy skončí a umělec se dostává na novou adresu, jeho stres rázem mizí. Prostředí je čisté, vlídné a plné přátelských lidí. Například onen obrovitý černoch, který mu ve sprše ukázal své romantické tetování na pravém třísle a kýbl vazelíny, ten je opravdu veskrze sluníčkový. A náš mág má štěstí, že sdílí pokoj právě s ním.

Rekvalifikace

Často opomíjeným, leč neméně důležitým úkolem nucené dovolení je zvýšení kvalifikace či rekvalifikační kurz jako takový. Náš pouliční kumštýř se potká s kolegy, naváže nová přátelství a strategická partnerství, naučí se nové triky a po dovolené pracuje s mnohem větší efektivitou. Odměna v podobě potlesku turistů po prázdných kapsách je mu tou největší satisfakcí.

Ovšem nezřídka se právě v bezstresovém období ukáže, že dotyčný má vlohy i pro jiné věci. Náš umělec může například zjistit, že jeho hbité prsty zvládnou stejně tak dobře porcovat maso. Například. Nebo umí vrhat nožem, například. Nebo v sobě například objeví schopnosti kreslit stejně hezké bankovky jako Česká národní banka, to se taky hodí. A jakmile se dostane zpět, rázem si na nově nabyté zkušenosti vzpomene a hned je na světě veseleji.

V Maroku věznice zatím nejsou hotelem.

Umístění sanatorií

Asi nejznámější sanatorium je to na Mírově. Jak již název evokuje, jedná se o oázu klidu, kde se pacienti pod vlídným vedení zenových mistrů učí splynout s všehomírem a dosáhnout nirvány. Bohužel, někteří stresovaní jedinci nejsou schopni se natolik zklidnit, aby konečně ulevili své zmučené duši a utíkají. Například pan Kajínek. Ovšem právě proto jsou zde statní ošetřovatelé, kteří jej humánně odchytí, například rotačním kulometem, či odstřelovačskou puškou a vrátí jej do cely.

„Voda hučí po lučinách, Bory šumí po skalinách..“

- Česká národní hymna

Další slavnou věznicí či káznicí je Pankrác v Praze. Sesterská zařízení Servác a Bonifác jsou naplánovány na třetí kvartál příštího roku. Za vyslovenou oázu klidu pak můžeme směle označit věznici Bory, jejíž věhlas pronikl i do státní hymny. Zatímco jazykozpytci se stále táží, proč voda hučí po nadýchaném smetanovo-tvarohovém sýru, je dávno jasné, že věznice na Borech šumí.

Z exotických destinací, kam se našinec může jet rekreovat jmenujme například Abu-Graib v Iráku či Guantánamo na Kubě.

Související články

• Nejtvrdší věznice
• Hotel