Prágl

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Praha. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Prágl
znak vlajka
základní data
status:	lochna
kraj:	Prágl
okres:	Prágl
historická země:	(=hróda) Cajsko
katastrální výměra:	(jak je to těžké) = 499 km²
obyvatel:	(vegetí tam) 1 301 132 švédů + 1 Zeman (1´30. června 2018)
zeměpisná šířka:	50° 05′ s. š.
zeměpisná délka:	14° 25′ v. d.
nadmořská výška:	177 m. n m. - 399 m. n m. = -222 m. n m. m
PSČ:	100 00 - 199 00
adresa úřadu:	Magistrát bačujícího lontu Práglu Mafiánské nám. 2 110 01 Praha 1
starosta:	(štatlfýrer) MUDr. Pavel Cajzl

Prágl na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Prágl“ na celým internetu.

„Mojíííííííí Švéééédi mňe góóóóómaj“

- Pavel Bém

„Štatlaři z Brna v tom na sto péro pazóry nemajó. Gómáme dělat si šrófky ze sebe, ale dělat si šrófky z Práglu, na to můžem hodit bógnu.“

- Radek Rettegy

„Rovná válka, só to jenom vyžerači teho, co z národa nevalilo do kytek a když semka vtruknó, tak místo aby se zdekovali pod ponkem a měli blato na hřišti radovancem, že na ně každé háže bobek, tak nám budó scat na vanilku, jako by tu byli kénykem. Šak to není jen tak, že se hóká, že ze Švéda dobra jenom jeho šrajtofla.“

- Moraváci

„Ke Skopčákúm ani za melón, do Práglu ani za dva. Vy Švédi mně štengrovat nebudete!“

- Patrick „Smith-P.“ Schmitt

Prágl (Cajzlograd/Цaйзлoгpaд), po anglánsku Prague nebo Praha nebo v Cajsku) je taková lochna v tem kuse hródy někde za čárama naši domoviny, kde se zoncna už nechláme a kde se prndá po cajzlovsku. A ještě k temu tam majó sicnu těžcí papaláši, kvůli čemu ho má každé v láfu jako kaktus ve véfuku. Z Práglu bere kramále aj ten jejich len kerému se péruje Vltava.

O Práglu se taky kóří, pač tam majó hafo retychů pro všecky. Kromě bůry švédských retychů só aj dva v Olmecu a jeden v Bučovicách. To my z našeho štatlu radši hážem lulec do kašny na Zelňáku. Když ale nekdo vopruboval zašrajbčit náš barocké Parnas do cancu retychů pro všecky, přišmrdolili se ti Švédi s tým, že só proti a hókajó po celé hródě, že ta vasra v tem se dá chlemtat.

Story vo tem, co bylo

Daleko od Prahy

Před těžkéma járama, když se prafotr Morava córal svó betálnó domašovskó hródó, aby zbastlil novátor štatle pro ty své Moraváky, co je měl tak v láfu, dohasil k takovému ekelhaft lenu, keré mu připomínal flek, kde byl vrhnuté a kde zbastlil naš těžké láf – náš štatl „Brno“ – prvé štatl v Těžkomoravském rajchu, keré šahal vod toho, co je teď Portugalsko na jedné sajtně až po Ťamansko na druhé sajtně. Ale tam ješče tam nebyl ten Kódlův Most a loď taky nebyla. A tak dal hore svó baldu na šmatlání a hókal: ufachči plac! A tak vasr lenu, kerému se teď péruje Vltava, ufachčil traťůvku a prafotr Morava mohl šmatlat dál. Jenže když už byl skoro na druhé sajtně, přibičovala z bušu nejaká morgoška a baldnu mu vypeckovala z pazórů. Prafotr praskal, co mu haksny stačile, ale už byl moc těžké havran a ještě než došmatlal na druhó sajtnu, tak ho zchlamstila vasra, kerá mu bez baldny už nestražila ovar. On gómal sice plavat, jenže si té vasry cvaknul, a pač mu už před nekolika dnama došla klepkovatá bylinková vasra z domovské Švarcavy, nebyl na tu vasru tam redy a z fleku valil pod drnt. Morgošce byl prafotr před finyšem líto a chcela ho ještě tó baldnó vypláznót, bylo to ale na velký kulový.

Tým ale, že morgoška si baldnó dědka lízla, tak byla aj bez vykrópení hrobky zbóchlá a ještě ten samé večer vrhla pakátla. Při tem vrhu ten fagan ale neměl dost luftu a pozďéc se dogómala, že má kiks hantecu. Hantýroval jakoby mu čuňa křivoklátsky narostla. Jiní fagani se mu lochčili a jak byl z toho vymotané, tak vymlasknul vaglen na svůj snóbalské herkunft a začal si hókat „Praotec Čech“ (v našem hantecu Prafotr Cajzl). Chcel bét lepčí než svůj fotr a tam, kde ten zagrébnul zbastlit těžčéší a betelňéší štatl a z Těžkomoravského rajchu zbastlit ještě těžčéší rajch, co se mu mělo hókat Česko (Cajsko). Proto se přišmrdolil ke Skopčákům, aby mu s tým helfli. Ti mu zbastlili do tých dnů netěžčéši lochnu na celé hródě, kerému pak pérovali Praha (po našem Prágl). Když ale jako cenu chceli gómat to naše „arcanum boni tenoris animae“, teda tajemství old nálady nebo jednodušéc recept na náš špicové škopek z esbéčka, tak požral. On ho negómal a my štatlaři z Brna zme teho skrčka už víc nenechali napakovat se do našeho štatlu. Vyhókl nám několikrát bóchačku, poslal na nás gumy ze severu aj z Turecka, ale se štatlem to ani nehlo. A tak Skopčákům šópl recept na ten švédské Braník. Ti ale nebyli najebaní do palice a progómli tu kamukérovku a za šmak teho bahna ho flákli z jediného švédského bazmeku, co néni totálně na kobáč, a keré zbastlili přesně na tým fleku, kde šel do pytla prafotr Morava: Kódlův most. Dóle se hrnula loď a ta mu zrumplovala budku. Ze zófalosti si dneska kvůli tem zbytečně vykulovaným rantálům za štreku do té lochny, kde néni nic než hnědka, tenhle historické flek vybíraj živága, co nésó vod tam, pro sebevodkráglování.

Skopčáci pozďéc šlukli celó našu hródu až na náš nedobytné štatl. Až je vykýblobali naši kamoši z teho SSSR se měl vygómat fýrerské štatl „Československa“. Jasnačka, že to měl to bét náš štatl, jenže den před vyhókáním do celé hródy byl nejak levácky fláknuté do Vltavy náš štatlfýrer a Jiří Stallin-Čunek měl totální blato na hřišti, když vyhókal fýrerským štatlem Prágl, pač jak vařil, tam má domovinu po strécovi Hitlerovi. Pozďéc se vyčmuchal cemr za nájemné vosolení našeho štatlfýrera, ten ale na fleku flákla dvojka Paróbek-Topolánek do fajru, aby z teho Prágl neměl můru.

Šaliny, busíky atd.

Špicové značky v Práglu pro córání se po vasru

Tak jak nám z Moravy před těžkéma járama čórovali ty naše brikety, aby se ty jejich vágny hébaly, tak dneska musé hébat fajama a plótvama. Busíky pro rákosníky, kde se musí šlapat a trtat, aby se to hrnulo, vágny, kerým se péruje „bonbónky“, co só pro baby, co ze sebe dělaj fýrery a takové novodurové krtky, kerýma se můžó hrabat jak v šalině, akorát že pod hródó, só teď bazmeky, na keré só hrdí. Kočírování takovó šalinó, co bloncala na špagátě a keré se pérovalo „lanovka“, a co ju každé gómal, se muselo hodit stopku v járe 20 kilo tři, pač família fýrera neměla špagát na jégrovky a jinačí hadry. V járe 19 kilo devět pětek čtyři se ta lochna přicvakla na šťávu. Uplně hafo to helflo vegetování v noci, hlavně tem firtlům té lochny jako só Krč a Stromovka. To sme v našem štatlovském divadle šajnovali ščávó už aspoň kilo járů.

Když se budete chcet napeckovat do nejakého teho mastného fára švédského tága kómete, kurňa, na to, že tam slovo „tágař“ nebo jak se péruje v Cajsku „taxikář“ póžívá jako „čórkar“ nebo jako „ta **** čórkarská“, jakoby tomu nešlo pérovat jak všude jinde na hródě. Všicí ti dobrmani, co nésó z té děsné lochny, by měli gómat, že maj aufpasovat aj v tom krtku, pač tam ty róry só aj na helfnutí, když je v té lochně těžká vasra! Jinak je Prágl taková lochna kde je tak akorát balada po hovně (takže na šrajtoflu se skoro nemusí aufpasovat, jen tam, kde sa córaj borci, baby a ty jejich čórkarští fagani).

Jak to v té lochně je teď a jak to ještě bude se dogómáte v blemcách „Šaliny, basíky atd. v Práglu“.

Kde to kurňa je

Prágl je v centru celého toho komárova tam za našema čárama; už aj ty choroští taliáni, nebo - jak se jim péruje - aj Římani, v tem jejich hantecu, co už mu žádné negómá, pač jim ty rýpály taky křivoklátně narostly a pač aj klepeta vobě levý měli, hókali po celé hródě, že ten canec vod kterého je méno Prágl známená míra všeckého, alespoň v tem jejich Cajsku. Jinačí borci, co dělajó, že gómajó jinačím hantecům, hókajó, že ta lochna néni ani centrum všeckého, ani toho mira (z azbuky – MIR – hróda), ale zato je to pré centrum Evropy. Ešče, že my z našeho štatlu gómáme, že tým je náš štatl a proto máme každé jár těžké čoch s tým naším bahnem a tema těžkéma fajrama nad Prýglem. A proto si Švédi vygómali takovó storku, že tam nekdo zašil svaté grál – neboli baldnu prafotra moravy - a to pré mezi tó jejich Staroštatlovskó a Hradčanama. Jasně, že ho nikdo negómne vyčmuchat, je už litry járů zdekovaná pod Špilasem. A tak si chcó čornót aspoň titul centrum EU a co tam za nima zafičel ten americké fýrer George W. Bush, tak majó blato na hřišti, že snad budó centrem i té hródy za tým slaným vasrem.

Švédi

Z čeho majó Švédi bobky: že by si v Práglu mohl udělat domovinu vorel brodské. Už by tam bylo jen hovno Švédů

Nekeré blemcy hókajó, že kdysi vegetil v Práglu samé Cajzl, to só takový ty strupy, co majó po jéjich prafotrovi křivoklátské čuně a co nehantýrujó jak ten náš těžké moravské lid. Dneska už to s tema Cajzlama ale néni totálně rovná válka. Takové ty cajzlovské šilcárny a mlenice co dělajó matematiku s borcama, babama a tema jejich čórkarskéma faganama dogómali, že na rantlu té lochny vegetí nekolik kilo cajzlu, co vyklepává krupicu hlavně jako bílé hajtry takových partií jako je mafia nebo že dělajó fýrery v bankách. Jinak só teď Švédi ale ufachčeni z hafa různéch emílků, hlavně z Azbuky, pro keré už byl Karlsbád (před těžkéma járama pré snad Karlovy Vary) už prostě děsné krcál. Jejich mafiánské tatarsko-ťamanské spojky nésó daleko (to só asi tak ti Čečenci, Čučenci, Čuvačové a Čvaňháci). Ještě v té lochně vegetuje pré aj pár morgošů (v Cajsku Cikáni nebo v oukeju Drýga), co – asi jak u nás – vyklepávajó krupicu tým, že čórujó a pajtlujó a nechajó ty jejich zbórané fagany škemrat na ulici. Ty, co aj nejak bóchajó, pré střílíjó parfémy za pár babek.

To hafo rákosníků a jinačích ťamanů tam silbruje často bazmeky na volepení a lojfle a šuflata z pajcunku vod nejakéch značek a co majó fakt fér grády. Taky už aj silbrujó jedno jaké dlabanec, o keré landšaft můžó vočesat. Proto se dá hodit koštec ze všeckého, co se córa po celé hródě, vod brablóchů přes ratyšce až po všecko ostatní, co má sudé nebo liché číslo plótví (to finišové už ale vytuhlo před járama), aj z chraňenéch monster se dá vzít vzorek, pač to holt nemělo dost old bórák, aby se to před něma zdéchlo.

V té blči solviňáků se ještě córaj aj partyje tech, co nésó ani z Moravy, ani z Cajska, pač jim nekdo nahókal, že je tam neco na gómání a pak když sa dogómajó tak akorát tech zhniléch barabizen a hnědka, tak ve své zófalosti hópnó, jak už se tady hóklo do placu, z Kódlova mostu do teho jedovatého lenu plného prolulčovanéch kobáču, což je v Práglu vrchol čurinca.

Bazmeky, co sa gómajó

V té lochně tam je - krom těžké brázdy na ten Kódlův nebo jinačí most - leda kachna. Ale když má nekdo fédry hópnót z teho mostu, tak mu nejaké morgoš s radovancem helfne, vo tym žádná. Vytáhne mesr a z placu už je zagréblé. Morgoš už si akorát čapne mergle jako trauf, a je to.

Co se nedá nezmerčit

Štace krtka Jirky Paróbka

Krom teho kobáča tam majó takového pajduláka na hajtře, co sa mu péruje Václav. Córajó se tam samí fetyngři, tak na to házéte majzla, pač, když vás nekdo z nich bude gómat, typlujte jak Schumacherův bórák! Na Letnó se raděj nešóréte, tam vás zrychtujó, žeste pré Slávista a Slávisti vás zas zbóchajó, pač néste Švéd. Na hradčany hoďte barvu na fleku, pač byste tam mohli zmerčit nejakého papaláša a hodit tyč, za co by vás kadlata hned zabremčili, že pré děláte z Práglu retych, jakoby to retych nebyl už aj tak. S týma komančama tam holt néni prča. Néni to jen tak, že tam maj sicnu ti vod KGB, akorát už se tomu péruje Hotel Intercontinental, ale plný těžkéch rudéch papalášů je to tam furt.

Kultúra

To je to, co v Práglu negómajó a nemajó. Každé tam na všecky držkuje a snad ani bahno tam chlemtat negómajó. A pač by chceli mět tak old žbrdol jako my, ale ani dneska negómajó recept oltecu, tak hókajó celí uštengrovaní, že pre negómáme, co je origoš čechr, to só ale éra!

Cajzlíci keré gómame aj my

slovník 1 • slovník 2 Pro cajzlíky, co negómaj Brněnské hantec

• Franz Kafka. Takové borec, co našrajbčil hafo špílů pro lochec déchal těžké járy v Práglu, ješte než se nechal vyšit do luftu jako kosmonaut a pychnul tým všecky jinačí cajzlovské kosmonauty, ale měl pech a šel do pytla, když se to jeho kosmické éro hóplo do lenu Moldava.
• Gustáv Husák. Po těžké járy s radovancem brélil na Káju Gotta a pozďéc mu dělal aj pinkla, každé ho komelesoval aj jako šaška, hlavně kvůli jeho šaškovinám na novátor járy.
• Kája Gott. Néni z téhle hródy.
• Jirka Paróbek. Před těžkéma járama druhé fýrer knajp a paluší na Práglu búr, potem fýrer ČSSD a dneska šašek pro všecky.
• Petr Messany. Hadač z nebe.
• Jan Trnka Zábrdovický. Bóchá pro partyju Radikální Moraváci, co sa meló za sólovku Moravy, aby nám už nefýrerovali cajzlíci, a za novodurské zbastlení Těžké Moravy (Cajsko, Pšonsko, Slovensko, Paprikášov a Rajch (na jihu) budó – tak se to vygómalo – prvá kolónie, co budó po moravizaci jejich borců, bab a čórkárskéch faganů přicvaknutí k Těžkomaravskému rajchu).

„Origoš“ Prágl

Nejaké borec se pré dogómal, že pré mutra Práglu (cajzlovsky matička Praha) je nekde za slanéma vasrama v Texasu/USA. Jak to ale před těžkéma járama bylo fér, se dogóate tady v blemcách vo histórii.

kámošské štatle

• Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje
• Prdelsk
• Kekésvárostárojvaránytokajkerénycsukanagyhekétékpatákyulváros
• Aktronovica

čóhéte taky na

• Moderné náš štatl
• Českocentrismus
• Těžká Morava
• Republika Česko
• Daleko od Štatlu
• Kája IV.
• Česká přehrada
• rajch (na jihu)
• Švédské krtek
• DP Prágl
• Fýrer Pavel Bém
• Americká univerzita v Elbonii
• Čunkova univerzita
• finýtové vygómání vinohradské votázky
• kiliánská olympiáda v Práglu