Vznik planet
Když už značně vyvinutý planeťák (vyvinutý - to u planeťáků znamená, že mají v prstenci už dozrálé balvany) sbalí nějakou taktéž vyvinutou planeťáčku (vyvinutá-v jejím jádru se utvořily všechny potřebné plyny) a přitahují se (gravitačně), může dojít k prcání.
Planetární prc[editovat | editovat zdroj]
Prcání znamená, že se musí k sobě přiblížit na takovou vzdálenost, aby se jejich gravitační síly spojily a výsledným tlakem dojde u planeťačky k otevřený kráteru k jádru a u planeťáka k vystřelení milionu balvanů. Za nějakou tu miliardu let planeťačka zmohutní a za další miliardu let ta část, o kterou vyrostla se díky erupcím uvolní do vesmíru, seskupí se a vznikne malé planeťátko.
Nový život[editovat | editovat zdroj]
Postupem času planeťátko roste a roste (tedy pokud ovšem vstřebává dost dusíku, neonu a hélia) a stává se z něj adolescentní planetka se spousty kráterů, z kterých prýíští síra. V tomto období se rozhoduje, co bude dál. Některé planetky mívají anarchistické sklony a nepostojí na svém místě a stávají se z nich meteority. Ale pokud tak neučiní, tak se z nich stanou další planeťáci a planeťačky připravené k seksování, aby obohatili nebe. Výjimkou je planetka Bíďošála, která vznikla Velkým třískem.
Jiné teorie[editovat | editovat zdroj]
Nepotěšil jsi mne chlapče, ale ani já tě nepotěším. Najde se nějaký hrdobec, který SPRASÍ tento článek? |
Sluneční soustava | ||||||||
Merkur | Venuše | Země | Mars | Jupiter | Saturn | Uran | Neptun | Pluto |
Praha • 2889 Brno • Měsíc • Homos • Bíďošála | ||||||||
Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavy • Vznik planet |