Mars

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
V roce 2854 dojde ke srážce Země a Marsu. Proto nemá po tomto datu smysl editovat Necyklopedii.
Komunikace jsou dobře značeny
Sovětští kosmonauti Gagarin a Titov byli zaskočeni tím, co spatřili po přistání na rudém povrchu čtvrté planety.
Marťan
Podle nejnovějších výzkumů se na Marsu skutečně nachází voda.

Mars je čtvrtá planeta Sluneční soustavy. Proslavená je zrzravým prachem, marťany a Jiřím Paroubkem, který by se rád s marťany spojil proti další nebezpečné rase, modroptáčníky. Obíhají jej tři měsíce - Phobos, Homos a Deimos. Byla pojmenována na 2. Vatikánském koncilu po Martě, starověké bohyni války. Mars je středně veliká planeta, menší než Země, ale větší než Merkur.

Utajené sovětské stopy[edit]

Od nepaměti byl Mars nazýván „rudá planeta“. Pravděpodobně pro svoji barvu. To nezůstalo bez povšimnutí rudých bolševiků v SSSR. Když nastala éra kosmických letů, skrytým snem všech bolševiků bylo setkat se s rudými bratry na Marsu. Začala se připravovat utajená mise. Sověti chtěli získat od svých rudých přátel prostředky, které by umožnily vítězství komunismu na Zemi. Po úspěšném letu 25. února 1988 (přesně 40 let poté, co Klement Gottwald řečnil na balkóně) kosmická loď Gorby 5 dosáhla oběžné dráhy Marsu. O dva dny později se dva kosmonauti – Jurij Gagarin a German Titov spustili na povrch Marsu na provazových žebřících 6. generace.

První kontakt[edit]

Po prvním kontaktu s domorodci odeslali sovětští kosmonauti podrobné informace do Moskvy. Při následujícím oficiálním setkání Marťané zhodnotili jejich znalosti hodnotou 3B. Následně je Marťané klepli paličkou na maso a upekli. K velkému štěstí pro Zemi, oba Rusové od mládí požívali velké dávky nekvalitního alkoholu. Jejich maso bylo hořké a marťani jej klasifikovali jako nepoživatelné. To byl největší čin v dějinách, jaký vykonal sovětský člověk pro lidstvo.

Dovoz / Vývoz[edit]

Mars není významným obchodním partnerem Země. Fakticky jediná společnost, která s ním obchoduje, je NASA. Ta dodává pokročilé technologické celky jako laboratoře, solární panely a satelity, a na oplátku dováží prach v množství menším než malém, což vystihuje jejich obchodní heslo „Prach musí proudit“ (Dust Must Flow). V příštích letech se očekávají rozsáhlé investice čínského kapitálu, takže Mars budou naše děti znát jako žlutou planetu.

Nevýhody kolonizace marsu[edit]

Prostředí Marsu by se dalo jednoduše charakterizovat, jako chladné nudné až fádní. V podstatě se podobá saharskému prostředí, které jak se ukazuje, také není vhodné pro život. Mars je navíc mnohem studenější s tenčí vrstvou atmosféry. První čínští kolonizátoři Marsu narazili na problém, jak si v takovém to prostředí ohřát čínskou polévku. Nizký atmosférický tlak způsobuje, že se voda dostává do varu již při relativně nízké teplotě a nudle, které se jinak při teplotě 100 stupňů, rychle prohřejí a změknou, tak na Marsu zůstávají nadále tvrdé. V noci, když klesnou teploty pod -141 stupňů, se jako problém ukázalo zásobování dřevem do kamen. Nejbližší les se nachází jednou za dva roky v optimální vzdálenosti 54,6 milionu kilometrů od základny a i přes komplikované logistické problémy se dřevo, díky absenci kyslíku v atmosféře, stalo velice mizerným zdrojem tepla.

Související články[edit]

Video[edit]


Sluneční-soustava.png
Sluneční soustava
Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto
Praha2889 BrnoMěsícHomosBíďošála
Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavyVznik planet