Contactus

Mnozí odborníci se domnívají, že toto je Contactova bysta. Je to možné. Je ovšem též možné, že je to někdo úplně jiný.

Socha neznámého autora zobrazuje Contactuse, chystajícího se vrhnout globus pro mezihvězdné cestovatele do studny.

Život

Contactus žil! Žil, z dnešního pohledu na časovou osu, ve starém Římě. Proto se mnozí domnívají, že to byl starý Říman. Ze svého pohledu na časovou osu však žil v mladém Římě a sám se považoval za mladého Římana. Zejména v dětském věku byl mladý a plný elánu. Protože zahálka může mladého člověka dočista zničit, jak říkal dědeček v Saturninovi, Contactus si přivydělával na cukrátka a barevné časopisy s anatomickou tématikou roznášením denního tisku a osobní korespondence. Bicyklu nemaje, Contactus si vyběhal atletickou postavu, koňskou výdrž, hbitost šelmy a inteligenci fotbalisty.

Aktivním mladým člověkem zůstal až do svého vysokého věku (+34), kdy, postižen lehkou demencí, spáchal těsně před svým skonem několik nadčasových genialit. Po spáchání genialit již nic kloudného nedokázal, neměl majetku a ani ženy a proto nikomu nevadilo, když se, oděn jen v kristuskách a obnošené tóze, rozhodl krmit divoké lvy.

Dílo

Telefonní seznam

Původně pro své vlastní potřeby vytvořil Contactus první telefonní seznam ve starém Římě. Obsahoval kontakty na všechny obyvatele Říma a zde působící organizace. Na svou dobu byl velmi pokrokový, protože umožňoval jak abecední, tak číslicové vyhledávání a obsahoval dokonce pravítko a zabudovanou tužku, protože vedle všech kontaktů bylo volné místo na poznámky a náčrtky. Velmi moderní bylo zavedení vybarvovacích piktogramů - pekárna měla u sebe rohlík, vojenská posádka meč, policie obušek, bordely broskev a pneuservisy loukoťové kolo. Bohužel, jelikož telefón byl vynalezen Edisonem Cimrmanem až mnohem později, nenašlo toto pokrokové dílo uplatnění a Contactův telefonní seznam upadl v zapomění.

O několik století později byl ovšem nápad oprášen a znovu uveden v život pod názvem Zlaté stránky. Dnes se Zlaté stránky používají jen zřídka a to jen v případě, že je třeba podložit rozvrzanou postel. Ovšem Contactův odkaz žije dál v podobě aplikace v bezdrátovém telegrafu, případně živé, znuděné spojovatelky na nouzovém čísle 1188.

Globus pro mezihvězdné cestovatele

Toto dílo nebylo veřejností doposud řádně doceněno. Jednak proto, že do dnešních dnů je to s mezihvězdným cestováním poněkud skrovné; zadruhé proto, že se toto dílo nedochovalo. Contactus totiž, znechucený nepochopením široké veřejnosti, svůj globus hodil do studny, kterou tím ovšem ucpal. Následkem toho pak Řím lehl popelem poté, co to císař Nero přehnal s experimenty se zaváděním plynového pouličního osvětlení a nebylo kde brát vodu.

Globus byl velmi propracovaný a kromě blízkého okolí Říma zobrazoval i kraje mnohem vzdálenější - hvězdokupu v Andromedě, Aldebaran, polohu vesmírné flotily Aštara Šerana, Blízký východ, Polsko a umístění záchodků na stanici metra Můstek, který zaboha nejde najít, když potřebujete. Nebylo tomu tak náhodou - Contactus sice nebyl dále než v sousedním slumu, ale naslouchal poutníkům a vše zapisoval pečlivěji než Kosmas. Významné body zájmu na tomto předchůdci intergalaktické navigace byly vyvedeny stylovou zlatou barvou, jen stanice Můstek v Praze hnědou.

Historický význam

Contactus dal vzniknout nejnemožnější části webových stránek - Contact us. Na italských webech můžeme tuto sekci vidět pod názvem "Contactti" - takto byly nazývány Contactovi děti. Bohužel, on sám za svého života z toho příliš neprofitoval, neboť webové stránky se začaly objevovat až přibližně 2000 let po jeho smrti. Desítky jeho potomků z padesátého kolena však dnes pobírají nemalé tantiemy za použití (mockrát pra)předkova jména, a to zásluhou dobročinných spolků obhospodařujících vyinkasované padesátikoruny za prodaná záznamová zařízení.

Kontakt s Antikou

• Fallus Niger Cincinnatus
• Zénón z Eleje