Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavy

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Jelikož každá planeta Sluneční soustavy má jinou délku roku, jinou délku dne a jiný počet měsíců, musí být na každé planetě jiný kalendář. Bylo dohodnuto, že na všech planetách Sluneční soustavy se bude počítat letopočet od narození Krista, přestože na Merkuru, Venuši, Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu ani Neptunu se žádný Kristus nenarodil. To velice zjednodušuje přepočty mezi jednotlivými kalendáři, které jsou už tak složité.

Merkur[edit | edit source]

Na Merkuru jeden den trvá dva roky, takže se jako datum používá pouze letopočet. Merkurovský rok trvá přibližně 88 pozemských dní.

Venuše[edit | edit source]

Venuše žádné měsíce nemá, stejně jako Merkur, takže datum se skládá pouze ze dne a roku. Na rozdíl od Merkuruvenušský rok 2 dny: pondělí a neděle. Jednou za 13 let (což je prvočíslo, to nemůže být náhoda) je takzvaný ústupný rok, kdy odpadá neděle, tedy ústupné roky se skládají pouze z jediného dnu.

Jednou za 650 let je výjimka, že ústupný rok neplatí, tedy se skládá z obou dnů.

Mars[edit | edit source]

Rok na Marsu je dlouhý 668 dní, přestupné roky jsou každých 5 let (zase prvočíslo) a mají o dva dny více. Oba měsíce Marsu obíhají s periodou srovnatelnou s délkou dne, takže se místo doby oběhu měsíců používá doba, za jak dlouho se oba měsíce vyskytnou v původních pozicích. To se stane přibližně za 37,82 dní. Marsovský rok se dělí na 18 měsíců, každý měsíc má 37 dní kromě ufenu a kryplenu, ty mají po 38 dnech. V přestupných rocích přibývá po jednom dni fekálenci a hitlerenu.

Jednou za 150 let je výjimka, přestupný rok je dlouhý pouze 669 dní, hitleren je dlouhý pouze 37 dní, jako obvykle, protože je to prvočíslo.

Měsíce na Marsu:

č. Název měsíce č. Název měsíce
1. zapíchlen 10. jemen
2. přeloučenec 11. hitleren
3. tuxen 12. hitlerenec
4. ufen 13. mrkven
5. krokotenec 14. vytrolenec
6. kráteren 15. kryplen
7. enenenec 16. cimrmanen
8. fekálenec 17. widlen
9. tuten 18. prasopsen

Jupiter[edit | edit source]

Rok na Jupiteru je dlouhý 10497 dní (těsně vedle prvočísla). Každé čtyři roky je přestupný rok, který má o jeden den více. Jupiter má sice mnohem více měsíců, ale v kalendáři mají význam pouze měsíce Callisto a Carpo. Jeden rok se dělí na 9 carp, každé carpo se dělí na 29 – 30 callist a každé callisto se dělí na 40 – 41 dní.

č. Název carpa č. Název callista č. Název callista č. Název callista
1. íjen 1. uškrcenec 11. kryplenec 21. totemen
2. íjenec 2. tramvajen 12. tetrisen 22. ten
3. esesen 3. tramvajenec 13. skopčáken 23. evropen
4. zvratkenec 4. magoren 14. necyklopen 24. evropenec
5. vytrolen 5. močen 15. wikien 25. tuxenec
6. kopren 6. usmaženec 16. ochcenec 26. galimeden
7. prasopsenec 7. fekálen 17. držhuben 27. galimedenec
8. tamtenec 8. přeloučen 18. totalitenec 28. ukraden
9. nevimen 9. karoten 19. sebevražden 29. umrzlen
10. důležitenec 20. sebevraždenec 30. kečupen

Vytrolen se dělí na 30 callist, ale všechny ostatní se dělí jen na 29 callist (prvočíslo). Callisto se v zásadě dělí na 40 dní, kromě uškrcence a karotenu, ty se dělí na 41 dní, aby tam bylo více prvočísel. Karoten vytrolenu se dělí pouze na 40 dní, pokud se zrovna nejedná o přestupný rok.

Jednou za 44 let je výjimka, kdy se o přestupný rok nejedná.

Saturn[edit | edit source]

Saturn se otáčí v každé saturnopisné šířce jinou rychlostí, takže bylo domluveno, že rok na Saturnu bude trvat 24425 dní (což není prvočíslo) a žádné přestupné roky nebudou. To má za následek, že čas nesouhlasí z denní dobou, ale lépe to zařídit nešlo. Stejně jako u Jupiteru, Saturn má více měsíců, ale význam v kalendáři mají jen Titan a Phoebe. Jeden rok se dělí na 20 phoebe a každá phoebe má 34 titanů. Titan má 35 – 36 dní. (Ani jedno není prvočíslo.)

č. Název phoebe č. Název phoebe č. Název titanu č. Název titanu č. Název titanu
1. onen 13. úniken 1. mimoněnec 13. hořčicen 25. cimrmanenec
2. japeten 14. zdaněnec 2. blbenec 14. trubkenec 26. sněden
3. japetenec 15. tunelen 3. tukanec 15. jemenec 27. snědenec
4. zvratken 16. uplacen 4. jeden 16. kečupenec 28. důležiten
5. železen 17. trolenec 5. giten 17. prden 29. umrzlenec
6. automatenec 18. stalinen 6. takoven 18. vykořistěn 30. usmažen
7. větren 19. stalinec 7. oteplen 19. vykořistěnec 31. widlenec
8. nemocen 20. tamhleten 8. dřevenec 20. krokoten 32. tamten
9. záchoden 21. prdenec 9. korytenec 21. ufenec 33. nevimenec
10. skopčákenec 10. umyvadlen 22. mrkvenec 34. karotenec
11. tetrisenec 11. jablken 23. držhubenec
12. eklen 12. adminen 24. totaliten

Většina titanů má 36 dní, výjimku tvoří pouze mimoněnec, hořčicen a cimrmanenec, které mají po 35 dnech. Pokud je zvratken, nemocen, eklen, uplacen, nebo tamhleten, tak hořčicen má 37 dní, což je jediný prvočíselný počet v saturnském kalendáři.

Uran[edit | edit source]

Uranský rok trvá 42769 dní (zase těsně vedle prvočísla) a význam v kalendáři mají měsíce Oberon, Francisco a Ferdinand. Opět platí, že Uran má měsíců mnohem víc. Každých 40 let je přestupný rok, který má jeden den navíc. Jeden rok má 11 ferdinandů, ferdinand má 15 francisců, francisco má 14 oberonů. Sudé oberony mají 19 dní a liché oberony mají zpravidla 18 dní. (Něco z toho je prvočíslo, něco ne, to nemůže být náhoda!)

č. Název ferdinanda č. Název francisca č. Název oberonu
1. onenec 1. ejpovicenec 1. únikenec
2. umbrielen 2. koridoren 2. záchodenec
3. umbrielenec 3. ešusenec 3. nemocenec
4. esesenec 4. julien 4. totemenec
5. blben 5. julienec 5. větrenec
6. tamhletenec 6. stošedesátken 6. adminenec
7. mimoněn 7. cédéčken 7. koprenec
8. zapíchlenec 8. magorenec 8. umyvadlenec
9. tenec 9. necyklopenec 9. ukradenec
10. enenenec 10. wikyjenec 10. železenec
11. kráterenec 11. vrtkenec 11. oteplenec
12. kraven 12. takovenec
13. močenec 13. jedenec
14. hořčicenec 14. gitenec
15. eklenec

Každý koprenec koridorenu, stošedesátkenu a kravenu mají jeden den navíc, tedy 19 dní celkem. Únikenec hořčicence onence má také 19 dní celkem. V přestupném roce má navíc únikenec hořčicence tamhletence jeden den navíc.

Neptun[edit | edit source]

Neptunský rok trvá 89668 dní (což není prvočíslo) a každých 19 let (což je prvočíslo) je přestupný rok, který trvá o deset dní více. Neptunský kalendář se řídí podle zvolených měsíců Nereida, Halimede a Neso. Jeden rok se dělí na 7 nes, neso se dělí na 5 halimed, halimede se dělí na 5 nereid (zatím samá prvočísla) a nereidu tvoří 512 – 513 dní. (Škoda, že tohle prvočíslo není.)

č. Název nesa č. Název halimede č. Název nereidy
1. trolen 1. miranden 1. ešusen
2. tutenec 2. mirandenec 2. stošedesátkenec
3. tunelenec 3. ejpovicen 3. doktoren
4. ochcen 4. koridorenec 4. doktorenec
5. uplacenec 5. cédéčkenec 5. vrtken
6. uškrcen
7. zdaněn

Sudé nereidy mají zpravidla 513 dní a liché nereidy 512. Pokud je tunelenec a ejpovicen, tak všechny nereidy mají pouze 512 dní. V přestupném roce mají ještě doktoreny mirandence a cédéčkence 513 dní.

Každých 779 let je výjimka, při které neplatí výjimka, že ve ejpovicnu tunelence má každá halimede pouze 512 dní.


Hodiny pozpátku.png
Čas

AntičasBludimíriánský kalendářBudíkČasopisČasová pásmaČasová smyčkaDvě minuty nenávistiKalendáře na ostatních planetách sluneční soustavyKapesní kyvadlové hodinyKwěty českéMarcel-chroustMoravský kalendářNanosekundaNečasNultý časPátek 13.Petr NečasPhallus BrunensisPrůzkum veřejného časuSlunární kalendářSobota 14.Stroj časuStaré dobré časyZdroj časuZimní časZtráta času


Sluneční-soustava.png
Sluneční soustava
Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto
Praha2889 BrnoMěsícHomosBíďošála
Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavyVznik planet