Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavy

Jelikož každá planeta Sluneční soustavy má jinou délku roku, jinou délku dne a jiný počet měsíců, musí být na každé planetě jiný kalendář. Bylo dohodnuto, že na všech planetách Sluneční soustavy se bude počítat letopočet od narození Krista, přestože na Merkuru, Venuši, Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu ani Neptunu se žádný Kristus nenarodil. To velice zjednodušuje přepočty mezi jednotlivými kalendáři, které jsou už tak složité.

Merkur

Na Merkuru jeden den trvá dva roky, takže se jako datum používá pouze letopočet. Merkurovský rok trvá přibližně 88 pozemských dní.

Venuše

Venuše žádné měsíce nemá, stejně jako Merkur, takže datum se skládá pouze ze dne a roku. Na rozdíl od Merkuru má venušský rok 2 dny: pondělí a neděle. Jednou za 13 let (což je prvočíslo, to nemůže být náhoda) je takzvaný ústupný rok, kdy odpadá neděle, tedy ústupné roky se skládají pouze z jediného dnu.

Jednou za 650 let je výjimka, že ústupný rok neplatí, tedy se skládá z obou dnů.

Mars

Rok na Marsu je dlouhý 668 dní, přestupné roky jsou každých 5 let (zase prvočíslo) a mají o dva dny více. Oba měsíce Marsu obíhají s periodou srovnatelnou s délkou dne, takže se místo doby oběhu měsíců používá doba, za jak dlouho se oba měsíce vyskytnou v původních pozicích. To se stane přibližně za 37,82 dní. Marsovský rok se dělí na 18 měsíců, každý měsíc má 37 dní kromě ufenu a kryplenu, ty mají po 38 dnech. V přestupných rocích přibývá po jednom dni fekálenci a hitlerenu.

Jednou za 150 let je výjimka, přestupný rok je dlouhý pouze 669 dní, hitleren je dlouhý pouze 37 dní, jako obvykle, protože je to prvočíslo.

Měsíce na Marsu:

č.	Název měsíce	č.	Název měsíce
1.	zapíchlen	10.	jemen
2.	přeloučenec	11.	hitleren
3.	tuxen	12.	hitlerenec
4.	ufen	13.	mrkven
5.	krokotenec	14.	vytrolenec
6.	kráteren	15.	kryplen
7.	enenenec	16.	cimrmanen
8.	fekálenec	17.	widlen
9.	tuten	18.	prasopsen

Jupiter

Rok na Jupiteru je dlouhý 10497 dní (těsně vedle prvočísla). Každé čtyři roky je přestupný rok, který má o jeden den více. Jupiter má sice mnohem více měsíců, ale v kalendáři mají význam pouze měsíce Callisto a Carpo. Jeden rok se dělí na 9 carp, každé carpo se dělí na 29 – 30 callist a každé callisto se dělí na 40 – 41 dní.

č.	Název carpa	č.	Název callista	č.	Název callista	č.	Název callista
1.	íjen	1.	uškrcenec	11.	kryplenec	21.	totemen
2.	íjenec	2.	tramvajen	12.	tetrisen	22.	ten
3.	esesen	3.	tramvajenec	13.	skopčáken	23.	evropen
4.	zvratkenec	4.	magoren	14.	necyklopen	24.	evropenec
5.	vytrolen	5.	močen	15.	wikien	25.	tuxenec
6.	kopren	6.	usmaženec	16.	ochcenec	26.	galimeden
7.	prasopsenec	7.	fekálen	17.	držhuben	27.	galimedenec
8.	tamtenec	8.	přeloučen	18.	totalitenec	28.	ukraden
9.	nevimen	9.	karoten	19.	sebevražden	29.	umrzlen
		10.	důležitenec	20.	sebevraždenec	30.	kečupen

Vytrolen se dělí na 30 callist, ale všechny ostatní se dělí jen na 29 callist (prvočíslo). Callisto se v zásadě dělí na 40 dní, kromě uškrcence a karotenu, ty se dělí na 41 dní, aby tam bylo více prvočísel. Karoten vytrolenu se dělí pouze na 40 dní, pokud se zrovna nejedná o přestupný rok.

Jednou za 44 let je výjimka, kdy se o přestupný rok nejedná.

Saturn

Saturn se otáčí v každé saturnopisné šířce jinou rychlostí, takže bylo domluveno, že rok na Saturnu bude trvat 24425 dní (což není prvočíslo) a žádné přestupné roky nebudou. To má za následek, že čas nesouhlasí z denní dobou, ale lépe to zařídit nešlo. Stejně jako u Jupiteru, Saturn má více měsíců, ale význam v kalendáři mají jen Titan a Phoebe. Jeden rok se dělí na 20 phoebe a každá phoebe má 34 titanů. Titan má 35 – 36 dní. (Ani jedno není prvočíslo.)

č.	Název phoebe	č.	Název phoebe	č.	Název titanu	č.	Název titanu	č.	Název titanu
1.	onen	13.	úniken	1.	mimoněnec	13.	hořčicen	25.	cimrmanenec
2.	japeten	14.	zdaněnec	2.	blbenec	14.	trubkenec	26.	sněden
3.	japetenec	15.	tunelen	3.	tukanec	15.	jemenec	27.	snědenec
4.	zvratken	16.	uplacen	4.	jeden	16.	kečupenec	28.	důležiten
5.	železen	17.	trolenec	5.	giten	17.	prden	29.	umrzlenec
6.	automatenec	18.	stalinen	6.	takoven	18.	vykořistěn	30.	usmažen
7.	větren	19.	stalinec	7.	oteplen	19.	vykořistěnec	31.	widlenec
8.	nemocen	20.	tamhleten	8.	dřevenec	20.	krokoten	32.	tamten
9.	záchoden	21.	prdenec	9.	korytenec	21.	ufenec	33.	nevimenec
10.	skopčákenec			10.	umyvadlen	22.	mrkvenec	34.	karotenec
11.	tetrisenec			11.	jablken	23.	držhubenec
12.	eklen			12.	adminen	24.	totaliten

Většina titanů má 36 dní, výjimku tvoří pouze mimoněnec, hořčicen a cimrmanenec, které mají po 35 dnech. Pokud je zvratken, nemocen, eklen, uplacen, nebo tamhleten, tak hořčicen má 37 dní, což je jediný prvočíselný počet v saturnském kalendáři.

Uran

Uranský rok trvá 42769 dní (zase těsně vedle prvočísla) a význam v kalendáři mají měsíce Oberon, Francisco a Ferdinand. Opět platí, že Uran má měsíců mnohem víc. Každých 40 let je přestupný rok, který má jeden den navíc. Jeden rok má 11 ferdinandů, ferdinand má 15 francisců, francisco má 14 oberonů. Sudé oberony mají 19 dní a liché oberony mají zpravidla 18 dní. (Něco z toho je prvočíslo, něco ne, to nemůže být náhoda!)

č.	Název ferdinanda	č.	Název francisca	č.	Název oberonu
1.	onenec	1.	ejpovicenec	1.	únikenec
2.	umbrielen	2.	koridoren	2.	záchodenec
3.	umbrielenec	3.	ešusenec	3.	nemocenec
4.	esesenec	4.	julien	4.	totemenec
5.	blben	5.	julienec	5.	větrenec
6.	tamhletenec	6.	stošedesátken	6.	adminenec
7.	mimoněn	7.	cédéčken	7.	koprenec
8.	zapíchlenec	8.	magorenec	8.	umyvadlenec
9.	tenec	9.	necyklopenec	9.	ukradenec
10.	enenenec	10.	wikyjenec	10.	železenec
11.	kráterenec	11.	vrtkenec	11.	oteplenec
		12.	kraven	12.	takovenec
		13.	močenec	13.	jedenec
		14.	hořčicenec	14.	gitenec
		15.	eklenec

Každý koprenec koridorenu, stošedesátkenu a kravenu mají jeden den navíc, tedy 19 dní celkem. Únikenec hořčicence onence má také 19 dní celkem. V přestupném roce má navíc únikenec hořčicence tamhletence jeden den navíc.

Neptun

Neptunský rok trvá 89668 dní (což není prvočíslo) a každých 19 let (což je prvočíslo) je přestupný rok, který trvá o deset dní více. Neptunský kalendář se řídí podle zvolených měsíců Nereida, Halimede a Neso. Jeden rok se dělí na 7 nes, neso se dělí na 5 halimed, halimede se dělí na 5 nereid (zatím samá prvočísla) a nereidu tvoří 512 – 513 dní. (Škoda, že tohle prvočíslo není.)

č.	Název nesa	č.	Název halimede	č.	Název nereidy
1.	trolen	1.	miranden	1.	ešusen
2.	tutenec	2.	mirandenec	2.	stošedesátkenec
3.	tunelenec	3.	ejpovicen	3.	doktoren
4.	ochcen	4.	koridorenec	4.	doktorenec
5.	uplacenec	5.	cédéčkenec	5.	vrtken
				6.	uškrcen
				7.	zdaněn

Sudé nereidy mají zpravidla 513 dní a liché nereidy 512. Pokud je tunelenec a ejpovicen, tak všechny nereidy mají pouze 512 dní. V přestupném roce mají ještě doktoreny mirandence a cédéčkence 513 dní.

Každých 779 let je výjimka, při které neplatí výjimka, že ve ejpovicnu tunelence má každá halimede pouze 512 dní.