Moravský kalendář
„Tomuto článku jsem se smál, dokud jsem nezjistil, že je to vše naprostá pravda tečka“
Moravský kalendář byl zaveden roku 2007 v Moravstánu jako kompromis mezi křesťanským, arabským a bašmackým kalendářem, které dosud užívala jednotlivá etnika, takže nebylo možné se dohodnout na termínech trhů, hodů, fotbalových zápasů, veřejných poprav řízených sebevražd, a tažení MOA proti Čechům.
Podobná nedorozumnění v historii postihla nejenom Moravany, je například známo, že Říjnová revoluce se konala v listopadu, zatímco Oktoberfest se odbývá již v září.
„...jenže v Rusku tehdá fachčili vo deset dnů nazpátky, protože když staré hňup Julián vezl 1 kalendář do Ruska tak mu to trvalo asi destet dnů a ten pobuch celó tu dobu nevobracel lupeny.“
- Libor Ševčík
Kalendář vytvořila odborná komise sestavená z teologů, astronomů, astrologů, historiků, politologů, lékařů, agronomů i budižkničemů. Dohodu o zavedení kalendáře podepsal imám petrovské mešity Ali Al-síkrí a olomoucký arcibiskup Jan Graubíř.
Dny[editovat | editovat zdroj]
Aby byl v označování dní pořádek, byly seřazeny podle abecedy:
Půlměsíce[editovat | editovat zdroj]
Aby se dostalo na všechny, má kalendář 24 půlměsíců, rovněž seřazených podle abecedy:
- Březen, Březenec, Červen, Červenec, Duben, Dubenec, Květen, Květenec, Leden, Ledenec, Listopad, Listopadec, Ramadán, Ramadánec, Říjen, Říjenec, Srpen, Srpenec, Únor, Únorec, Září, Zářínec, Zeleň, Zieleniec
Původně mělo být jen 23 půlměsíců, ten poslední si vymohli Poláci z Ostravy. Naproti tomu Brňáci neuspěli s návrhem na půlměsíce Brněn a Brněnec. Tak druhým z uvedených názvů pojmenovali jednu dosud bezejmennou vesnici u Svitav.
Každý půlměsíc má 15 dní, což dává dohromady 360 dní. Vzhledem k tomu, že rok má 365 a čtvrt dne, zbývá na konci každého roku několik dní, které nemají žádné datum ani název. V těchto dnech se tedy nemohou konat žádné trhy, hody, fotbalové zápasy, veřejné popravy ani manévry MOA.
Nemuslimové nazývají měsíce Ramadán a Ramadánec po svém, totiž Prasen a Prasinec. Muslimové však podali stížnost, že tyto názvy jsou porušením původní dohody. Křesťané zase namítají že půlměsíc je symbolem islámu a požadují, aby místo toho směli užívat označení křížek. Spor bude řešit mezinárodní arbitráž.
Roční období[editovat | editovat zdroj]
Jsou čtyři a to tato:
Zimní období se původně nazývalo zabijačka.
Mezikulturním a ekumenickým dialogem na bázi taekwondo bylo ale jeho jméno upraveno tak, aby neuráželo moravstánské minority především hinduisty. Protestovali také muslimové. Zase. Nabuzeni úspěchem s nahrazením prasna a prasince ramadánem a ramadáncem, argumentovali, že tyto postní měsíce nelze spojit se zabijačkovým obdobím.
Roky[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako u půlměsíců a ročních období i zde bylo dosaženo kompromisu mezi křesťany a muslimy. V lichých půlměsících se užívá letopočet od narození Ježíše, v sudých od Hidžry.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Moravský kalendář je použitelný všude tam, kde spolu žije křesťanské a muslimské obyvatelstvo. Moravané zaznamenali zájem z Francie, Španělska, Albánie, Turecka, Izraele a dokonce i z Tanzánie, Bangladéše a Indonésie. Konečně vynález, který proslaví Moravu na celém světě!
Jakékoliv heslo na téma Moravský kalendář byste na české Wikipedii hledali marně. |
Moravský kalendář na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Moravský kalendář“ na celým internetu. |