Turecko

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Turecko
Türkiye Cumhuriyeti
Turecko – vlajka
Sultán Erdogan.jpg
státní zřízení: tzv. demokratura („demokracie v uvozovkách“) plynule přecházející v prezidentskou republiku (v tomto případě sultánskou republiku)
hlavní město: Cařihrad
jazyk: +turečtina -kurdština
náboženství: islám
počet obyvatel: cca 75 mil. a 330% obyvatel Německa k tomu
prezident: viz sultán
sultán: Recep T. Erdoğan (Erdoğan I.)
emír: Fethullah Gülen (v emigraci)
měna: tureckoruna
národní jídlo: německý Döner
národní nápoj: káva
národní sport: fotbal (fanaticky)
Turecké peníze mívaly velmi mnoho nul
Typická turecká rodina

„Úroda včas sklizena, políčka vzorně obdělána. Je to hospodářství. Inu, Turecko.“

- Inspektor Trachta

„Po žních k Turkovi!“

- Pan Pávek

Turecko (anglicky Krocan) je země, která je střídavě počítaná k Velké Asii, Malé Asii, Eurasii a Evropě. Turecko je známé kvalitou a i kvantitou vlastního hospodářství, přátelským vztahem k Řekům a Arméncům a dlouholetou snahou dostat se do Evropské unie, snad už po několik dekád. Úhlavním městem je Cařihrad.

Podle oficiálního profilu na Facebooku už země déle není ve „složitém vztahu s Evropská unie“ ovšem ve „výjimečném stavu“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Někde ve východním Turecku se podle legendy nacházelo Zlaté houno rouno, které ale úspěšně ukradl jistý Řek (od té doby pravděpodobně nemají Turci Řeky v oblibě). Anebo Makedonec. Pak bylo Turecko postupně obsazováno Řeky, Peršany, Římany, až sem přitáhli Turci, které se navzdory několika křižáckým výpravám už vyhnati nepovedlo. Mezitím tu ještě pár set let existovala Byzantská říše, která je významná hlavně tím, že odtud byli posláni zvěrozvěsti na Velkou Moravu.

Pokud jde o Turky, ti se z nějakého důvodu nehodlali spokojit se samotným Tureckem, ale postupně obsadili všechny možné balkánské státy od Řecka přes Bulharsko, Srbsko a Maďarsko až po Jižní Slovensko a část Rakouska. Když se dostali až k Vídni, tak nejspíš změnili názor a odtáhli zase zpátky do Turecka.

Na začátku 20. století pak Turci změnili svůj hlavní plán pro budoucnost: Když se nemohla Evropa stát součástí Turecka, stane se tedy Turecko součástí Evropy. Nejdřív vyfoukli Evropanům prvenství v provedení první světové genocidy, což natolik rozzuřilo zejména Němce a Rusy, že jim Turci museli slíbit, že o tom nikomu nikdy nepoví. Za druhé Turci usoudili, že psaní arabským písmem není v Evropě in, takže zavedli latinku (ale při opisování z jiných jazyků se nejspíš někde stala chyba, protože Turci píšou tečku nad velkým İ a ne nad malým ı). A po dalších devadesáti letech usilovné snahy dosáhlo Turecko toho, že bylo uznáno za kandidátský stát EU, což svědčí o prozíravosti Turků, protože v době, kdy se svým úsilím začínali, ještě nikdo o nějaké Evropské unii nic netušil.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Turecko je vskutku mírumilovnou zemí, což nakonec dokazuje členstvím v NATO. Turecká mírumilovná armáda v roce 1974 mírumilovně obsadila severní část Kypru, čímž se zvětšilo turecké území o severní část ostrova Kypr. Podle turecké ústavy má armáda povinnost pravidelně inovovat civilní vládu, k čemuž došlo v letech 1960, 1971, 1980 a 1997, nicméně pokus v roce 2016 byl nezákonně sabotován usměrněn díky laskavému zásahu Jeho výsosti nyní již sultána Erdoğana I. Armáda také v příkladné spolupráci s kurdskou samosprávou dlouhodobě šíří klid a harmonii na jihovýchodě země. Turecko v rámci přeshraniční spolupráce podporuje občanské iniciativy v Sýrii a Iráku, zejména organizace Al-Kejda, Al-Gebra, Al-Lidl či Islámský stát.

Jako člen mezinárodní koalice boje proti terorismu bojuje proti al-Kajdě, Islámskému svazu Ajnad al-Šám, Muslimskému bratrstvu, al-Nusře, Islámskému státu, Kurdům.

V dubnu roku 2017 byl velký turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zvolen sultánem Erdoğanem I., čímž pomalu zanikl úřad prezidenta. Budou mu zvýšeny pravomoce a dostane tak možnost zrušit celou vládu. Vzhledem k Erdoğanovu temperamentu a ambicióznosti by mohlo dojít, ale bezesporu nedojde, ke zrušení některých zahraničních vlád — např. zrušení vlády (jižního) Kypru, Kurdů, zrušení vlády Řecka, vlády Sýrie, Kurdů, též vlády Nizozemí a Německa, zrušení Arménců včetně jejich vlády (Ázerbajdžán se také zúčastní) a existují i jiní adepti na rušení nebo i úplné zrušení. Kurdové třeba.

Turecko současnosti, pod vedením jeho jasnosti Erdoğana I., je v Evropě i na celém světě nejzářivějším majákem stabilní demokracie. Politické uspořádání respektuje osvědčený princip dělby moci na tři zcela nezávislé složky:

  1. efektivní prezidentský-sultánský systém bez zásahů nepřátelské opozice,
  2. státem (sultánem) garantované a díky tomu vždy pravdivé zpravodajství,
  3. povinný nacionalismus a islamismus symbolizovaný osobou věčného vůdce, sultána Erdoğana I.

Turecko a naše země[editovat | editovat zdroj]

  • V Turecku studovala budoucí prezidentka Česka Kristýna Kočí.
  • Turci při nájezdu na Moravu vážně poničili budovu restaurace U Pavouka.
  • Česko je tranzitní zemí pro dovoz staroněmeckého Döneru do Turecka. Turci jej prodávají pod názvem Keba(p/b).

Základní fráze v turečtině[editovat | editovat zdroj]

  • Benim hoverkraft müren dolu = Mé vznášedlo je plné úhořů
  • Armen soykırım olmadı = Arménská genocida se nestala

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Kurdské ženy na východě: to je docela jiná písnička

V Turecku se ženy už musí schovávat před sultánem do hidžábů, především v západní části od Ankary po Istanbul. Vzhledem k plachosti tureckých mužů je to považováno za nutnost, protože turečtí mužští by konfrontaci s odhalenými emancipovanými kráskami nejspíše neustáli (viz zmíněná Kristýna Kočí).

Oproti tomu Kurdové na východě se za nenošení hidžábů a vystavování svých vnadů (mluvím opět o vás, ženy) vůbec nestydí. Turci si na takovou ženu troufají leda ozbrojení a leda s podporou alespoň mechanizované pěchoty, případně podpory ze vzduchu. Vzhledem k neúspěchům těchto akcí se Turecko rozhodlo změnit taktiku a využít při konfliktu s kurdskými ženami prostředníky.

Za každým úspěšným mužem stojí žena, pravil Napoleon. Ten ale Turkyni nikdy nezažil. Tím víc úspěšný Turek je, čím víc vzdálený je domovině a své (chlupaté) ženě. Buď v tanku či se zbraní v ruce u Sýrie, anebo v Německu, kde talíře jim myje.

Národní sport[editovat | editovat zdroj]

Turci jsou již od nepaměti velmi bojovný národ. Mezi časté sportovní aktivity patří odjakživa dobývání Evropy a fotbal. V posledním století také velmi vzrostla popularita sportovního pučení (zápas v pučích mezi armádou a vládou se koná každých cca 20 let), sestřelování ruských letadel a masakrování obyvatel na východě země.

Dotaz na Rádio Jerevan[editovat | editovat zdroj]

  • Otázka: Je pravda, že Rusko je nejvýznamnějším dodavatelem ropy do Turecka?
  • Odpověď: Po zničení cisteren na převážení ropy z Islámského státu už ano.

Turecké vynálezy[editovat | editovat zdroj]

Swarovski-06 (1).jpg
  • turecký záchod
  • turecký chléb
  • turecká včela
  • turecké lázně
  • turecký med
  • turecký sed
  • turecký koberec
  • turecký uzel
  • turecká káva
  • turecké hospodářství
  • turecký puč
  • řecké hospodářství
  • řecký gyros
  • řecké tzatziki

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Podobné články[editovat | editovat zdroj]

Země Koruny české BohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskoslovenská říšeČeskotskoHoráckoChacharstánChánovIslámský stát v TeplicíchJesenická republikaJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKlesterlieKrhútistánKřivočeskoLužiceLužistánMaleschauMexxikoMongolská kolonieMoravstánOsoblažskoPráglSámova říšeSlezmorčeSlizkoSudetenlandTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaZarakovnickoNRVK

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBavorskoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDámskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieIslandIslandský státKatalánskoKosovoSA KosovoKurvystánLiberlandLichtenštejnskoListenbourgLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalá BritánieMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoNultá říšePolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSealandSeverní KyprSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSrbskoSRDVatikánSvobodné město HamburkŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieCajzlistánČečenskoČínaIndieÍránIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKatarKazachstánKLDRKurvajtLibanonMíránMongolskoOnánOlympijští sportovci z RuskaRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTaiwanThajskoTibetTureckoTurkmenistánTydlistán

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieJihoafrická republikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaLibyeLSRNigérieMoravská Jihovýchodní AfrikaSomálskoSúdánTogo

AmerikaBrazílieGrónskoJamajkaKanadaKolumbieRepública Socialismo o Muerte de CúbaMexikoSpojené státy americkéUruguayVenezuela

AzuraBilírieKatowská federaceSolovijstersko

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánDámskoGighaHavajHněďKrakoziaKrálovství kněze JanaLiberlandNový ZélandPapu PapuPirátský státSadistánSeychellyTokelauUsámova říšeZeleň