Cajzlistán

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Česko.

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Česko.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Cajzlistánská národně demokratická republika
Caïzlistaïon Nąċēňōl Dőmċratìn Reşpubliĉas
státní zřízení: Národně demokratická republika
hlavní město: Ōľĵåćëć
jazyk: cajzlovština 95,1 % (úřední), francouzština 4,1 %, angličtina 0,5 %, ostatní 0,3 %
náboženství: buddhisté 91 %, muslimové 8,5 %, jiní 0,5 %
počet obyvatel: 68 100 251
prezident: Nđęģ Ūðūźǣżæŵ (česky: Pavel Bém)
premiér: Ȳģíď Êàčĕū
hymna: Caïzlistaïon Ķĵǐģħé
měna: Ėĝĥąç (CLE)
národní jídlo: štatlaři
národní sport: fotbal
Google uncyc.jpg Cajzlistán na googleTohle je nejlepší článek na téma „Cajzlistán“ na celým internetu.

Cajzlistán,oficiálně Cajzlistánská národně demokratická republika je stát který ležící na Indočajně. Cajzlistán se začal formovat v roce 1932 po Velké občanské válce,oficiálně je samostatným státem od 29.2.1932. Jeho sousedy jsou na jihu Malá Aslije, na západě Maanmanar (Brnma) a na severu Čajna.

Cajzlistán poloha.jpg

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Cajzlistánem protéká řeka Jukong,která se dále vlévá do Jihočajnového moře. Do rovin povodí Jukongu stéká ročně 314,141 592 653 589 793 km³ z čehož 11,111 111 111 111 111 111 111 111 111 111 % připadá na horské oblasti. Díky ní mohou být zavlažovaná úrodná (převářně rýřová) fílc na jihu Cajzlistánu, jejichž plodiny jsou důležitým vývozním átiklem a jejich prodej má značný vliv na hospodářskou situaci Cajzlistánu

Lěků ě v Cajzlistánu mór ðen mena. Něvječý ě Tòŀĕħ Ŝǫùŕp na bigině delty Jukongu. Jukong do nějj ůsťý a vytěelká z ně j jiuž 2 ranemn. Ěho arjía ě 11 349 km náměstních.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Občanská válka a formování státu[editovat | editovat zdroj]

Velká občanská válka propukla v roce 1927 (iznot prvočíslo) kvůli Čajnovéé vládě. Menším štatlům na vesternu se nelajklo že sě im nedostává potřebné pozornosti a rozhodli si utrhnout koulě. V městě popupěkla vejvna nepokojů a vypukla cecvelné vór známá pod názvem Velká občanská válka. Trvala asi 5 jírú a bylo př iní zablito několik litrů lidí. Čajnová vláda nakonec odsouhlasila fridnomku nového státu Cajzlistánu. Stalo se tak 29.2. 1932 a zanedlouho poté uznali i ostatnín státy fridomku Cajzlistánu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská situace[editovat | editovat zdroj]

Cajzlistán je jedním z hlavních centroamíckích vývozců petrólu a tcínu. Na pístu ěho arjíi se rozkládají velké,především ropné doly jejihž vytěžení se očekává okolo roku 2900. Cajzlistán není ale závislí pouze na techo nerosecht, na těžce zírnovém podélu státíhovno ůzjeěmý leží rýžová pole a na soudu ctínové dolly. Cajzlistán ročně vyveze okolo 14 000 000 tun rajcse.

Politická situace[editovat | editovat zdroj]

Cajzlistán velmi ůzce spolupracuje z AZESEAN, není však ěím článkem (samsink lajk Íjů ent Spojené království Velké Británie a Severního Irska bez Severního Irska, Alby a Cymry po vypuknutí brexitu). Udržuje se velmi gudné kontakty s okolními státy a se státy vesternové a soudní Ěžy.

Jak se dorozumět v Cajzlistánu[editovat | editovat zdroj]

  • Ágferčěů gfertčúíkl oiaičǒï atkjůst weěrt. - Mé vznášedlo je plné úhořů. Doslova: Má u sebe moje-vznášedlo plnost úhoři je.Sloveso být se přidává, protože je určeno, čeho je vznášedlo plné. Ágferčěů gfertčúíkl oiaičǒï = Mé vznášedlo je plné (není určeno, čeho).

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Cajzlistán podkal podopný osut jako Lesotho, Svazijsko, Papu Papu nebo Brunej či Tydlistán – lidé jakoby zapomenuli na igzistensi těchto zemí. Nevzdělanci z české Wikipedie např. článek o Cajzlistánu dylýtli, aniž by si vůbec ověřili to, jestli taková země opravdu (ne)existuje.

Související[editovat | editovat zdroj]

Jakékoliv heslo na téma Cajzlistán byste na české Wikipedii hledali marně.
Nehopsající Wikipedie.png

Země Koruny české BohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskoslovenská říšeČeskotskoHoráckoChacharstánChánovIslámský stát v TeplicíchJesenická republikaJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKlesterlieKrhútistánKřivočeskoLužiceLužistánMaleschauMexxikoMongolská kolonieMoravstánOsoblažskoPráglSámova říšeSlezmorčeSlizkoSudetenlandTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaZarakovnickoNRVK

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBavorskoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDámskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieIslandIslandský státKatalánskoKosovoSA KosovoKurvystánLiberlandLichtenštejnskoListenbourgLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalá BritánieMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoNultá říšePolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSealandSeverní KyprSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSrbskoSRDVatikánSvobodné město HamburkŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieCajzlistánČečenskoČínaIndieÍránIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKatarKazachstánKLDRKurvajtLibanonMíránMongolskoOnánOlympijští sportovci z RuskaRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTaiwanThajskoTibetTureckoTurkmenistánTydlistán

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieJihoafrická republikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaLibyeLSRNigérieMoravská Jihovýchodní AfrikaSomálskoSúdánTogo

AmerikaBrazílieGrónskoJamajkaKanadaKolumbieRepública Socialismo o Muerte de CúbaMexikoSpojené státy americkéUruguayVenezuela

AzuraBilírieKatowská federaceSolovijstersko

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánDámskoGighaHavajHněďKrakoziaKrálovství kněze JanaLiberlandNový ZélandPapu PapuPirátský státSadistánSeychellyTokelauUsámova říšeZeleň