Švýcarsko

Švýcarská konfederace Schweizerische Eidgenossenschaft Confédération suisse Confederazione Svizzera Confederaziun svizra Confœderatio Helvetica Švýcarské spříseženectví Švýcarské přísahové soudružství

národní zvíře, slon druhu Milka
státní zřízení:	konfederace (26 kantýn)
hlavní město:	Nádražní bufáč v Olten
jazyk:	němčina, francouzština, italština, rétorománština
náboženství:	katolické, evandělické

prezident:	každý rok jiný
král:	Roger Federer
hymna:	Schweizerpsalm
měna:	Švýcarský frank
národní jídlo:	Ementál ze sloního mléka

Strojírenství[editovat | editovat zdroj]

Vyspělé švýcarské strojírenství je založeno především na výrobě univerzálních švýcarských nožů. Používá je nejenom švýcarská armáda, ale i civilisté. Mezi výsuvné inovace letošního léta patří:

USB flash disk 64 GB s MP3 přehrávačem
laserové ukazovátko
LED světlo
operační skalpel

Podrobnější údaje naleznete v článku Švýcarský nůž.

Známým vývozním artiklem jsou i švýcarské hodinky, které se téměř vyrovnají sovětským hodinkám značky Raketa.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Švýcarské hory jsou jako stvořené pro specifický extenzivní druh hospodaření. Švýcarským vědcům se podařilo vykřížit mimořádný druh slona, fialového strakáče Milka. Jsou to potomci Hanibalových slonů, kteří překročili Alpy. Slonice pasoucí se na květnatých alpských lukách dávají až 250 litrů mléka denně. Z mléka se pak vyrábí vyhlášené sýry. Jediným problémem je jejich častá děravost.

Švýcaři se ke svým národním symbolům hrdě hlásí

Historie[editovat | editovat zdroj]

Alpy byly odedávna obydleny drsným keltským kmenem Helvétů. Živili se pastevectvím dobytka (například prasoovcí a prasokoz, ovšem zajíce sovětského tehdy ještě neznali) a přepadáváním pocestných, ale moc jim to nevynášelo. První setkání s vyspělou civilizací zažili při Hanibalovu přechodu přes Alpy. Díky slonům, které zde Hanibal zanechal, mohli pozvednout úroveň svého pastevectví, navzdory tomu, že se nezdařily pokusy o jejich zkřížení s prasopsy.

Rostoucí bohatství Helvétů přilákalo všelijaké dobyvatele a uchvatitele. Zatímco Římanům se neubránili, o tisíc let později byly snahy Habsburků ovládnout Švýcarsko marné. Švýcarský geroj Vilém Hotel totiž šípem sestřelil jablko, které Rudolf Habsburský hodil po jeho synovi. Díky tomu byla zemská gravitace objevena až o několik set let později a Švýcaři tak mohli nadále pobíhat po horách, aniž by jim hrozilo zřícení.

Švýcarští vojáci se v té době stali nejnebezpečnějšími v Evropě. Bojovali proti Čechům, papežům a Turkům, kde bylo zrovna potřeba. Při jedné ze svých trestných výprav na východ došlo k pokusu o anexi Slovenska (o čemž vypovídá i návrh na nový státní znak), sestrojili nebezpečnou zbraň - halapartnu, též zvanou partyzána. Když halapartna zastarala, prohlásili se za neutrální stát.

Návrh státního znaku Slovenska po anexi švýcarskými halapartnisty

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ke Švýcarsku také patří římská kolonie zvaná Vatikán, kterou za použití halaparten obsadili švýcarští gardisté a dosud nikdo nebyl schopen je z Vatikánu vyhnat, což svědčí o neuvěřitelné účinnosti dnes již laserových verzí těchto tradičních zbraní.

Další švýcarskou kolonií je od 19. století Českosaské Švýcarsko. K čemu je Švýcarům užitečná, to nikdo nezjistil.

Bankovnictví[editovat | editovat zdroj]

Země je také jednou z největších světových nalezišť tzv. židovského zlata, které si zde uložili váleční zločinci a pak na ně zapomněli.

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Organizace

Skupina armád Sever (Heeresgruppe Nord) - u hranic s Německem
Skupina armád Jih (Gruppo d'armate sud) - u hranic s Itálií
Skupina armád Západ (Groupe d'Armées de l'Ouest) - u hranic s Francií
Skupina armád Východ (Heeresgruppe Ost) - u hranic s Rakouskem a Lichtenštejnskem
Švýcarská flotila (Schweizer Flotte)
Švýcarské letectvo (Schweizer Luftwaffe)

Akce švýcarské armády: