Hedvábná stezka
„E55 byt šecka specialit, tam se protáfá celá šecká nárot.“
Hedvábná stezka je karavanní cesta spojující Moravstán s Práglem (často také označována jako Hopsa Straße nebo Rozjebahn) . Vychází z Brna-Pisoárek (podle některých údajů z Řiťovic) a končí v Praze na Pankráci Mostem Klementa Gottwalda, z něhož ročně skočí 20-30 Moravanů hrůzou ze spatření stověžaté Prahy.
Hedvábnou stezku dnes mnozí nazývají dálnice D1. Tři sestry (a po nich mnozí další) jí nazývají také Highway číslo jedna Během budování se pravděpodobně stavitelé nepohodli s někým z Jihlavy, protože stezka se městu v několikakilometrové vzdálenosti vyhýbá. Stejně tak se vyhýbá Novému Veselí.
V blízkosti Prahy se vyhýbá Benešovu, Měcholupům, Hostivaři i Strašnicím, skrz které také procházel dálkový obchod.
Stezka byla sice několikrát rekonstruována, avšak stále se v některých úsecích objevují části, které pocházejí z doby kamenné. Zajímavostí je, že kdykoli člověk touto stezkou cestuje, narazí aspoň na jedno místo, které se právě opravuje, ale přitom se stále nedaří opravit ji celou.
Lepší úseky pocházejí z doby Římské říše, o čemž vypovídá až 26 m šířky, tj. standardní šířka starořímských dálnic. Ovšem superstrategie rozvoje dálnic počítá spíše se zúžením na 23 m.[1]
Během dlouhého cestování se člověk může zastavit v motorestech, což je něco jako oázy na Sahaře, kde je možné zakoupit mapy neprobádaných oblastí, předražené sušenky a mizernou kávu.
V dnešní době je stezka využívána hlavně pro přepravu obrněných transportérů a bojových šalin a tanků. I přes to, že tyto stroje jsou postaveny tak, aby dokázaly jet těžkým terénem, trvá cesta z Prahy do Brna několik dní.
Nové význačné úseky[editovat | editovat zdroj]
Dokonce i nejnovější úseky se opravují již v předstihu, ještě než se na nich rozvine provoz. Podařilo se také vypátrat, proč byl zbudován na D1 u Klimkovic tunel. Byla to zřejmě inspirace z dob Rakousko-Uherska, kdy byly budovány tunely na železnici, aby přilákaly pozornost panovníka. Byl proveden průzkum, proč se vlastně po novém úseku mezi Klimkovicemi a Bohumínem jezdí. Výsledek není vůbec překvapující. Došlo se k závěru, že 99% řidičů tam vjelo proto, aby se mohli pokochat tunelem. Zbylé 1% tam vjelo omylem a beztak se muselo vrátit, neboť dál dálnice nevede. Z toho vyplývá, že tunel byl i tentokrát zbudován, stejně jako za dob Rakouska-Uherska, pro potěšení současného panovníka.
Novodobé plány výstavby[editovat | editovat zdroj]
Pramen: "Dálnice v Československu", 1970
Časový postup výstavby dálniční sítě (v knize zakresleno v mapce ČSSR)
|
|
|
Po D1 žabotlamem[editovat | editovat zdroj]
Aby se každý Pražák dostal do Brna, vymyslel primátor Pavel Bém spolu s Českými drahami geniální plán. Podél D1 postaví hedvábné koleje, po kterých se budou vlaky prohánět rychlostí 300 kilometrů za hodinu (místo dosavadních pěti). Pražáci tak do Brna přijedou za hodinu. Odpadnou bouračky nebo válení se v blátě. Hliník z Humpolce do Prahy dorazí za pouhé půl hodiny. Brňáci však ostře nesouhlasí. Podle nich se prudce zvýší pouliční rvačky s Pražáky a nádraží se jim odstěhuje.
Projdi[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Dálnice D1 blízké budoucnosti
