Benešov
Více v pojednání Rakousko-uherský kosmický program.
„Pro jižní směr na Benešov je podobná předpověď jako pro směr západní s tím rozdílem, že na jihu kolonizace již probíhá na základě chatové a chalupářské výstavby. Říčany během patnácti let budou pohlceny velkou Prahou. Také zde hranice nedojdou až k Benešovu, protože dálnice bude odvádět pozornost trochu jinam.“- Petr Messany
Benešov (též Dekretov, irsky jako Ioád Cinniúint) je irská kolonie pouhých 30 km jihovýchodně od Cajzlogradu. V historických materiálech je někdy též uváděn jako Povidlov a jeho obyvatelstvo zváno Povidláci[1][2]. Toto označení ovšem ani tolik nesouvisí se zdejší tradiční oblibou požírání koláčů natřených touto hmotou, ale se slovním základem "vidlák" a jeho vývojovým mezistupněm "po-vidlákem", vzdáleným evolučním předstupněm člověka Homo sapiens. Další teorie tvrdí, že přezděz dostala osada díky svému pivu, které se tradičně vařilo z puškvorce, bramborové natě a zejména povidel.
Středověká zemědělská usedlost Vlašimský dvůr byla roku 1946 přejmenována na počest prezidenta-odsunovače Edvarda Beneše na Benešov. Okolo náměstí, která má imitovat historický ráz se rozprostírají panelová sídliště. Nejvýznamnější budovou ve městě je bývalé krematorium na vyvýšenině, v současnosti používané jako kulturní centrum KC Karlov, zvané též "na Bene", neboť právě Benešov byl pro daleké okolí jediným krematoriem. Naopak "pod Bene" se nedoporučuje navštěvovat, označuje totiž v těsné blízkosti dříve rozptylovou, dnes blicí loučku, vyhlášenou svým zápachem. Město je držitelem světového rekordu v poměru důchodců na obyvatele, neboť se řídí heslem, "V každé ulici dům s pečovatelskou službou". Ve městě jsou častými hosty cizokrajní turisté, kteří navštěvují Konopiště - nedalekou zříceninu mimozemské startovací rampy.
Jakožto moravstánská enkláva zachovalo si město svébytný jazyk zvaný benešovský hantec. Je charakterizován důsledným nahrazováním -ý za -ej (např. v pozdravu Dobrej den).
V Benešově taky žije banda debilů z 8.C
Benešov je historické město s milionovou měsíční návštěvností. A žije tu okolo 69milionu obyvatel na km²
Obchod[editovat | editovat zdroj]
Benešov (dříve Vlašimský dvůr) byl posledním karavan-serailem na obchodní cestě mezi Brnem a Prahou, po které putovali brněnští sunnitští kupci do Prahy, aby tam na Výtoni před Podskalskou celnicí směnili nejcennější plody své země, erteple (česky brambory), slivovici a králičí kožky, za jabloneckou bižuterii.
Vlašimský dvůr se tak postupně stal druhou největší moravistánskou enklávou v Čechách. Největší moravistánskou enklávou je ale Praha, protože tajným snem každého moravistánce je obdržet v Praze potvrzení o trvalém pobytu a získat tak možnost pobírat v Praze podporu v nezaměstnanosti. Pověsti o pohádkovém bohatství pražských nezaměstnaných dodnes přivádějí do Prahy celé zástupy moravistánských vesničanů, kteří pak v Praze vytvářejí voličskou základnu ČSSD.
V Benešově také jezdí autobusy.
Jídlo[editovat | editovat zdroj]
Mňam mňam je to fresh mám to rád ale škoda že tu není mekáč alspoň že to divní KFC tu je SADGE
