ČSSD

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Yin and Yang.svg

Tento článek na téma "ČSSD"

pojednává o opačném tématu než článek ODS.

„Jenom politicky stupidní člověk volí proti ČSSD“

- Jiří Paroubek

„Jako prezident České republiky si přeji vítězství ČSSD ve volbách, ale já budu stejně volit ZEMANOVCE.“

- Miloš Zeman

„Socané mívají obě ruce levé“

- Pat a Mat


Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem ČSFD.

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo ČSSD na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png
Jakékoliv heslo na téma ČSSD byste na české Wikipedii hledali marně.
Nehopsající Wikipedie.png

(KS)ČSSD neboli Česká Strana Sexuálních Deviantů, dříve Sociální demence (SOCDEM), je politickou stranou šibalů, kterou si založil bavič a lidový filosof Miloš Zeman. Původní název strany zněl Čuňácká sebranka sosanských demagogů ale poté, co Miloš Zeman pronesl jeden ze svých nesčetných bonmotů, který pravil, že "komunisté jsou zdivočelí socialisté", byla strana přejmenována. Marmeládovo-Koblihový Index strany je 4:1 (2017).

Poslední události naznačili, že ČSSD prošla stejnou „čistkou“ jako v minulosti ODS – staronové tváře vpřed, kmotři dozadu a všichni o další krok vlevo. Ze strany demagogů (Chovanec, Sobotka) se tudíž vykuklila strana sebevrahů (Hamáček, Zimomrtvola).[1]


Historie a obecné informace[edit | edit source]

Soubor:Strategie ČSSD

Unikátní video o strategii ČSSD

Soubor:Hymna ČSSD

Hymna ČSSD

V sídle ČSSD, v temném Lihovém domě, se nachází nesčetně rituálních voodoo objektů a oltářů zasvěcených černé magii s jejichž pomocí se členové ČSSD snaží zničit nenáviděnou ODS.

Není pravda, jak se často uvádí, že podmínkou pro přijetí do ČSSD je prokázané členství v komunistické straně, vědomá spolupráce s komunistickou tajnou policií nebo alespoň placená funkce v komunistickém Revolučním odborovém hnutí (ROH), tato podmínka platí pouze pro zájemce o volitelná místa na kandidátce ČSSD do parlamentu České republiky. Každopádně zmíněný Zemanův bonmot rozpoutal mezi jeho exkomunistickými příznivci přímo frenetickou bouři nadšení. Na drobný pravopisný lapsus upozornil do té doby neznámy socialista Vladimír Špidla teprve sedm měsíců po zaregistrování ČSSD na Ministerstvu vnitra ČR.

Na Ústředním výboru strany nevěnovali soudruzi Špidlově námitce příliš pozornosti a tak uplynulo dalších devět měsíců, než se tímto technickým problémem začali zabývat. Protože nebylo úplně jasné, na co si to do té doby prakticky neznámý Špidla stěžuje, byl též přizván k jednání v Bohumíně a aby zbytečně neotravoval, byl pověřen zápisem a kontrolou zápisu (tzv. kumulace funkcí je v ČSSD jednou ze základních zásad politické práce).

Úvodní slovo při projednávání gramatické chyby v názvu strany měl Vladimír Špidla (Miloš Zeman kouřil v bufetu a popíjel becherovku a nikoho nenapadlo, že by mohl být právě tam). Podstatu problému dokázal Špidla vyvětlit členům ÚV poměrně snadno, jeho autorita středoškolského učitele dějepisu byla nezpochybnitelná. Všichni přítomní s výjimkou Špidly se shodli na tom, že jediným žádoucím řešením je svolání mimořádného slučovacího sjezdu a spojení obnovené ČSSD s Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM).

Problém se zdál být vyřešen, ale o slovo se opět přihlásil prudič Špidla. Nastínil alternativní pohled na první slučovací sjezd, který podle něj znamenal likvidaci české sociální demokracie. Hovořil pak ještě asi pět minut, než byl vypískán a bylo mu pro zbytek jednání odebráno slovo.

Nezanedbatelná část soudruhů z ÚV ČSSD ze Špidlova proslovu pochopila, že okamžité sloučení s komunisty by nemuselo dobře působit na voliče. Rozhodli se proto v tajném usnesení, že sloučení s komunisty bude odloženo až na rok 2010.

Pravopisná chyba v názvu strany byla vyřešena tak, že zkratka ČSSD se má prozatím interpretovat jako Česká strana sociálně demokratická. To sice koliduje s jiným starším výkladem Československá sociální demokracie, což je ovšem nepodstatný detail, protože ČSSD vznikla a zanikla již mnohokrát a u sociálních demokratů už nikoho nic nepřekvapí.

Mstivý intelektuál Špidla, kterého odebrání slova nesmírně urazilo, ale lstivě pozměnil zápis, který si následně sám zkontroloval a původní jasně formulovaný plán na sloučení ČSSD s KSČM přepsal do podoby, která je dnes známa jako tzv. bohumínské usnesení, které sociálním demokratům bránilo v otevřené spolupráci s komunisty.

Po odhalení pravého viníka bohumínského usnesení byl Vladimíru Špidlovi uložen stranický trest, byl mu zapovězen pobyt v prosperující České republice a byl vykázán do Belgického Bruselu (v nuceném exilu Špidla sepisuje básnickou sbírku Bruselské elegie).

Několik let pak sociální demokracie musela čekat na odvážného vůdce, který by neblahé schisma bohumínského usnesení napravil. Tím vysněným a dlouho očekávaným Kormidelníkem se ukázal být Jiří Paroubek, který opět spojil komunisty a sociální demokraty v jednu jedinou stranu, která ovšem prozatím zvolila marketingovou strategii založenou na předstírání, že jde o dva různé a konkurenční politické subjekty.

Trochu logiky nikoho nezabije[edit | edit source]

Uvažme výroky:

  • Chudí a ne moc inteligentní lidé volí ČSSD.
  • ČSSD si přeje mít co nejvíce voličů.

Z toho musí nutně vyplývat, že:

  • ČSSD si přeje, aby co nejvíce lidí bylo chudých.
  • Hodně lidí (ne)má rádo ČSSD.

Teoretické základy ekonomické politiky ČSSD[edit | edit source]

ČSSD vychází z nejlepších revolučních tradic marxismu-leninismu, marxovy ekonomické postuláty jsou pochopitelně i základem všech ekonomických úvah ČSSD. Marxistickou socialistickou ekonomii bravurně zvládnul, prosadil v praxi a dále rozpracoval ekonomický genius ČSSD Bohuslav Sobotka. Obecnou teorii ekonomiky socialistického státu obohatil Sobotka o speciální teorii podhodnoty.

Teorie podhodnoty stručně řečeno říká, že dluhy jsou základem sociálních jistot a prosperity a že dluhy se ne vždy musí platit a pokud k tomu nakonec přeci jen dojde, pak je stejně musí zplatit někdo jiný (v případě jakýchkoli potíží navíc stačí vždy natisknout nové peníze).

Jako praktický důkaz platnosti své ekonomické teorie uvádí Slávek (tak mu ve straně soudruzi důvěrně říkají) příklad Argentiny. Argentina vyhlásila státní bankrot, později vydala nové dluhopisy, které měly zhruba poloviční cenu. Naprostá většina věřitelů raději přijala znehodnocené dluhopisy, než by riskovali, že přijdou úplně o všechno.

Svoji převratnou ekonomickou teorii Sobotka jako ministr financí úspěšně naordinoval České ekonomice. Aby státní dluh dosáhl potřebné nadkritické hodnoty, po které následuje bankrot a všeobecný blahobyt, je nezbytné zajistit ještě jedno socalistické funkční období. Tímto stranickým úkolem byl pověřen soudruh Jiří Paroubek (úspěšný a v kolektivu oblibený absolvent VŠE v Praze, který si kdysi v socialistickém podniku Restaurací a jídelen (RaJ) vysloužil roztomilou přezdívku Šuplík).

Volební program ČSSD[edit | edit source]

Naslibovat všem všechno!
Tento základní princip socialistické volební kampaně zajišťuje ČSSD většinu jejich hlasů voličů s IQ okolo pokojové teploty.
Půjčíme si na všechno, o co si řeknete!
Toto volební heslo tradičně zajišťuje volební vítězství ČSSD na Moravě a mezi moravistánci usazenými v Praze a v Benešově.
Dluhy se nemusí platit!
Autory této revoluční ideje je intelektuální think-tank Paroubek-Sobotka.
Pokud je nakonec nutno dluhy přeci jen zaplatit, zaplatí je někdo jiný!
Stručné shrnutí teorie podhodnoty Bohuslava Sobotky.
Druhý pokus patří ČSSD!
Návrh dodatku ústavy Republiky Česko, jehož autorem je Jiří Paroubek, za KSČM přislíbil podporu změně ústavu Vojtěch Filip.

Současná situace[edit | edit source]

Ve volbách v roce 2010 se snažila prorazit heslem „obyčejní lidé“. Pod tímto termínem si představuje člověka, který je závislý na dotacích států. Odmítá přijmout fakt, že obyčejným člověkem může být i podnikatel. Ten je pro ni člověkem neobyčejným, protože je to potenciální vykořisťovatel obyčejných lidí. I přesto, že tímto termínem podporovala (v nesouladu s ústavou ČR) třídní boj, ve skutečnosti za to doteď nebyl nikdo potrestán. Ba naopak, česká společnost v současné chvíli považuje ČSSD za „menší zlo“. Ve volbách získala nejvíce hlasů ze všech politických stran, ale neobyčejných lidí přišlo přece jen více než lidí obyčejných. ČSSD získala pouze 56 mandátů z 200. To ji ale neodradilo od toho, aby podala ústavní stížnost na prezidenta ČR, který pověřil Petra Nečase sestavením pravicové vlády, jelikož měla největší koaliční potenciál. ČSSD se zdálo, že 118 pravicových poslanců je méně, než 56 poslanců za ČSSD. S touto stížností ale neuspěla, proto se rozhodla jít radikálnější a moudřejší cestou. Prostřednictvím kamarádů z odborů zorganizovala ČSSD několik demonstrací a stávek proti vládě a levicová média neustále selektivně informují pouze o bodech vládních návrhů, které mohou co nejvíce rozvířit vztahy. To je chytrá taktika. V současnosti by totiž ČSSD vyhrála volby ve všech krajích, protože obyčejní lidé stále nevymřeli.

Čestní členové ČSSD[edit | edit source]

Zrádce Melčák čestný člen patrně není.

Podívejte se také na[edit | edit source]

Zdroje[edit | edit source]

Czech flag 2.PNG Politické strany České republiky Czech flag 2.PNG

Ach anoČSSDČSSSDČeská alkoholicko revoluční stranaDělnická stranaHipíci za zelené jistotyKoruna ČeskáKSČMLev21MDU-ČSLNE 2011Novojičtí černoprdelníciODSPirátiPSSDSPDSPOZKSTANSMER-ČSSDStrana svobodných občanůTOP 09Úsvit – Národní KoaliceStrana zelených
zaniklé: Mumie svobodyNárodní stranaVěci veřejné

Srpakladivo.gif
BOLŠEVICI, KOMOUŠI A SOCANI
Kupředu, levá!

Agrární program bolševiků | Bolševikum | Vasil Biľak | ČSSD | Dělnická strana | EU | Jiří Dienstbier mladší | Alexander Dubček | Jan Fischer | Adolf Hitler | Hrdá propaganda ČSSR | Gustáv Husák | Milan Chovanec | Milouš Jakeš | Zdeněk Jičínský | Klement Gottwald | Stanislav Křeček | KSČM | Komanči | Komouš | KSF | Krakonoš | ČSAF | Lenin | Lihový dům | Standa Lokotka | Mao | MO KSČ ve Vševilech | Miloš Zeman | Moskva | Major Milda | NDR | Tonny Newotney | Roman Onderka | Partajman | David Rath | Bohuslav Sobotka | Semely | Socan | Sovětský svaz | Josip Stalin aneb o původu komunismu | Stalin (nekrolog) | SMER-ČSSD | Gejza Šlapka | Zdeněk Škromach | Vladimír Špidla | Jaromír Štětina | Velkolepý bolševik | Lubomír Zaorálek | Antonín Zápotocký | República Socialismo o Muerte de Cúba | Lien Ťien-šeng‎ | Barack Obama | Evropská unie | Satan | Aštar Zeman | Brusel