Václavské náměstí
„Na václavskym václaváku je moc člověků...“
„Kdyby se radši sebraly (ta různá ekologická hnutí) a šly a vyčistlily ten potok, například. Ale oni se budou akorát tak procházet po Václaváku a říkat "udělejte". Jo, a tohleto taky třeba, že jo...“
Václavák (hovorově zvané také Václavské náměstí) je pražské atletické a kinologické cvičiště používané spíše jako náměstí. Ve skutečnosti to ověšem není náměstí v pravém slova smyslu. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký chrchel, který vyplyvl Aštar Šeran při návšťěvě Národního muzea. Václavák byl svědkem mnoha významných prehistorických událostí (např. vznik života). Václavák původně sloužil jako bazar ojetých koní. Nynější název (nejprve v podobě Wenzelsplatz) byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Rossem Hedvíčekem. 1848 se na Wenzelsplatzu konaly tři slavnostní mše a fotbalový turnaj v kopané.
Socha sv. Václava[editovat | editovat zdroj]
Myslbekova jezdecká socha sv. Václava byla umístěna před budovu Národního muzea. Sv. Václav je ve společnosti dalších českých svatých patronů: Svatá Ludmila, Svatá Anežka Česká, Svatý Prokop a svatý Vojtěch. Ovšem je velmi známo, že Jirka Paroubek podal návrh na přestavbu sochy sv. Václava na sochu Milouše Jakeše. Ten by podle něj měl být ztvárněný s lukem v ruce a se třemi hlavami.
Náměstí včera a dnes[editovat | editovat zdroj]
K 13. prosinci roku 1980 byl ukončen tramvajový provoz v podélném směru. Náměstí se tak velmi změnilo - místo tramvají je nyní středový pás zaplněn květinami, keři, nedopalky cigaret, papírky od tatranek, tatrankami, střepy, mrtvolami, spícími bezdomovci a hlavně charakteristickými šestibokými betonovovými květináči. Tato úprava je podle jejího návrháře nazývána Štrougalovy sady. V 80. letech minulého století se Václavák stal svědkem mnohých vystoupení proti komunistickému režimu. Masové hody se konaly téměř pravidelně v srpnu při výročí narozenin Jakeše. Pozoruhodná je ovšem událost listopadu 1989, při kterém se na Václavském náměstí opakovaně konaly hody více než 100 000 lidí. Nejprve vše probíhalo hladce, ale nakonec se pravděpodobně jídlem znechucený dav rozbouřil a vystoupil proti vládě. Dnes je Václavák skládkou hlavního města. Nacházejí se zde hodinové hotely, kanceláře zahraničních i domácích mafiánů, drahé obchody, falešné směnárny, obchody s béčkovými suvenýry a občerstvení, rychlé tak, že by v zimě i Yetti zmrznul. Další stranou dnešního Václaváku je prostituce a prodej drog.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na Václavském náměstí jsou dvě velmi bezvýznamné přestupní stanice pražského metra. Na horním konci je to Muzeum, kde se kříží linka A s linkou C, což jednu většinu turistů stejně nezajímá a ta druhá to stejně nepochopí. Na dolním konci náměstí je to Můstek, o kterém si většina turistů myslí, že je poblíž Karlova mostu. Zde se kříží linka B s linkou A, což je i pro pražáka nepodstatné. Šaliny přímo z náměstí zmizely v roce 1980, nejbližší stanice jsou v bezprostřední blízkosti v ulicích Jindřišská a Vodičkova. Dnes se objevují hlasy, které navrhují, aby se tramvajová doprava na náměstí vrátila. A to by uvítalo opravdu mnoho lidí, protože pražské metro opravdu za nic nestojí.
Václavské náměstí je otevřené i pro automobilovou dopravu. Na horním konci náměstí, přímo pod rampou Národního muzea vede problematická několika proudová magistrála – hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení. Magistrála se nachází ve stavu téměř permanentní dopravní zácpy.
Václavák v cizích jazicích[editovat | editovat zdroj]
- bosensky: Vaclavska plača
- chorvatsky: Vaclavačka plača
- německy: Wenzelsplatz
- skotsky: Wenceslas Square
- esperanto: Venceslaa Placo
- španělsky: Plaza de Wenceslao
- francky: Place Venceslas
- taliánsky: Piazza San Venceslao (Praga)
- pšonsky: Plac Wacława
- moravsky: Venošplac nebo Glavny-cajzlo-plac
- bašmacky: Vassekplácka
- pražsky: Vekslplac
- rumunsky: Piaţa Vaşcului
- nizozemsky: Wenceslasplein
- svahilsky: Tembo yake mraba sana