1848

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
V dnešní době si nikdo nedokáže představit, že by v zájmu revoluce byl nárůst papírování

Je zvláštní, že roky končící dvojčíslím 48 se vyznačují nějakým významným konfliktem (1648, 1748, 1848, 1948, 2048 …). V tehdejší společnosti se rozrůstala vrstva lidí, kteří věděli moc dobře, co by měli panovníci a jejich šlechta dělat. To vyvrcholilo v roce 1848 (hned po prvočíselném roce) v řadu revolučních hnutí s cílem krafat panovníkům do vlády a řádně si na tom namastit kapsy.

Pražské petiční hnutí[edit | edit source]

11. března v Praze se sešli lidoví myslitelé v restauraci Svatovítských lázní. Schůze byla naplánována na šest hodin ráno, ale nikomu to zřejmě nestálo za to, takže se tam scházeli jako švábi na pivo. Protože jich bylo tolik a tolik si o sobě mysleli, tak se dokázali shodnout akorát na tom, že pošlou císaři Ferdinandovi I. dopis, který podepíšou a budou mu říkat petiční listina. Tento dopis dorazil do Vídně a tam naplnil svojí toaletní funkci. Císař jim na to odepsal slohové cvičení, aby jim nebylo tak smutno, čímž nechtěně docílil, že si myslitelé v Praze o sobě mysleli ještě více.

Počátky revoluce[edit | edit source]

Ve Vídni to měli k císaři blízko, a tak nebylo od věci rozpoutat demonstraci. Stalo se tak 13. března 1848. Císař Ferdinand I. neměl moc možností, a tak mu nezbývalo nic jiného než naslibovat ústavu a další úpravy v zákonech. Zřejmě se jednalo o úpravy, které už chtěl sám císař provést, jenom k tomu zatím neměl čas, nebo podporu. Také odvolal kancléře Metternicha, asi se už nehodil. Císař a jím povolaná šlechta zamakali na ústavě a koncem dubna ji měli hotovou. Císař se mylně domníval, že když bude ústava, tak dají revolucionáři pokoj. Potíž byla v tom, že do ústavy chtěl krafat kde kdo, a tak byl vymyšlen termín vnucená (oktrojovaná) ústava, aby bylo proti čemu bojovat. V květnu téhož roku rozpoutali další demonstraci, čímž si vynutili zrušení ústavy, takže byli vlastně tam, kde byli před tím (až na toho Metternicha). Císař raději odjel někam daleko, aby nemusel každý den odpovídat na dotazy ohledně přípravy nové (v pořadí druhé) ústavy.

Pražské červnové povstání[edit | edit source]

V červnu 1848 se konal v Praze všeslovanský sjezd. Organizace byla bídná, takže dělali takový nepořádek, že je musel 12. června generál Windischgrätz trochu (bombardováním) zklidnit. To je pochopitelné, když je mohl obvinit z toho, že mu zastřelili manželku (že prý omylem). Aby se podobné nehody neopakovaly, tak jim to všeslovanské mecheche rozpustil a zatrhnul jim i další případné sjezdy.

Vyvrcholení revoluce[edit | edit source]

Koncem července se sešel říšský sněm, na kterém měla být vypracována nová ústava, tentokrát to trvalo trochu déle, protože přece jenom bylo dovoleno krafalům do toho zasahovat, aby nová ústava se nemohla označovat slovem vnucená. Schválili zákon, který umožňoval se za jistou peněžní částku zbavit roboty, protože nějaké ty peníze ve státní pokladně se vždycky hodily. Mělo to ale jeden háček, tak nějak úplně zapomněli na Maďary. A to se projevilo v říjnu, těsně po té, co se císař vrátil do Vídně, přišli tam Maďaři a začali si další mazanici. Již ovdovělý generál Windischgrätz výzvu přijal a šel je tam uklidnit, snad aby se mohl vyznamenat a dostat za to peněžitou odměnu. Císař zase uprchl, tentokrát do Olomouce, a říšský sněm byl přestěhován do Kroměříže. Tím se docílilo, že císař nemusel ty výplody poslouchat.

V prosinci už z toho celého byl císař Ferdinand I. celý jurodivý, a tak předal žezlo svému synovi Františkovi Josefovi I.. Franta Procházka nechal tajně vypracovat svojí ústavu, aby zavřel klapačky těm krafalům v Kroměříži. Když už v březnu 1849 hrozilo, že by se v Kroměříži shodli na nějaké ústavě, tak je za pomoci vojska rozpustil a byli smutní. Sice ani Frantova tajně vypracovaná ústava nevstoupila v platnost, ale to se vyřešilo v následujících letech dalšími ústavami.

Poučení[edit | edit source]

  • Kdo to nedělá, ten ví nejlíp, co by se mělo.
  • Snadněji se řekne než udělá.
Vlajka Československa.svg Války, bitvy, revoluce, povstání, puče a rvačky týkající se Česka edit 

Pravěk: Studená válka
Středověk: Nultá světová válkaDívčí válkaHusitské válkyBlitva u Sudoměře
Raný novověk: Defenestrace (1618)Bitva na Bílé hoře (1620)Bitva u Vídně (1683)Malá Desenská válka (1691)
Světové války: Revoluce 1848První světová válkaVálka s čolky (1939)Druhá světová válkaPrvní Desenská válka (1945)
Studená válka: Druhá Desenská válkaVálka volů (1987)Sametová revoluce
Devadesátá léta: Studená občanská válka
Nultá léta: Česká válka za nezávislostMoravská válka za nezávislostMimoňská občanská válkaKopřanská krizeSedmidenní válka s Rakouskem (2008)Šumavské povstání
Desátá léta: Česká válka za nezávislostMoravská válka za nezávislostChilsko-česká válka (2011) • Česko-norská válka (2016)Střetnutí u Tábora (2016)Sousedský puč (2016)Milovická revoluce (2017)Valašské povstáníPovstání chemikářů (2018)
Dvacátá léta: Česká válka za nezávislostŘeporyjská válka (2020)Covidová válka (2021)Válka mezi Babišovými příznivci a odpůrci (2022)Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Třicátá léta Strážsko-libereckokrajská válka Čtyřicátá léta První Skalicko-Borská válka Později Dvacetidenní válkaInvaze do ZdislavySkalický puč a následná občanská válka

Časová osa
Tik-Ťak-Tik-Ťak Věky: Pravěk - Starověk - Středověk - Novověk
Období: Za Krista - Prsomyslovci - Lucemburkové

1. světová válka - 2. světová válka

Století: 17. století - 18. století - 19. století - 20. století - 21. století - 22. století

48. století

Roky: 1848 - 1997 - 1998 - 1999

2001 - 2002 - 2003 - 2004 - 2005 - 2006 - 2007 - 2008 - 2009 - 2010
2011 - 2012 - 2013 - 2014 - 2015 - 2016 - 2017 - 2018 - 2019 - 2020
2021 - 2022 - 2023 - 2024

Významná data: 21.12.2012