Defenestrace
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Oknitida. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Defenestrace je oblíbená kratochvíle obyvatel Práglu, která se vyvinula z raných pokusů o založení Českých aerolinií a přesvědčení, že lidé mohou létat, pokud začnou dostatečně vysoko.
Demoverze[editovat | editovat zdroj]
Zcela první defenestrace se konala 30. července 1419, což bylo velmi nevhodně zvolené datum, neboť se nejedná o prvočíslo. Letectví v té době bylo velmi nepopulární a tak obyčejní Pražané zcela demokraticky vybrali vzduchoplavce sami. Naznali, že urození konšelé, kteří měli výhrady vůči Husitům mají všechny předpoklady k tak odvážnému činu a pod vedením Jana Želivského podnikli hromadnou výpravu na Novoměstskou radnici, aby tuto radostnou událost vedení obce oznámili. Nadšení konšelé, mocně povzbuzováni bodnými zbraněmi posléze provedli pionýrský seskok bez padáku. Celé akci podle očitých svědectví přihlížel i slavný konstruktér obrněných žebřiňáků Jan Žižka z Trocnova. Bohužel, úmrtnost byla velmi vysoká, jak to v ranných fázích velkých lidských objevů bývá. Protože lékařská péče byla v té době též v plenkách, byli přeživší preventivně ubiti holemi, aby se ušetřilo za drahé léky a pobyt ve špitálu. Nedostatek léčiv vedl poté k Husitským válkám.
Druhý pokus se uskutečnil 24. září 1483, což už je sice prvočíslo a mnohem lépe zapamatovatelné datum, ale výsledek byl opět tristní. Levicová ideologie humanismu v té době zažívala svůj rozkvět a tak byli všichni účastníci zkušebního letu preventivně zbaveni břímě existence předem. Kromě purkmistra, který byl raněn na noze a smrt předstíral. Řízení letového provozu předpokládalo, že je bezpečné jej z okna vyhodit a když tak učinili, k jejich překvapení purkmistr vstal a vzal roha. Oproti původním kalkulacím ztrát na životě se tedy jedná o prvního parašutistu, který let přežil. Purkmistr se ovšem z vrozené skromnosti stáhl do ústraní, prchl do lesů, kde se živil bobulemi, kořínky a mechem a předstíral šílenství, aby se vyhnul novinářským hyenám a nemusel pózovat otravným paparazzi.
Naostro[editovat | editovat zdroj]
Za tu opravdovou defenestraci je požadován až první ostrá letecká akce. Poté, co došlo k založení Českých aerolinek a v plném souladu s českou tradicí se rozběhlo jejich rozkrádání a tunelování, rozhodla se pražská populace uctít jejich založení opakováním zkušebního letu Ing. Kašpara. Narozdíl od tohoto průkopníka letectví, který nejprve letěl v Koněpůlkách a až poté nad hypodromem v Chuchli, rozlícený dav nečekal na Vánoční shon a začal rovnou na Staroměstské radnici.
23. května 1618 byli všichni tři paragáni připraveni ke svému heroickému výkonu. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic i sekretář Filip Fabricius se nedali dvakrát pobízet a sami se po hlavě vrhli do připravené kopky hnoje pod okny. A to zcela bez nákoleníků, loketních chráničů, rukavic a helem. Pravda, určitou motivací jim byly facky a různé ostré a pichlavé nástroje, které měla veřejná obec s sebou, ale hlavní díl na úspěchu mise měla Panna Marie. Tu totiž odvážní skokani před výkonem vyzývali ku pomoci a ona je vyslyšela a dopřála jim měkkého a teplého přistání. Jedná se tak o potvrzení náboženského dogmatu, že tuhle Máňa fakt může pomoci každému.
Uvedení hrdinové poté pláchli pod sukni paní Polyxeny, sestřenice Xeny domovnice, do Lobkovického paláce, kde si lízali rány a ukrývali se před popularitou. Tradičně nepříliš inteligentní pražský dav poté na tři hrdiny posměšně pokřikoval, "že si budou ještě dlouho ústa od močky vyplachovati", což je středověká obdoba novodobé nadávky "Vy plantážníci!".
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
Krajovou variantou z oblasti Záběhlicka je tzv. "defenestarce", při níž jsou z oken vyhazovány pouze osoby starší 65 let. Ty už toho moc nezaběhnou a kazí tak obci dobré jméno.
Historický přínos[editovat | editovat zdroj]
Z čistě filosofického hlediska se jedná o nesmírně důležitou událost. Prokázala totiž, že společná vůle obyčejných lidí dokáže dostatečně motivovat elitu k pionýrské činnosti v neprobádaných vodách. Z pohledu leteckého konstruktérství se prokázalo, že lidé přecijen potřebují horkovzdušný balón nebo nějakého ocelového ptáka, aby se mohli pohybovat vzduchem. Samozřejmě kromě tibetských mnichů, kteří ovládají levitaci, teleportaci, telekinezi a televizi. Kdyby události přihlížel sir Isaac Newton, měl by hotovo a nemusel by si nechat padat na hlavu jablko a pořizovat si tak nezvhledný hematom na čele, našel by si děvče a trávil by život posloucháním výčitek manželky a řevu děcek a nemusel by být zavřený v laboratoři a tam něco zkoumat.
Pražská defenestrace je definitivním potvrzením známých rčení, že konšel nepadá daleko od radnice a je lepší držkou v hnoji rýt, než nad sebou metr hlíny mít.
