Les

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zástup uhlovodíkových stalagnátů tvořících les. Uprostřed cesta (vyznačena rezavou barvou) pro městskou hromadnou dopravu, bicykly a jiná přibližovadla.

„Chraň les - již zítra můžeš být partyzán!“

- motto lesařů

„Co tu řvete jak na lesy?“

- Matka k dětem

Les, německy Wald, anglicky Forrest Gump, je oblast více či méně souvisle porostlá uhlovodíkovými stalagnáty, dále jen stromy, které obvykle produkují kyslík.

Etymologie[edit | edit source]

Původ slova les je zahalen tajemstvím. S největší pravděpodobností je název odvozen ze slova "Ples", což je společenská událost, kde se ženy klátí na parketě, zatímco statní mužové stojí u baru, konzumují tekuté uhlovodíky a tiše ševelí. V lese je to totiž velmi podobné - majestátní stromy jen tak stojí a hledí si svého, zatímco křovím se prohánějí kanci, zající, čtyřkolky a sexuchtiví jedincové a proto se tomu říká mlází.

Lidé, kteří se o les starají se nazývají lesaři, podobně jako se lidé starající se o včely nazývají včelaři. V méně rozvinutých oblastech se můžete setkat s označením lesník podle vzoru valník, ale to je archaismus a navíc implikuje nicnedělání a proto jej nedoporučujeme ve společenské konzervaci používat. V opačném případě může dojít k poruše integrity vašeho chrupu, což je finančně nákladné a dentisté nerostou na stromech. Lesařování se vyučuje na vysokých lesařských školách, lidově hnojárnách.

Složení[edit | edit source]

Les se skládá převážně ze dřeva a to ve převážně ve svislé formě. Vyskytuje-li se dřevo v horizontální formě, jedná se o dřevo padlé, podobně jako padlá žena. Dřevo bývá tlusté a směrem nahoru a do stran se zužuje a je nakonci obaleno takovým tím zeleným, kterému se říká listy nebo jehličí, to podle toho, co je to za les. V lese najdeme též různé živočichy - kance, zajíce, jeleny, srnky, německé turisty a Karkulku, která si zkracuje cestu. Najdeme tam i mrtvočichy - mrtvého kance, mrtvého zajíce, mrtvého jelena, mrtvou srnku a houbaře s alzeheimerem, kterého předloni hasiči nenašli. V severských zemích je možné najít v lese i metalové kapely, které fotí přebaly nových desek. Jsou to ti s koženými bundami a mejkapem.

V lese se nachází také odpadky, které plní zkrašlující funkci a poskytují útočiště a potravu zviřátkům. Zviřátka tak mají možnost si přečíst půl roku staré noviny, zjistit, že v rozbité bedně dávají to samé, co v té funkční, dojíst zbytky z školních jídelen a pořezat se o plechovky, což umožní jejich vystopování a následnou inhumaci a transport do školních jídelen. Tomu se říká koloběh přírody.

Tvorba lesa[edit | edit source]

Les vzniká buď samovolně, čili tam prostě odedávna byl, anebo je založen. Založení lesa je složitý proces srovnatelný se založením EsErÓčka. Je k tomu potřeba spousta papírů, povolení, motyka a sazenice, kterou nám prodají ve školce. Po vyřízení všech papírů na úřadu vezmeme svou starou motyku a na vhodně vybraných místech vykopeme jámy. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá a tak nás ta stará motyka musí potom vytáhnout. Před vytažením ovšem upouštíme do půdy semeno, které po zakrytí lesní prstí zpravidla vyklíčí a obratem, zhruba za 50 let bác - máme strom. Toto opakujeme až do úplného zastromování oblasti, čímž vznikne les a nám povinnost se o něj dobře starat.

V dnešní hektické době, která tlačí pokrok kupředu a vše se všelijak měří a sleduje, k nám odborníci ze Sovětského svazu přinesli metodu leteckého sázení a krajinotvorby. Postup je to jednoduchý stejně jako všechny geniální věci: V prvním sledu letí letadla, která kobercově bombardují vybraný prostor, čímž se dodá do země železo, fosfor a jámy. Do jam poté letadla z druhého sledu vhazují semenáčky nebo pro jistotu celé šišky a následně samolety třetího sledu znovu spouští kobercové hnojení. Stejně tak jako blesk neudeří 2x do stejného místa, je statisticky zanedbatelná možnost, že by puma dopadla do již vytvořené jámy a tudíž na semenáček. Statisticky vzato dojde k zakrytí semen či šišek čerstvou, nakypřenou zeminou. Jedná se o metodu rychlou a efektivní, leč krapet hlučnou a proto je třeba sadbu koordinovat s hudebními festivaly, aby nebyla sadba rušena kraválem z dechových nástrojů, zejména z bubnů.

Druhy lesů[edit | edit source]

Lesy dělíme na bory a háje. Bory jsou v naší zemi velmi oblíbené a nacházejí se na různých místech republiky. Jsou tvořeny zejména sloučeninami bóru, tzv. borovicemi a smrky. Taková lesy jsou zpravidla obdařeny kůrovcem, který svou činností průběžně mění počet vzrostlých stromů. Tím dodává borům dynamiku a umožňuje tak každý rok upravovat plán výsadby, což podporuje ekonomiku a dává to kartografům náplň práce.

Háje oproti tomu dynamikou netrpí a jsou častým turistickým cílem, protože se tam dá zajet autobusem. Do háje vás v Čechách pošle prakticky kde kdo, na Moravě pro vás vybírají zcela jinou destinaci. Háje jsou oproti borům více světlé, což není rasismus, ale vlastnost. Háje obsahují také mnohem méně boritých sloučenit, zato mnohem víc fluoru, protože je tam víc takových těch barevných kytiček. Dravých šelem obsahují oba typy zhruba stejně, ale třebas hafnium na vodítku potkáte přeci jen spíše v háji.

Aby les sloužil taky něcemu užitečnějšímu, než je filtrování prachových částic z ovzduší a produkci kyslíku, za pomocí těžkých strojů a lehkých motorových pil se v něm vytváří holá místa, která se nazývají mýtiny. Na mýtinách se vybírá mýto nebo mýtné, což je némlich to samé. Oblasti s velkým poplatkem za pobyt se nazývají Vysoké Mýto a vyrábí se v nich například autobusy.

Vytvořením mýtiny vzniká z obyčejného lesa les kulturní, protože na mýtině se můžou konat například technopárty, kempy, dětské tábory, tábory pro osoby s poruchou koncentrace, srazy mladých socanů nebo skalních komunistů a jiných zájmových skupin. Tyto akce jsou hojně navštěvovány tancechtivými občany, kteří produkují kravál, čímž odhánějí zvěř, a bordel, čímž odhánějí i lidi.

Zvláště žádoucí jsou potom technopárty živelné, které zpravidla nemají předepsané kadibudky a tím se přináší do lesa cenné minerály - prdík, smrdík a dusík, které les hnojí a urychlují opětovný nárůst nižších forem vegetace. Důkazem budiž zvýšený výskyt hřibů podpapíráků, které přitahují mouchy, které požírají pavouci, které následně požírají ptáci, ty žerou divoké kočky a ty požírají američané, protože jsme viděli na anotomických serverech dost často slovní spojení eat pussy, což je američtinou a je to důkaz.

Hospodářský význam[edit | edit source]

Les má velkou hodnotu, schválně se podívejte na ceny lesních pozemků. Obvykle slouží ke zachování těžce nabytých financí a neprodukuje příjmy. Čas od času se podaří rosničkám zařídit vichřici nebo alespoň kůrovcovou kalamitu, čímž se cena lesa prudce zvýší, neboť je možné stalagnáty sofort podřezat, rozřezat, naprkýnkovat, ohoblovat a prodat na topení zcela bez omezení. Proto si každý správný majitel lesa svého brouka kůrovce hýčká, dopřává mu potravu a stěhuje jeho úly tam, kde je zrovna potřeba.

Kromě otopu se z vhodných stromů dá získat také kůra, kterou vyrábí kůrovec. Kůra se dává na místa, kde nechcete, aby něco rostlo - typicky k růžím. Kůra svou kyselostí brání růstu různých užitečných rostlin a tudíž růže stojí uprostřed hnědého fleku, což je estetické a lidé to mají rádi. Kůra může být též léčebná a ta se podává v lázních za dlouhé peníze, aby bylo obyvatelstvo zdravé a mohlo déle chodit do práce, platit daně a nedožadovalo se důchodu.

Naše lesy[edit | edit source]