Mrtvočich

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Homo exitus. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Mrtvočich je označení pro živočicha, který prodělal dobrovolnou či nedobrovolnou terminaci fyzické existence a protože se mu to zalíbilo, už v tomto stavu zůstal. Mrtvočichem je zván proto, že u recentních exemplářů mrtvočichů je možno často i pouhým čichem rozpoznat jejich zmrtvělost.

Recentní mrtvočich, čichem rozpoznatelný (Rattus syphonophillus).

V naučné literatuře se můžeme setkat s postarším, leč stále široce používaným termínem Zhebločich a v hovorové mluvě, zvláště v oblastech Východního Německa, i se staročeským Das Kaputtstink.

Fosilie nelétavého sauroidního dravce Casettus magnetophonicus, z období svrchní jury.

Jak poznat mtvočicha

Příslušnost k řádu mrtvočichů je možné ověřit několika způsoby. Nejbezpečnější je šťouchnutí klacíkem. Je-li objekt k našemu konání netečný, máme napůl vyhráno. Jsme-li srab, nebo se ostýcháme šermovat klacíkem, můžeme zkusit hudbu. Hudba je nedoceněný všelék. K objektu přiložíme rádio s naladěnou stanicí Impuls a vyčkáváme. Cuká-li objekt končetinou, jedná se s největší pravděpodobností o živočicha a jsme tedy na špatné adrese. Vyskočí-li a pokusí se nám nafackovat, jedná se o Hipstéra a pak se spontánně rozhodneme pro trénink na maraton, protože stejně potřebujeme zhubnout.

Nejeví-li ani po tomto pokusu objekt jakoukoli chuť do pohybu, můžeme zkusit úder kladívkem. Mrtvočich by se měl maximálně tak znechuceně rozpadnout v prach.

Výskyt

Mrtvočichové jsou všude, úplně všude, jen ve vzduchu dlouhodobě ne. Ale nejvíce je možné je potkat v hlíně. To si takhle rejete v zemi, kopete si na zahrádce něco malého, třeba stanici metra a najednou baf, ciwe mrtvočich hier.

Jak postupovati při nálezu mrtvočicha

Postupujeme následovně. Nejprve mrtvočicha řádně ohlodáme, zda-li se nejedná o sousedku, která vás celá ta léta šikanovala tím, jak její mazlíček sral na vaši rohožku a která šla předloni na nákup a už ji nikdo neviděl. Nemůžeme-li najít květovanou zástěru, umělý chrup, natáčky, či endoprotézu, jásáme, neboť se jedná o zhebločicha neškodného, možná dokonce vzácnou fosílii, což je cool.

Jsme-li archeolog, paleontolog, nekrofil či jiný specialista, koukneme do příručky a konáme podle ní, případně tak, jak nám dovolí svědomí a zvědavé zraky čumilů. Nejsme-li, zdržíme se přehnaných projevů radosti a oslav, například ohňostrojů, párty s kamarády, či soulože s vlastní manželkou a pustíme se do študování. Existuje totiž nemalá šance, že se bude jednat o mrtvočicha z doby dávno minulé a to by znamenalo pozvat si na pozemek vědátory, kteří by se dozajista dožadovali teplé stravy a noclehu a my jsme sobec a taky trošku lakota, takže to by tak hrálo, tůdle nůdle a nikomu nic nedáme, co je nám do žebráků.

Důležitým krokem je pokus o zařazení nálezu do živočišné říše. Krychloidní tvary mají zhebločichové velmi zřídka, takže to je první vodítko. Odebral-li se objekt do věčných lovišť násilnou smrtí, zpravidla nebude úhledně poskládán a označen štítky, což je škoda. Je tedy zapotřebí při rekonstrukci trošku improvizovat a zde se nám budou hodit hodiny strávené s dětmi při skládání lega.

Co s ním?

S mrtvočichem se dá dělat spoustu věcí. Je to ideální domácí mazlíček, který vám v bytě rozhodně nenasviní, nevyvětrá a ani do ničeho nekecá, čímž se liší například od ženy. Drobnou nevýhodou je fakt, že na dotazy odpovídá pobaveným mlčením, ale mlčení je souhlas a proto jsme si stejně lepšího mazlíčka nemohli vybrat. Údržba zevnějšku je též minimální, sprchovat se to nemusí a náklady na provoz u veterináře jsou taktéž nulové.

Přehled mrtvočichů na Necyklopedii

• Mamut - obezokožec převážně slonoidního tvaru
• Homo exitus