Prasopes jorkšírský

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prasopes jorkšírský
Prasopes Jorksirsky2.jpg
SuidaeCanis SuidaeCanis Yorkshirensis

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animacia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: psovité (Canidae)
Rod: prasopes
(SuidaeCanis)
Druh: prasopes domácí
(SuidaeCanis SuidaeCanis)
Poddruh: prasopes jorkšírský
(SuidaeCanis SuidaeCanis
Yorkshirensis
)


„Prasopes jorkšírský je bezvadný domácí mazlíček.“

- Halina Pawlowská

„Prasopes jorkšírský neexistuje.“

- Jiří Paroubek

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Prasopes jorkšírský je známý především pro svou lenost, když jste s ním doma. Žere všechno, co se mu dostane pod tlapy a čumák. Je tak líný a mazaný, že dokáže ležet celou dobu ve svém pelechu a čeká, až odejdete a necháte ho samotného, aby vám mohl všechno sežrat. V nejhorších situacích sežere dokonce i odpadky, dokáže totiž klidně vyskočit na popelnici. Zuby má uzpůsobené pro svou žravost, ačkoli nejsou tak ostré, aby vám ukousnul ruku, když ho naštvete (není prokázáno). Oproti prasopsu domácímu má malý vzrůst, je dlouhý jen okolo 60 cm a vysoký jen 35 cm. Doporučuje se jako domácí mazlíček, ačkoli je velice těžké a nákladné po něm uklízet. Je výborný horo/nábytkolezec, dokáže vylézt/vyskákat i na 2 m vysokou skříň. Doporučujeme nenechávat prasopsa jorkšírského o samotě doma, při troše štěstí vyskočí na židli a způsobí tím konec toho nechutného starožitného nábytku, který doma máte jen kvůli babičce. Je hodně chlupatý, proto mu majitelé často dělají afro-copánky, copy nebo copánky s mašlí. Prý tak vypadá hezky. Je hodně lekavý, stačí na něj udělat 3x "Baf!" a hned proběhne celý byt.

Mládě prasopsa jorkšírského (extra líné)

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Necyklopedie už dlouhá léta provádí výzkum na Prasopsech jorkšírských. Zkoumali, kolik toho sežerou, kolik toho naběhají a kolik toho zničí za týden. Vědecký tým Necyklopedie byl šokován jeho obrovskou níčivostí a mazaností, ale překvapilo je, že toho moc nesní. Dva dny po výzkumu našli vyžranou, zakaděnou a zamočenou spižírnu plnou roztrhaného papíru a třísek. Prasopsa jorkšírského proto vyhodili na ulici, kde napáchal ještě více škod. Převrátil všechny popelnice a odpadkové koše na ulici a zníčil miliónovou populaci ondater, myší a krys. Proto se ho rozhodli odvést do Moravstánu. Bohužel ale byla ucpaná D1, takže si VTN musel počkat. Celková délka cesty byla 4 hodiny. Z toho 2,5 hodiny na D1, 0,5 hodiny v motorestu, a 1 hodina na cestu na farmu v Moravstánu. Potom se úspěšně podařilo vypustit prasopsa jorkšírského do Moravstánské přírody, kde je dodnes.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Některé fosilní nálezy napovídají, že Prasopsi jorkšírští měli v minulosti křídla. Napovídá tomu i jejich skákavé až polétavé chování, které si ponechali dodnes. Křídla podle VTN v minulosti zanikla kvůli jejich nepraktičnosti, když prasopes začal žít s člověkem.

Výskyt prasopsa jorkšírského

Původ, vznik a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Prasopes joršírský pochází nejspíš z Yorkshiru v Anglii, velmi oblíbenou oblast prasopsy a psy. To by také vysvětlilo jeho vznik. Prý vzniknul když se prasopes pářil s jinými psy v této oblasti. Výslední potomci získali vlastnosti prasopsa a vzhled místních psů, jorkšírských teriérů. Potom, co se plně rozšířil ve Velké Británii, vyrazil do světa. Nejdříve se rozšířil po Evropě a pak vyrazil napříč Asií do Ameriky a Austrálie. Nikde neměl zásadní problémy s rozšiřováním svého území, protože většina lidí si ho pletla s jorkšírským teriérem. Díky svým rozšiřovacím a rozmnožovacím schopnostem zděděné po prasopsu skoro způsobil vymření jorkšírského teriéra.

Další mládě prasopsa jorkšírského (tohle není zas tak líné)

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Prasopes joršírský jí všechno od drobků na podlaze přes odpadky v popelnici a obsah vašich úst po cokoliv ve vašem talíři na opuštěném stole. Někdy také jí nudle z vašeho nosu, granule z misky nebo okousává nábytek. Je velmi zvědavý, proto ochutná skoro všechno, k čemu se dostane. Dospělý prasopes joršírský sní asi 60-100g potravy za den, při takzvaných "krizových dnech" až 500g potravy.

Emise[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno, je to zvířátko zvídavé a tak ledacos ochutná. Navzdory zažitým představám splňuje s přehledem emisní normu EURO5, a to navzdory faktu, že se od dospělosti prakticky nepohybuje (obracení na záda a usnutí u prázdné misky není objektivně změřitelnou vzdáleností). Praktickými pokusy bylo dokázáno, že je schopen strávit cokoli (vyjma polystyrenu, babiččina nalouchátka, análního dráždidla a blíže neidentifikovatelného dětského předmětu) a přitom plodit neuvěřitelně nízké množství pevných odpadů (cca 10-20g). Vyjímkou je stav naprostého překrmení, kdy tento tvor za zvuků nikoli nepodobných orgastickým výkřikům mužika z tundry znečistí běžně velký byt (0-200g kašovité konzistence s nízkým faktorem tření).

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Prasopes jorkšírský se obyčejně vyskytuje v kondici popsatelné slovy "tak mezi dva chleby", je-li ovšem (obvykle postarší) panička objektu nakloněna, může být jeho kondice oscilovat mezi termíny "roztomile obtloustlý" až "šmankote!"

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • Nejdelší vlasy/chlupy: El vlasáč - 1,5 m
    Prasopes Jorkšírský (Extra chlupatá/vlasatá varianta.)
  • Nejvyšší výskok na nábytek: Chlupáč "Skokan" Brok - 2,2m nad zemí na skříni
  • Nejmenší vzrůst (v dospělosti.): Drobeček - výška: 21 cm délka: 44 cm
  • Největší vzrůst (v dospělosti.): Alík - výška: 32 cm délka: 66 cm
  • Největší výskok ve vzduchu: Pacinka - 1,01 m nad zemí
  • Nejvíc sešrotovaného materiálu za den: Borec - 1,028 tuny papíru na malé kousky o velikosti 1x1 cm
  • Nejvíc pokaděného/pomočeného materiálu za den: Prasopes Nelli - 102,6 m² pokaděných/pomočených novin
  • Nejšpinavější srst: Špindíra - 10 g špíny na 1 cm³ srsti

Příbuzné druhy[editovat | editovat zdroj]

VTN Logo.png
Google uncyc.jpg Prasopes jorkšírský na googleTohle je nejlepší článek na téma „Prasopes jorkšírský“ na celým internetu.