Liškodlak
| Liškodlak | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Liškodlak právě jedl
| ||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
Liškodlak je nejhorší ze všech známých lykantropů. (Srovnej s Vlkodlak, Kočkodlak, Tygrodlak a především Prasodlak) Narozdíl od nich totiž není nebezpečný jen na rovině fyzické, nébrž i psychické, duševní, astrální nebo jak to chcete říkat, především narozdíl od ostatních lykantropů používá k ukořistění svých obětí rafinované psychologické triky, na které by ostatní ani nepomysleli.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Liškodlak na sebe dokáže vzít tři různé podoby i další různá mezistádia, čistě závisle na míře transformace. Základními podobami jsou lidská, stvůrná a liščí
V lidské podobě se jeví liškodlak nenepodobný člověku, o člověka však nejde! Bezpečně se pozná podle ohnivě rudých či oranžových vlasů či případně dle velkého počtu pih v obličeji. V zásadě platí že čím víc pih tím starší jedinec, tento fakt je podrobně vysvětlen v odstavci "Nebezpečnost liškodlaka" Liškodlak v této podobě je nejvíce náchylný slunci, což je přesně opačný jev než u ostatních lykantropů. Lidská podoba slouží liškodlakovi především jako možnost začlenit se a vetřít mezi prostý lid a tedy své potenciální oběti. V tomto ohledu jsou daleko nebezpečnější samice druhu, jelikož jsou často neznalými lidmi a muži z neznámých důvodů považovány za krásné. Dostává se jim proto přemrštěné a smrtonosné důvěry. Naproti tomu samci tohoto druhu projevují neskutečný talent pro podnikání a často zaujímají nejvyšší místa v Liškodlačí Mafii. V případě samců totiž vzniká nejenom iluze krásy a unikátnosti, nýbrž také jedinečný talent orientovat se na Černém trhu.
V nestvůří podobě liškodlak vykazuje vzhled na pomezí mezi člověkem, liškou a 10 let nemytým oranžovým orangutanem. Narozdíl od klasické liščí podoby má mnohem větší zuby a ještě větší huňatější ocas. Liškodlaka v této formě často přepadají nekontrolovatelné výbuchy šílenství (podobné výtvorům na wikipedii) pročež les zapaluje třením svým ohnivým ocasem. Ano, slyšeli jste dobře. Tak jako Vám učitel fyziky na základní škole ukazoval, kterak generovat statickou elektřinu liščí oháňkou, mohl vám stejně tak ukázat, jak vykřesat oheň z oháňky liškodlačí. Vždyť podle toho dostala oháňka svůj název...
V Liščí podobě se pak liškodlak vyskytuje jen v případě nouze, pokud nenachází dost potravy pro uživení většího těla. V tom případě rád loví malé budulínky a krade vránám sýr. Je totiž bezkonkurenčně nejchytřejším ze všech zvířat.
Liškodlaci jsou na první pohled neškodná stvoření
Důvěryhodná
Oplývají jedinečnou krásou
a šarmem
Jsou k pomilování
Tahle liškodlačice už je hodně stará
Nebezpečnost liškodlaka[editovat | editovat zdroj]
Na Strachově stupnici nebezpečí (0-10) se nachází liškodlak nekompromisně na čísle 11. Liškodlak je nebezpečným především tím, že na rozdíl od ostatních lykantropů Vás nejenom zabije ale především Vám ukradne i duši, takže nenaleznete klid ani po smrti. Místo toho budete na věky přebývat v astrálních útrobách liškodlaka, dokuď Vás někdo neosvobodí jeho zabitím. V případě klasického zabití vlkodlakem docela stačí mrtvého vzkříst nebo alespoň proměnit v otupělou nemrtvou zombii, ne tak v případě zabití liškodlakem, to není možné. Podle nejvěhlasnějšího liškodlakologa a polyakademika Henryka Laholy má liškodlak pihu za každou duši, kterou ukradl. Na tomto názoru se s ním vzácně shoduje i VTN. Mezi vědci se spekuluje, zda liškodlakem není i zrzavý Chuck Norris, to by alespoň částečně vysvětlovalo jeho nadliské superschopnosti. Zatím ale panuje mezi vědci shoda, že Chuck Norris liškodlak není, protože kdyby ano, asi bychom už byli všichni dávno mrtví. Alespoň tomu všichni chtějí bláhově věřit. Budiž nám útěchou, že i pokuď Chuck Norris je liškodlak, pravděpodobně nikdy neukradl, žádnou duši, protože nemá pihy. Ale třeba je nějak schovává u Chucka člověk nikdy neví. Jednou jedinkrát se jej jeden reportér zeptal na tuto otázku, a už se nikdy nevrátil. Pokuď však Chuck Norris není liškodlak, je to jediný normální zrzek na světě...
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Liškodlak je sice schopný rozmnožování jako ostatní zvířata, málokdy však najde vhodný protějšek. Nejčastějším způsobem rozmnožení je tedy infikování jiných druhů, především lidí virem, který dotyčného v liškodlaka transformuje. Vir přenáší liškodlak výhradně kousnutím v liščí formě. Říká se mu vzteklina. Mimoto se může liškodlak v lidské podobě pářit i s člověkem, v případě takového hříšného spojení (obdobné bylo zaznamenáno v případě spojení, jezevce, prasopsa, slimáka, vogona a člověka, s trochou příměsi Rosse Hedvíčka kdy byl stvořen Miloš Zeman) může s určitou pravděpodobností dojít k zplození nového liškodlaka
Výskyt a Původ[editovat | editovat zdroj]
Liškodlak se jako i ostatní lykantropové zdržuje nejraději ve staveních přilehlých v blízkosti lesů, hájů a parků. Ze všech lykantropů však nejvíce nesnáší přímé slunce, pročež se nevyskytuje v subtropických oblastech nebo kvůli slunci často migruje.
Liškodlaci jsou původem z Irska, v dobách dávno minulých byli původní Irové velmi neurvalým národem, Keltský bůh Cuchulainnn na ně za to seslal pohromu v podobě liškodlaků ale zlomyslní Irové si řekli, když máme problémy, ať je mají i ostatní, proto začali migrovat všude po světě (nejprve po nevinné Anglii) a všude vozili liškodlačí mláďata nebo infikované jedince sebou.
Naštěstí dnes již je liškodlak téměř vyhynulý. Abychom však nezapomněli jaké nebezpečí představuje a na památku všech, jež hrdině padli snahou jej vymýtit, slaví se stále jeho svátek.
Záběry z transformace[editovat | editovat zdroj]
Vědeckému týmu necyklopedie se podařilo sehnat záběry přímo z liškodlačí transformace, užijte si tento děsivý leč majestátní pohled.
