Síťovník pestrý

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Netopterus varius
Aerodactylus scolopaciceps.jpg

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: archosauři (Archosauria)
Řád: ptakoještěři (Pterosauria)
Čeleď: archeopterygium
Rod: Neopterus
Binomické jméno
Neopterus varius antiquus

Vědci z Národního muzea v Praze oznámili na podzim v roce 2022 objev nového druhu ptakoještěra, který žil již před asi 150 miliony let v oblasti dnešního Thajska a Laosu. Nový druh dostal jméno síťovník pestrý (Netopterus varius) podle charakteristického vzoru na jeho křídlech, který připomíná ethernetovou síť.

Hlavní místo výskytu: Thajsko


Síťovník pestrý je teda nový druh ptakoještěra objevený ve fosiliodárném bahně řeky Mekong, což byla skutečná bomba. Tu se nakonec podařilo místním pyrotechnikům zneškodnit řízeným výbuchem, po němž zůstal hluboký kráter - a v něm byla inkriminovaná fosilie nalezena.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Síťovník pestrý patří do skupiny ptakoještěrů zvané ramforynchoidi, kteří mají dlouhý ocas a krátká křídla, nebo naopak. Je to malý ptakoještěr s rozpětím křídel asi 60 centimetrů a hmotností kolem 200 gramů. Živil se hmyzem a létajícími rybami, které lovívávával nad vodní hladinou. Měl na to dlouhý zobák a v ňom ostré zuby.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Síťovník pestrý je prvním popsaným druhem ptakoještěra z oblasti Thajska či Laosu a jedním z mála známých nálezů z Asie. Jeho fosilie byly nalezeny v sedimentech starodávné řeky Mekong, kde se zachovaly i mnohé další pravěké fosilie, recentně například plně dochovaná kostra letounu MiG 15. Vědci se domnívají, že síťovník pestrý byl součástí bohaté a rozmanité fauny nejen řeky Mekong, ale i ostatních, dosud neprozkoumaných vodotečí, kterážto fauna zahrnovala i další druhy ptakoještěrů, plazů, obojživelníků a ryb.

Síťovník je zajímavý nejen svou geografickou lokalitou nálezu, ale i svou barevností. Většina fosilií informace o svých barvách nezachovává, ale u síťovníka pestrého se podařilo analyzovat pigmenty v jeho kůži pomocí spektroskopie. Zjistilo se, že jeho křídla byla pokryta uspořádanými černobílými skvrnami, které tvořily holografický síťovitý vzor. Tento vzor mohl sloužit k maskování před predátory nebo k lákání partnerů.

Síťovník pestrý je dalším důkazem o tom, jak byli ptakoještěři rozmanití a zjevně i úspěšní v době druhohor. Jeho objev také ukazuje, že Thajsko a Laos nejspíš mají bohatou paleontologickou historii, kterou je třeba dále zkoumat.

Na pravé straně pobřežního pásu by mohl být zřetelně vidět krásný exemplář síťovníka, kdyby tam byl.

Zprávy z tisku[editovat | editovat zdroj]

Objev síťovníka pestrého byl publikován v prestižním časopise Nature Wireless Communications. Vedoucím a zároveň vědoucím autorem studie je doktor Martin Kvaček z Národního muzea v Praze, který spolupracoval s kolegy z Thajska, Laosu a Německa. Doktor Kvaček je uznávaným odborníkem na ptakoještěry a objevil již několik nových druhů.

Doktor Kvaček řekl: "Síťovník pestrý je velmi vzácný a cenný nález. Je to první popsaný druh ptakoještěra z této oblasti a jeden z mála známých nálezů z Asie. Naznačuje nám, jak mohli být ptakoještěři v době druhohor rozmanití a úspěšní. Ukazuje nám také, že Thajsko a Laos skrývají bohatou paleontologickou historii, kterou je třeba dále zkoumat."

Doktor Kvaček také vysvětlil, jak se podařilo objevit a identifikovat síťovníka pestrého. “Fosilii síťovníka pestrého jsme našli v hlubokých sedimentech řeky Mekong, která je známá svou vysokou biodiverzitou. Fosilie byla zachována ve velmi dobrém stavu a umožnila nám podrobně studovat jeho anatomii. Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, že její křídla byla pokryta černobílými skvrnami, které na světle tvořily difrakční síťovitý vzor, skrývající navíc velmi proměnlivé, náhodně bodové stereogramy. Tento vzor jsme analyzovali pomocí spektroskopie a zjistili jsme, že pigmenty melanin a pterin se na ploše křídel střídají v jemném pravidelném vzoru (pattern). Tyto pigmenty jsou běžné u současných ptáků a plazů a ovlivňují jejich barvu a ochranu před slunečním zářením. Zde navíc díky difrakci hrají skutečně neskutečnými barvami.”

Doktor Kvaček dodal: “Síťovník pestrý je velmi zajímavým případem evoluce barevnosti u ptakoještěrů. Jeho síťovitý vzor mohl sloužit k různým funkcím, jako je maskování před predátory nebo lákání partnerů. Mohl také odrážet jeho ekologii a chování. Síťovník pestrý byl malý ptakoještěr, který žil v blízkosti vody a živil se hmyzem a rybami. Jeho síťovitý vzor by mu mohl pomoci splynout s okolím nebo zaujmout potenciální kořist nebo partnery.”

Doktor Kvaček také poděkoval svým kolegům z Thajska, Laosu a Německa za jejich spolupráci a podporu. “Tento objev by nebyl možný bez mezinárodní spolupráce a výměny znalostí. Jsme velmi vděční našim kolegům z Thajska, Laosu a Německa za jejich pomoc a odbornost. Společně jsme tak dokázali objevit a popsat nový druh ptakoještěra, který obohacuje naše poznání o pravěkém životě na Zemi.”

Síťovník pestrý je i dalším přínosem pro českou paleontologii, která má dlouhou a úspěšnou tradici. Čeští vědci objevili již mnoho nových druhů pravěkých živočichů, jako jsou například dinosaurus českobrodský (Brodosaurus bohemicus) nebo kladenský (Kladenosaurus macrorhiza), plaz mořský opavský (Opavosaurus lepidocephalus) nebo ptákotrysk hranický (Platyrostris hraniciensis). Objev síťovníka pestrého je dalším důvodem k hrdosti české paleontologie.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Žluč Síťovníka pestrého je velmi vzácná a cenná látka, která má silné bělící a antibakteriální účinky. Lov tohoto tvora a následné využití je však z důvodu ohrožení již dávno zcela vymřelého druhu nelegální. Avšak právě z tohoto důvodu je tato vzácná komodita na černém trhu velice ceněná a hodnota jednoho miligramu se odhaduje na 1200 $.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Žluč Síťovníka pestrého se získává ze žlučníku, který je opatrně vyjmut z jakéhokoliv mrtvého zvířete. Žlučník se otevře a obsah se vytlačí do skleněné nádoby. Žluč se pak nechá odstát a posléze přefiltrovat, aby se odstranily nečistoty a krevní sraženiny. Poté se žluč smísí s dihydrogenmonoxidem, glycerinem a dalšími přísadami podle přísně tajné receptury výrobce. Vzniklá lehce roztíratelná pasta se naplní do tub nebo kelímků a označí jako Pterigyum, což je registrovaná ochranná známka.

Návod k použití[editovat | editovat zdroj]

Žluč Síťovníka pestrého se používá jako dermatologický bělící prostředek, který dokáže pleť jakékoliv barvy či odstínu vybělit dočista dočista. Pasta se nanáší na jemný štěteček a potírá se jím celá pleť po dobu 20 minut dvakrát týdně. Pasta sama má světle žlutou barvu a zcela nepopsatelnou vůni. Po použití je třeba běleného člověka opláchnout pramenitou vodou nebo sodovkou. Bělicí pasta je vhodná pro dospělé i děti od 6 let. Pasta není testována na zvířatech a neobsahuje žádné syntetické látky kromě těch, které jsou v ní obsaženy.