Síťovník pestrý (haha iocus)
Vědci z Národního muzea v Praze oznámili na podzim v roce 2022 objev nového druhu ptakoještěra, který žil již před asi 150 miliony let v oblasti dnešního Thajska a Laosu. Nový druh dostal jméno síťovník pestrý (Netopterus variegatus, původním jazykem haha iocus) podle charakteristického vzoru na jeho křídlech, který připomíná síť.
.svg)
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Síťovník pestrý je nový druh ptakoještěra objevený v Thajsku a Laosu
Popis[editovat | editovat zdroj]
Síťovník pestrý patří do skupiny ptakoještěrů zvané ramforynchoidi, kteří mají dlouhý ocas a krátké křídla. Je to malý ptakoještěr s rozpětím křídel asi 60 centimetrů a hmotností kolem 200 gramů. Živí se hmyzem a rybami, které lovíval nad vodní hladinou. Má ostré zuby a dlouhý zahnutý zobák.
Síťovník pestrý je prvním druhem ptakoještěra popsaným z Thajska a Laosu a jedním z mála známých z Asie. Jeho fosilie byly nalezeny v sedimentech starodávné řeky Mekong, kde se zachovaly i fosilie mnoha dalších pravěkých živočichů. Vědci se domnívají, že síťovník pestrý je součástí bohaté a rozmanité fauny řeky Mekong, která zahrnovala i další druhy ptakoještěrů, plazů, obojživelníků a ryb.
Zajímavý je nejen svou geografickou lokalitou, ale i svou barevností. Většina fosilií ptakoještěrů nezachovává informace o jejich barvách, ale u síťovníka pestrého se podařilo analyzovat pigmenty v jeho kůži pomocí spektroskopie. Zjistilo se, že jeho křídla byla pokryta černobílými skvrnami, které tvořily síťovitý vzor. Tento vzor mohl sloužit k maskování před predátory nebo k lákání partnerů.
Síťovník pestrý je dalším důkazem o tom, jak byli ptakoještěři rozmanití a úspěšní v době druhohor. Jeho objev také ukazuje, že Thajsko a Laos mají bohatou paleontologickou historii, kterou je třeba dále zkoumat.
Zprávy z tisku[editovat | editovat zdroj]
Objev síťovníka pestrého byl publikován v prestižním časopise Nature Communications. Vedoucím autorem studie je doktor Martin Kvaček z Národního muzea v Praze, který spolupracoval s kolegy z Thajska, Laosu a Německa. Doktor Kvaček je uznávaným odborníkem na ptakoještěry a objevil již několik nových druhů.
Doktor Kvaček řekl: "Síťovník pestrý je velmi vzácný a cenný nález. Je to první druh ptakoještěra popsaný z této oblasti a jeden z mála známých z Asie. Ukazuje nám, jak byli ptakoještěři rozmanití a úspěšní v době druhohor. Ukazuje nám také, že Thajsko a Laos mají bohatou paleontologickou historii, kterou je třeba dále zkoumat."
Doktor Kvaček také vysvětlil, jak se podařilo objevit a identifikovat síťovníka pestrého. “Fosilie síťovníka pestrého jsme našli v sedimentech řeky Mekong, která je známá svou vysokou biodiverzitou. Fosilie byly zachovány ve velmi dobrém stavu a umožnily nám podrobně studovat jeho anatomii a fyziologii. Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, že jeho křídla byla pokryta černobílými skvrnami, které tvořily síťovitý vzor. Tento vzor jsme analyzovali pomocí spektroskopie a zjistili jsme, že se jedná o pigmenty melanin a pterin. Tyto pigmenty jsou běžné u současných ptáků a plazů a ovlivňují jejich barvu a ochranu před slunečním zářením.”
Doktor Kvaček dodal: “Síťovník pestrý je velmi zajímavým případem evoluce barevnosti u ptakoještěrů. Jeho síťovitý vzor mohl sloužit k různým funkcím, jako je maskování před predátory nebo lákání partnerů. Mohl také odrážet jeho ekologii a chování. Síťovník pestrý byl malý ptakoještěr, který žil v blízkosti vody a živil se hmyzem a rybami. Jeho síťovitý vzor by mu mohl pomoci splynout s okolím nebo zaujmout potenciální kořist nebo partnery.”
Doktor Kvaček také poděkoval svým kolegům z Thajska, Laosu a Německa za jejich spolupráci a podporu. “Tento objev by nebyl možný bez mezinárodní spolupráce a výměny znalostí. Jsme velmi vděční našim kolegům z Thajska, Laosu a Německa za jejich pomoc a odbornost. Společně jsme dokázali objevit a popsat nový druh ptakoještěra, který obohacuje naše poznání o pravěkém životě na Zemi.”
Síťovník pestrý je dalším přínosem pro českou paleontologii, která má dlouhou a úspěšnou tradici. Čeští vědci objevili již mnoho nových druhů pravěkých živočichů, jako jsou například dinosaurus českobrodský (Czechosaurus bohemicus) nebo kladenský (Kladensaurus macrorhiza), plaz mořský opavský (Opavasaurus lepidocephalus) nebo ptákopysk hranický (Hraniculus platyrostris). Síťovník pestrý je dalším důvodem k hrdosti české paleontologie.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Žluč Síťovníka pestrého je velmi vzácná a cenná látka, která má silné bělící a antibakteriální účinky. Lov tohoto tvora a následné využití je však z důvodu ohrožení skoro již vymřelého druhu nelegální. Avšak právě z tohoto důvodu je tato komodita (většinou jen vnitřnosti zvířete) na černém trhu velice ceněná a hodnota jednoho kusu se odhaduje na 1200 $.
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Žluč Síťovníka pestrého se získává ze žlučníku, který je opatrně vyjmut z jakéhokoliv mrtvého zvířete. Žlučník se otevře a obsah se vytlačí do skleněné nádoby. Žluč se pak nechá odstát a filtrovat, aby se odstranily nečistoty a krevní sraženiny. Poté se žluč smísí s vodou, glycerinem a dalšími přísadami podle receptury výrobce. Vzniklá pasta se naplní do tub nebo kelímků a označí.
Návod k použití[editovat | editovat zdroj]
Žluč Síťovníka pestrého se používá jako bělící zubní pasta, která dokáže odstranit skvrny a zabránit tvorbě zubního plaku a zubního kamene. Pasta se nanáší na zubní kartáček a čistí se zuby po dobu 2 minut dvakrát denně. Pasta má mírně hořkou chuť a světle žlutou barvu. Po použití je třeba důkladně vypláchnout ústa vodou. Pasta je vhodná pro dospělé i děti od 6 let. Pasta není testována na zvířatech a neobsahuje žádné syntetické látky.