Kamenožrout zelený

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petrophagus viridis, pár dospělých exemplářů, samice a samec.

Kamenožrout zelený (Petrophagus Viridis, ex Lapidumasotus Viridis) je druh humanoidních živočichů, vzdáleně podobný druhu Homo Sapiens Sapiens, avšak svými potravními nároky, životním stylem a chováním se zcela liší. Slovo zelený v jejich názvu značí jejich lásku a náklonost k přírodě a též schopnost barvoměny, kterou se přizpůsobují okolí.

Kamenožrout obecný, též patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Biologická struktura[editovat | editovat zdroj]

Tělesnou stavbou je kamenožrout zelený blízký vyhraněným exemplářům druhu Homo sapiens sapiens, nápadným rozdílem jsou pak velice silné čelisti, uzpůsobené k drcení kamenů. Kamenožrouti mají mimořádně pevné a uvnitř drsné žaludeční stěny a proti obyčejným lidem šestinásobně silné koncentrace žaludečních kyselin (včetně kyseliny fluorovodíkové), které dokáží rozložit a následně strávit i ty nejtvrdší a nejodolnější odrůdy kamene. Kamenožrouti mají ze všech živočichů nejlépe vyvinutý mozek a jako první živočišný druh si plně uvědomuje krutost, kterou jiné druhy primátů i sekundátů páchají požíráním ostatních forem života.

Původ[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o kamenožroutu zeleném pocházejí z oblasti severní Ameriky kolem roku 2010. Petrophagus viridis byl dříve znám pouze v omezených endemických lokalitách severní Ameriky, ale postupně se vlivem globální lodní dopravy téměř invazivně rozšiřoval a nyní se tak vyskytuje po celém světě. Ve střední Evropě bezproblémově koexistuje s místním endemickým druhem Petrophagus vulgaris, známém už ve středověku.

Kamenožrout zelený ovšem začal být postupně považován za invazivní druh, podloudně zavlečený na euroasijský kontinent perfidními Američany, což mělo pro veškeré kamenožrouty velmi závažné následky. Kolem roku 2015 tak spáchal Írán na kamenožroutech krutou genocidu, odůvodněnou tím, že písek a kamení není halal strava. Toto vražedné tažení však v komunitě kamenožroutů způsobilo veliký poprask, spojený s následným popraskáním mnohých, dosud dlouhodobě stabilních horských útvarů, a tím vyvolaných těžkých zemětřesení. Írán byl nakonec donucen omluvit se veškerému kamenožroutstvu na svém území a přislíbit náhradou patřičné kompensace utrpěných příkoří. Bylo jim přiděleno, coby přísně chráněná reservace, rozsáhlé horské pásmo, které je jim dovoleno sežrat dočista dočista.

Kamenožrouti, díky svému způsobu stravování, dali vzniknout inovativním myšlenkám o možnosti náhrady živočišné i rostlinné stravy stravou minerální. S rozšiřujícím se trendem vegetariánství a veganství se kamenožrouti dostali do povědomí běžných lidí právě díky svému způsobu stavování, které zdánlivě žádným živým organismům neubližuje. Ovšem při pokusech s praktickou aplikací kamenožroutství vyvstaly zásadní problémy, na nichž si i zkušení experimentátoři nakonec vylámali zuby.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Právě chování kamenožroutů způsobilo situaci, kdy se původně až invazivní druh stal druhem kriticky ohroženým. Tím, že si kamenožrouti plně uvědomují krutost, kterou ostatní páchají požíráním jiných forem života, začali se někteří z nich, zvláště ti jemnocitní, zamýšlet nad krutým osudem kamenů, které jsou bezcitně drceny v jejich čelistech a následně při plném vědomí mučivě rozpouštěny v žíravých kyselinách jejich trávicího traktu. I nejtvrdší kamenné srdce by se nad trýznivým osudem konsumovaných kamenů ustrnulo. Ustrnutí toto dalo mezi nejprogresivněji uvažující částí kamenožroutů vzniknout brethariánskému hnutí, které se mezi kamenožrouty začalo až nebezpečně šířit. Protože mezi lidmi nastaly obavy o brethariánstvím způsobeném úbytku zemské atmosféry, začalo velké pronásledování kamenožroutů všech druhů bez rozdílu.

K pronásledování se připojili i majitelé kamenolomů, kteří kamenožrouty považují za škodnou. Není dost na tom, že kamenožrouti okusují skály připravené k odstřelu, oni navíc ze stěn kamenolomů vykusují právě ta nejchutnější sousta. Navíc veškeré okolí znečisťují svými kamennými exkrementy, dosahujícími až velikosti hovna Šalamounova. Kamenožrouti navíc v úpravnách ve velkém kradou tu nejjemnější šotolinu, ze které vaří své proslulé pivo, dvanáctistupňový kamenný stoják. Ten je ve velkém vyhledáván lidmi, zejména mužskou populací, pro jeho výrazné erektivní účinky. Tím se kamenožrouti stali škodnou i pro farmaceutický průmysl, kterému se jeví být nežádoucí konkurencí.