Plyňák zážehový

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Plyňák zážehový
Plynak.jpg
Plyňák zachycený amatérským fotografem u Mladé Boleslavi

Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Kanibalia)
Kmen: Strunatci (Chrochtata)
Podkmen: obratlovci (Bertevrata)
Třída: Kategorie:Ptáci (Oves)
Podtřída: letci (Neohnátae)
Řád: Vrubozobí (Naseriformes)
Čeleď: Svišťouni (Apodiformes)
Binomické jméno
Fartus Biowastegasum
Pičurin, (1972)


Plyňák zážehový (lat.: Fartus Biowastegasum) je velmi vzácný pták žijící na severu Čech. Viděn byl už několikrát i kolem Mladé Boleslavi. Bohužel se málo zdržuje na místě a pokud letí, není velká šance ho postřehnout bez vysokorychlostní kamery.

Základní údaje[edit]

Délka: 24-27 cm
Výška: 7-10 cm
Druh peří: Jen drobné chmýří
Zrak: Velmi dobrý (speedum radarus)
Sluch: Slabý
Potrava: Čočka, fazole, hrách, zelí, měkký a čerstvý chléb
Výskyt: Severní Čechy, Mladá Boleslav, jinak stěhovavý pták

Popis ptáka[edit]

Kůže ptáka je velmi tvrdá, kolem horního řitního otvoru zrohovatělá. Má hnědou barvu, samečci jsou zbarveni spíše do šeda. Místo hustého peří je pokryt jen drobným chmýřím, které je nejhustší v pruhu, který se táhne mezi očima postupně po hřbetu až k hornímu řitnímu otvoru a zasahuje lehce přes něj. Další místo, kde je chmýří hustší je mezi řitními otvory. Peří je ze zvláštního materiálu s velkým procentem přírodního azbestu a je náchylné na absorpci statické elektřiny. 86% ptákova těla zabírá velmi vyvinuté tlusté střevo, které je převážně vedeno k většímu hornímu řitnímu otvoru. Dolní řitní otvor slouží ke klasické funkci vylučovací soustavy ptáka, avšak zajímavý je horní řitní otvor, který slouží k "pohonu" ptáka, a kterým nevypouští tekuté nebo tuhé výkaly, nýbrž bioplyny methanového původu, a to velmi účinné. Pomocí již zmíněného tlustého střeva můžou být plyny stlačovány a poté velkou silo uvolňovány. Křídla ptáka jsou velmi zakrnělá a nepohyblivá. Ale i velmi malé pohyby, které křídly dokáže pták udělat stačí k tomu, aby se mohl dobře pohybovat v prostoru, zvláště kolmo vzhůru, což ptákovi nedělá vůbec žádné potíže. Jeho nohy jsou též velice zakrnělé a malé, což mu dovoluje je při letu sklopit podél těla a vytvořit tak co nejmenší aerodynamický odpor.

Popis letu[edit]

Při malých letových vzdálenostech, jako je přelétávání za čerstvou potravou mezi poli, či lety do dvou kilometrů pták vystoupá do potřebné výšky a klouzavým letem "doplachtí" na potřebné místo. Pokud pták letí na delší vzdálenost, začíná zajímavý proces: Pták má vždy před větším letem nastřádáno hodně bioplynu, kteréhož vznik podporuje ptákova nadměrná konzumace plynotvorných potravin. Pták vystoupá přibližně do dvou kilometrů a poté se pustí kolmo dolů se staženými křídly podél těla. Nastává tření ptákova chmýří o vzduch a to tím způsobem, že horní proužek chmýří se nabíjí kladným nábojem oproti chmýří vzadu, které zůstává nabito záporně. To vyvolává silné jiskření mezi těmito elementy v místě horního řitního otvoru. Pták pomalu přechází pomocí náklonu křídel v horizontální let a začne velmi rychle vypouštět bioplyn. Jiskra zapálí unikající plyny a nastává zažehnutí následované velmi silným tahem. Dospělý jedinec tímto způsobem uletí přes 500 km rychlostí až 950 km/h.