Olgoj chorchuj
Olgoj chorchuj (olgoj = ohyzdný jako Olga Lounová (správněji Pytlounová), chorchuj = dlouhý jako klobása) je mytická obluda, údajně žijící na pustém východu Slovenska, v poušti Gábi.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Olgoj bývá popisován jako přerostlá žížala, nebo střevo naplněné krví. To odpovídá vědeckým teoriím, že jde o přerostlou žížalu, nebo střevo naplněné krví. Někteří vědci však usuzují, že by mohlo jít i o plaza, který vlivem francouzské kuchyně přišel o všechny končetiny. Francouzský velvyslanec na Slovensku se k tomu vyjádřil takto: „Upchua mžhua pachaex ž’ve umhoa!“ Vhledem k tomu, že měl v tu dobu ústa plná opečených stehýnek neznámých plazů, nebylo mu rozumět ani slovo.
Smrtící červ[editovat | editovat zdroj]
Zatím se nepovedlo žádnému z vědců spatřit olgoje na vlastní oči. Vše co o něm mohou říct, se dověděli z vyprávění slovenských domorodců. Olgoj chorchuj má u nich až mystický význam a většina z nich se ho k smrti bojí. To je způsobeno tím, že je olgoj schopný až k smrti zabíjet. Podle jedné slovenské domorodkyně, která ho viděla, se olgoj při podráždění zvětší až na několikanásobek své původní velikosti, zrudne a pak vyplivne smrtící tekutinu. Ta je schopna připravit o život všechny přihlížející. Zmíněné ženě se podařilo přežít jenom díky tomu, že použila ochranu. Bohužel už ale neupřesnila, o jakou ochranu jde.
Jiné verze tvrdí, že olgoj používá k obraně elektřinu. Několika mladým Slovenčatům se z něj při střetu podařilo klackem vymlátit dvě tužkové baterie. Hned na to však ve strachu utekla a po návratu na místo už zde tělo obludy nebylo. Místo něj se na místě nacházel nějaký Robertek, patrně další z jeho obětí.
České výpravy[editovat | editovat zdroj]
Za olgojem se už vydalo několik výprav českých vědců, žádná z nich však v těžkých slovenských podmínkách neuspěla a zpět se vrátila jen jedna. Ačkoliv bájného tvora nikdo z nich neviděl, panuje mezi členy výpravy přesvědčení, že jím byli během jedné z nocí napadeni. Ráno se totiž všichni probudili s příšernou bolestí hlavy a trpěli silnou nevolností. Jeden ze členů utrpěl dokonce fyzické zranění v oblasti řitního otvoru. Podle lékařky, která člena vyšetřovala, může být toto zranění způsobeno něčím, podobným olgoji chorchuji.
Recept[editovat | editovat zdroj]
O existenci olgoje není žádný přímý důkaz a většina vědců ho považuje za pouhou legendu. To ovšem nebrání Halině Pawlowské, aby vydala recept na jeho přípravu.
Co budeme potřebovat:
- Jednoho omytého Olgoje Chorchuje,
- 500 g mletého masa,
- mouku,
- jedno vejce,
- strouhanku,
- pepř a další koření,
- sůl,
- zeleninu na oblohu dle chuti.
Omytého Olgoje na konci rozřízneme a dlouhou lžící vyškrabeme všechny vnitřnosti, okořeníme si mleté maso solí, pepřem a libovolným kořením podle chuti a následně nacpeme do Olgoje. Konec propíchneme párátkem, aby se neotvíral. Celého Olgoje obalíme v trojobalu jako řízek a hodíme na pánev do rozpáleného oleje, pečeme, dokud nezhnědne. Podáváme se zeleninovou oblohou. A na závěr ještě jednu radu: Když ti kručí v žaludku, osmahni si obludku.
Nebezpečné odrůdy olgoje[editovat | editovat zdroj]
- Nebezpečný poddruh žije ještě dnes v Mongolsku, žere hlavně české učitelky.
Co se o něm ví ve světě[editovat | editovat zdroj]
- Exkluzivně v sesterské Анциклопедиад, v jeho vlasti to ví nejlépe
- Kůže je velmi vhodná při konstrukci fortepiana.