Stromové chobotnice

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pro nedostatek obrázků byla potřeba obrázek stromové chobotnice zfalšovat. Není pravý, což vůbec nevadí.
Na tomto dubu může být mnoho stromových chobotnic, které nejsou díky jejich barvoměně vidět. Ale také zde nemusí být ani jedna (čili nula). Tato rozpolcenost vědce zabývající se jimi děsí ve dne v noci.

Stromové chobotnice jsou skupina chobotnic drobného vzrůstu, které si zvykly na stromový způsob života. Je velmi obtížné je spatřit, protože jsou podobně jako jejich mořští příbuzní schopny barvoměny a jsou velmi plaché. Vlastně nebyly viděny nikdy, jen se jejich existence předpokládá, neboť je více než pravděpodobné, že by takoví tvorové měli existovat.

Potrava stromových chobotnic je pravděpodobně uhynulý hmyz a napolo shnilé jehličí (chobotnice totiž mají jistou inteligenci, která jim zabraňuje jíst zcela shnilé věci). Ale také to může být úplně jinak. Kdo ví. Ani pán Bůh to nemusí vědět, nemá paměť na takové hlouposti, jako vědět o všech druzích, které udělal.

Závěr je ten, že vůbec nic nevíme. Ani o jejich existenci.

Stromové chobotnice v českých dějinách[editovat | editovat zdroj]

Existuje doposud neprokázaná teorie, že v Česku se stromové chobotnice objevily nejprve v Chodsku, kterému daly i jméno. Chodové se totiž původně jmenovali Chobové a svému území říkali Chobsko (případně Chobotsko). Teprve později došlo k zrcadlové záměně písmen b za d, patrně vlivem tradičně zanedbávané výuky chodských žáků základních škol, pro které byla čeština vždy spíše cizí jazyk. Temný jazyk Chodů je ještě nesrozumitelnější než hanáčtina (a dokonce i olomoucká hanáčtina). Chrchalvě dávivá výslovnost Chodů by mohla být vysvětlena tak, že se jí domorodci naučili od chrchlavých čvachtavých zvuků, které v noci vydávaly hejna stromových chobotnic.

Stromové chobotnice v dějinách mongolských muslimů[editovat | editovat zdroj]

Stromová chobotnice pravděpodobně v mongolské stepi nedaleko od svého stromu. Jde jen o ukázku podobné mořské chobotnice, ne o skutečnou stromovou chobotnici

Mongolští muslimové se zatím se stromovými chobotnicemi nesetkali, avšak je nutné podotknout, že Mongolští muslimové i stromové chobotnice se nazvájem ovlivňují a žijí spolu v jisté symbióze, o které neví ani jeden z nich. Například je sice známo, že v Mongolsku nejsou žádné lesy, no stromové chobotnice nejspíš (přesně to nevíme, to totiž neví nikdo) osídlily parky ve městech a vzácné rezervace kde tu ten strom možná bude. Hlavní význam však spočívá v úloze chobotnic, která je zcela nezpochybnitelná; stejně jako mongolští muslimové šíří islám dále do Číny a jihovýchodního Ruska, stromové chobotnice se šíří s nimi, nejspíše na korbách náklaďáků, které patří pašerákům.

Pašeráci pašují stromy z pohoří Altaj do Ulánbátáru, kde je stromů nedostatek; přestože kyrgyzská vláda těžbu dřeva zakázala, aby nedošlo k ohrožení právě populace stromových chobotnic (opět nutno zdůraznit, že ani kyrgyzský prezident neví o jejich existenci, a pouze ji předpokládá), těžba pokračuje nelegálně. Je sice pravda, že většina stromů dále oficiálně nepokračuje, odvážejí je již jiní pašeráci. Lze tedy stromové chobotnice v Mongolsku označit za kočovný a invazní druh.

Historické události[editovat | editovat zdroj]

To ovšem nic nemění na několika událostech, které jsou pevně spjaty se stromovými chobotnicemi a významnými historickými okamžiky mongolských muslimů. Například v roce 1666 prý pršeli ve východním Mongolsku sledi; ve skutečnosti to byly podle současných výzkumů stromové chobotnice. Je to tedy pouze pravděpodobné, protože existence tohoto tvora ještě nebyla prokázána. Je však mnohem pravděpodobnější, že uprostřed stepi se vyskytl tento rychle se tehdy šířící druh, než ryba. Každopádně vliv na mongolské muslimy po tomto dešti podivných tvorů byl jednoznačný - někteří muslimové se přiklonili k sunnitské větvi islámu (do té doby byli šiíté).

Roku 1917 začala v Mongolsku Říjnová revoluce také právě díky stromovým chobotnicím. Ty totiž v témže roce procházely stavem páření, kdy je jejich schopnost barvoměny narušena akutním urychlením hlavního svalu, což se projeví slabě červenou barvou. Komunisté to považovali za symbol Boží a rozhodli se zahájit revoluci. Samozřejmě to mělo nemalé dopady na mongolské muslimy, kteří díky tomu začali být spolu s mongolskými křesťany a buddhisty pronásledováni za svojí víru. Naopak stromovým chobotnicím to pomohlo, neboť jsou i přes staletý vliv Mongolů vůči islámu zcela rezistentní.