Kráva skákavá
| Kráva skákavá | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kráva skákavá ve skoku. Na obrázku první zprava.
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Kráva skákavá (lat. bos bouncy, německy Springerkuh, britsky jumpy cow) je poddruh krávy a zároveň jeden ze savců, který k žití ve slané vodě nepotřebuje ploutve. Stádo tvoří většinou tři jedinci, někdy se připojí k hejnu delfínů, se kterými žijí v parazitické symbióze.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Kráva skákavá byla poprvé zpozorována v severní části Černého moře s hejnem delfínů čtvrtého úplňku léta Páně 1986, tedy 24.dubna, když svým plavným skokem přes palubu zbloudilého vojenského kutru Mongolského chanátu vyrazila kapitánovi z ruky doutník, čímž došlo k popálení zátylku plavčíka Jarmily, která mu (dle zápisu formuláře BOZP o nahlášení pracovního úrazu) zrovna zavazovala tkaničku u pravé boty.
Od té doby byly krávy skákavé zaznamenány po celém světě. Naposledy 14.dubna 2022 posádkou křižníku Moskva, 12 minut předtím, než byl zmíněný křižník povýšen na ponorku ukrajinskou domobranou za pomoci dalekonosných vidlí.
Vzhled, velikost a chování[editovat | editovat zdroj]
Krávy skákavé jsou dvakrát menší než delfíni. Mají okolo 90 až 100 cm v kohoutku, na délku zhruba stejně, jejich bokorys je tedy přibližně čtvercový. Akello Mbape, vědec původem z Ugandy, tvrdí, že zaznamenal kus zvící celých 2 metrů, ale převažuje názor[zdroj netřeba, my jsme zdroj a máme pravdu], že to si zmíněný vědátor asi spletl centimetry s palci, protože jako opuštěný sirotek byl adoptován mediálním magnátem, vyrůstal obklopen luxusem ve vile v Beverly Hills coby dogsitter smečky krvelačných bestií a formální vzdělaní poměrně flákal.
Kráva skákavá je dokonale přizpůsobena životu ve vodě, byť neoplývá ploutvemi. V porovnání s delfínem její hydrodynamika pravda trochu pokulhává, ale co se jí nedostalo hydrodynamičnosti, více než bohatě vynahrazuje svědomitostí, pílí a bravurní prácí ocasem, který funguje jako lodní šroub. V jarním období díky obsesivní konzumaci vodních řas umí na krátkou dobu zapnout přídavné spalování, tedy forsáž.
Kráva skákavá má též obří kapacitu plic, protože na jedno nadechnutí dokáže pod vodou vydržet i osm hodin, což je standardní délka šichty na páse ve škodovce, když se počítá i pauza na oběd. Noc tráví na pláži, protože na rozdíl od delfínů neumí vypnout půlku mozku a zapomněla by dýchat. Při svítání zdatně napodobuje samce delfína v říji, čemuž matriarchálně založení kytovci nemohou odolat a hnáni představou levné rozkoše krávu opět adoptují do smečky.
Kráva skákavá má na seznamu přátel delfíny, delfínovce, delfínitele a mřenky. Obecná hypotéza[zdroj?] tvrdí, že je mřenky jsou tam ze soucitu, protože s nimi nikdo nekamarádí. Mezi nepřátelé kráva skákavá zpravidla řadí zmíněné kraby a želvy, které si díky věčně rozmáčeným očím od chlóru ve vodě s členovci plete.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Živí se převážně parybami, řasami a kraby z pláže. Parazitická symbióza s delfíny spočívá v tom, že delfín nahání kraby na mělčinu, kde je kráva pozře. Delfíni z toho nemaní ni zbla, zato jim to zřejmě přijde komické a proto krávy skákavé tolerují. Toto soužití dokazuje, že kráva skákavá je mnohem inteligentnější než delfíni, protože se naučily bezelstnosti těch mokrých predátorů umně využít. Druhou možností je, že kráva nadhání dusotem kopyt po mořském dně delfínům ryby, ale pro tuto hypotézu zatím nejsou důkazy, protože my se pod vodu bojíme a Mbapemu nevěříme.