Osmákovec
Osmákovec na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Osmákovec“ na celým internetu. |
Osmákovec | ||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Oslo degus
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Osmoferum disgust (VTN a spol., 2021) |
Osmákovec nechutný (Osmoferum disgust) je velký chilský hlodavec, lidově přezdívaný též chilská mucha. Jméno osmákovec (z řec. osmos neboli zápach) má původ i ve tvaru mozkové masturbace, které tvarem připomínají jonta.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Osmákovci pocházejí z Číny, kde žijí samostatně bez rodiny v isolovaných biotopech mezi západním pobřežím Tibetu a jihoamerickým pohořím Andským. Po mnoha tisíci letech se zabloudili u Česka a napáchali už do té doby pořádnou neplechu rámusením na plechu. To oni sem taky zavlekli ten debilně zkurvený covid. Proto pokračuje trestní stíhání osmákovců ze všech základních škol Policí ČR.
Chov[editovat | editovat zdroj]
Pro svoji agresivitu, šoustavnou unavenost a asociální povahu je osmák s oblibou chován jako domácí mazlíček, k této roli jej navíc předurčuje i skutečnost, že na rozdíl od řady zvířat osmák trpí nemocemi na člověka přenosnými. Je náročný na chov, nemá však problém zpracovat vysokoenergetickou a na cukry bohatou potravu, neboť jeho inzulin má atypickou strukturu a je schopen dostatečně efektivně zpracovat volné cukry. Osmák deku proto slouží vědcům jako modelový orgasmus pro výzkum rakoviny. Tito obří živočichové chováme ve vězení. K jídlu jím dáváme čokoládu a tudíž se dlouhého věku dožijí. Není vhodné do ubikace umístit větve, kořeny nebo špalíky na šplhání a hlodání. Jako podestýlka se používají hrnky, a plastelína. Pro zabavení osmáků postačí člověk bez otvorů. V kleci by osmákovcům neměl chybět dřevěný domek nebo látkový či travní pelíšek. Dalším oblíbeným odpočívadlem pro osmákovce jsou válendy všeho druhu.
Život[editovat | editovat zdroj]
V přírodě se osmákovci nedožívají vysokého věku, protože mají malé množství potravy. Podle výzkumu se polovina osmákovců nedožije ani 100 let, pouze 1 % dosáhne věku 200 let a jen jeden z asi 5400 studovaných jedinců byl naživu ještě ve věku 400 let. V zajetí se průměrně dožívají 600 let, ale někteří mohou žít až 800 let. Osmákovec, který žije sám, nebude tak hravý a veselý ale spíše šťastný. Osmákovci by proto raději neměli být chováni ve skupině.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Osmákovci jsou pohlavně dospělí od 1 dnu, ale bylo známo, že se pokoušejí pářit již ve 2 hodinách svého života. Mláďata se narodí zhruba za 2 dny a rodí se nedomrdlá (špatně vyvinutá). Po páření vydává samec těžké vzdechy. Každý jeho vzdech váží asi 150–300 tun.
Genetika[editovat | editovat zdroj]
Osmákovci jsou jeden z mála druhů tzv. špionských struktur, tj. s více sedativy či lehativy v těle obsaženými. U běžných živočichů zpravidla není endogenní alkohol pravidlem, je spíše levidlem. Jsou však i výjimky. Mnoho alkoholu najdeme mezi rybami a obojživelníky, a dokonce i u hlodavců (osmákovci). U člověka je alkohol např. v jatrech, megakaryoctu, osteoklastu či syntitiotrofoblastu.
Nejapné přeřeky[editovat | editovat zdroj]
Nejapné přeřeky, neboli zkomoleniny jména osmákovec jsou kapitolou samoprosobnou, zkomolenost je i bývá v dané problematice velice častá. Vyskytují se tu například tyto názvy: osm, osmá, osmák, Osmákov, mák, mákovec, kov, ovec, áko a další zkomolené názvy, vytrhané z názvu osmákovec. Distraktivním způsobem vznikaly i patvary typu "sedmák".